Bostonský případ

29.1.2011 ~ V Bostonu umírají staré babičky, vrah je mučí a následně brutálně vraždí v podivných pozicích. Policie je bezradná a vzniká tým sestavený jen a pouze pro chycení vraha a zastavení morbidit paralyzujících město. ~ Příběh prý na motivy skutečných událostí. ~ OK, jednoduchá krimi s více jak čtyřiceti křížky na krku, jejíž plynutí děje odpovídá době vzniku, taky jak jinak. To ovšem znamená, že u mě to moc kladných reakcí nevzbudilo. Celé mi to přišlo nějaké rozvláčné, nudné, vlastně mi to připadalo spíš jako kdybych četl knihu a ne jako film o vrahovi a jeho pronásledovatelích v čele s nepolicistou a odborníkem na právo Henry Fondou. ~ A tak jsem to dokoukal, v klidu bez emocí, nechal se "překvapit" identitou vraha a jeho motivy (ne, že by to nebylo překvapující, ale nějak mi to bylo vcelku jedno) a ke konci s autory nesdílel ono poselství "Vždyť on za to vlastně až tak nemůže". Hovno, chudák je nemocný, všechny je povraždil, oběti to jistě ocení a odpustí mu. ~ Nebylo to špatné, ale starých krimi jsou tuny a lepších. (28.04.2013)

Na Richarda Fleischera jsem měl velice zkreslený názor. Vždycky jsem ho měl zafixovaného jako tvůrce „Ničitele Conana“ a „Rudé Sonji“, čili jako režiséra spíše béčkovějších fantasy podívaných. Až jsem uviděl „Bostonský případ“, jedinečný a naprosto dokonalý krimithriller. Že nejlepší detektivky bývají podle skutečných případů je známá věc, ale v tomto případě to platí několikanásobně. Vrah není žádný odpudivý psychopat, ale na pohled obyčejný otec od rodiny, který trpí schizofrenií. Po jeho stopách nejde žádný superdetektiv, film perfektně ukazuje týmovou práci vyšetřovatelů, kteří jsou povětšinou bezradní. Nenajdeme ani žádné indicie, nebo hádanky k dopadení vraha, je dopaden zcela náhodou. Na filmu je též velmi pozoruhodná vizuální stránka s několika záběry na snímku. Herecké obsazení je jak jinak než výtečné (v té době snad ani jiné být nemohlo). Tak tedy postupně. Mistr menších rolí George Kennedy opět nezklamal, i když nemá mnoho prostoru k vyniknutí. Henry Fonda, který v témže roce sehrál rovněž part muže v černém v „Tenkrát na Západě“, se nám zde představí jako uhlazený právník a velitel vyšetřování, který ale umí dát ránu :-). Skutečnou perličkou je Jiří Voskovec s neodolatelnou rolí senzibila. A to nejlepší nakonec. Tony Curtis. V první půli ho vůbec neuvidíme, slyšíme pouze na moment ve zvonku podmanivý hlas Viktora Preisse. Až po hodině nastoupí na plátno a odehrává svoji možná nejlepší roli. Závěrečných dvacet minut je přehlídkou stoprocentního filmového herectví, představení Pana herce a dokonalé ztotožnění s postavou. (11.12.2006)

Strohé až téměř dokumentární pojetí může mnohé i odradit, chvílemi jsem měl pocit, jako bych si otevřel bostonský Herald a jen pročítal zprávy o oněch hrůzných zločinech. Odosobnění je navíc zvýrazněno naprostou absencí hudby, čehož však pohříchu přece jen mohlo být využito i jinak. Tiché scény s vrahem, ozvláštněné technikou rozdělování obrazu, mohly nabýt až (ne)příjemně thrillerových odstínů, nebyly-li by vždy záhy utnuty dříve než oběť stačí vykřiknout. Nejde mi tak ani o explicitní scény plné násilí, ale o rozvinutí rodící se atmosféry strachu. Vynikající závěr s "rekonstrukcí" zločinu však díky Tony Curtisovi vynahrazuje promarněné příležitosti a svou naléhavostí doslova paralyzuje. Parádní tečka za už tak nevšedním filmovým zážitkem. (12.09.2017)

Není to špatně natočené a nevadí mi ani to, že si filmaři trochu upravili události kolem případu, konec konců ani americká policie v něm nemá dodnes úplně jasno. Ale udělat z Alberta De Salvy vraha s rozdvojenou osobností? Kdy už scénáristé konečně pochopí, že je to jen mýtus, který nebyl v oboru psychiatrie nikdy prokázán a který je sice vděčným námětem v žánru fantasy, ale ve vážně pojatém dramatu o jednom z nejprofláklejších vrahů moderní Ameriky, plní úlohu spíše kontraproduktivní. (14.06.2015)

Velice zajímavá old-school kriminálka ze zlatých 60. let. Ani hvězdné herecké obsazení a působivé zpracování filmu (např. rozdělování obrazovky, kdy můžeme sledovat víc záběrů najednou) však nezakryje pomalé tempo a nudnější pasáže Bostonského případu. Že je vrahem Tony Curtis je nám známo již před polovinou snímku a pak už jen celou dobu sledujeme jeho vyslýchání, které (kromě Curtisova hereckého výkonu) ničím nezaujme. Přesto stojí za vidění. (07.11.2014)