Bostonský případ

Zatraceně kvalitní detektivka, na jejíž styl vyprávění si ale musí člověk nejdřív zvyknout. Já tedy rozhodně musel, protože i když mám oko cvičený na čtení titulků a zároveň přejíždění děje na obrazovce, sledovat dění na dvou, třech či pěti oknech jsem prostě nestíhal a docela mě to rušilo. Oproti mnoha jiným jsem se s tímto způsobem rozoknování potkal poprvé a Čtyřiadvacítkou nedotčen mě to nejdřív málem odradilo. Příběh je nestandardním vyšetřováním, kde vlastně ani tak nejde o to vypátrat, kdo je vrah, ale udělat jeho vraždění přítrž. Postavy policistů jsou většinou dost odfláknutý, protože na ně nebylo dost času. Víc prostoru dostal Henry Fonda jako hlavní vyšetřovatel a nejvíc paradoxně Tony Curtis jako schizofrenní psychotický vrah a to přestože se objeví až v poslední třetině. Jenže největší problém tu je, že se to pouze zakládá na pravdě. Ve skutečnosti totiž tu chybí řádná dávka faktů a událostí provázejících jak DeSalvovo zatčení, tak uvěznění. DeSalvo nebyl žádný beránek, od mládí byl problémový typ, kradl a přepadal a něklikrát i seděl. Všechny ženy (19 - 85 let) zabil v období jednoho a půl roku od 6/1962 do 1/1964 (to mu mimochodem bylo přes třicet). Po jeho odhalení se přihlásily další desítky a stovky, že je také přepadl a znásilnil. DeSalvo byl v sedmašedesátým odsouzen na doživotí, ale necelý půlrok poté se mu povedlo utéci z vězeňské nemocnice. Když se další den přiznal se slovy, že chtěl jen ukázat veřejnosti, jaké podmínky v té nemocnici panují, odvezli ho následně do nejtěžší věznice Walpole, kde ho o šest let později našli zavražděného v uzavřené cele. Jeho vraha nikdy nedopadli. Přesto pochyby nad jeho "autorstvím" vražd stále zůstávají, protože oběti byly tak rozdílné (věk, rasa, modus operandi) a navíc se několikrát rozcházela DeSalvova výpověď s důkazy. Někteří dnes soudí, že mohl krýt skutečného vraha. Film je prostě hodně upravená pohádka, která nemá se skutečností nic moc podobnýho a to včetně toho, že deSalvo nebyl nikdy diagnostikován jako schizofrenik ani žádný duševní záchvat nedostal. Ale jako film je to výtečná kombinace napětí a nebezpečí. Kdo se chce něco dočíst nejen o DeSalvovi, archiv FBI je nejlepší možností. (14.12.2006)

Najmä vďaka prvej polovici, nijak výrazná dráma, ktorá zaujme akurát formou spracovania. Druhá polovica z hľadiska vyšetrovania, vypočúvania podozrivého rozhodne zaujímavejšia, no v dnešnej dobe sa už nejedná o nijak mimoriadny snímok o sériovom vrahovi, ktorý by si vzhľadom ku skutočným udalostiam zaslúžil nové spracovanie. (20.06.2017)

Velice zajímavá old-school kriminálka ze zlatých 60. let. Ani hvězdné herecké obsazení a působivé zpracování filmu (např. rozdělování obrazovky, kdy můžeme sledovat víc záběrů najednou) však nezakryje pomalé tempo a nudnější pasáže Bostonského případu. Že je vrahem Tony Curtis je nám známo již před polovinou snímku a pak už jen celou dobu sledujeme jeho vyslýchání, které (kromě Curtisova hereckého výkonu) ničím nezaujme. Přesto stojí za vidění. (07.11.2014)

Zpracování známé kriminální kauzy bostonského škrtiče tentokrát postavené na mírné mystifikaci diváka (schizofrenie A.DeSalva nebyla nikdy prokázána), bloudění v labyrintu falešných stop a precizně zahraných hlavních postavách. Září především T.Curtis, který v závěrečné rovině psychologického dramatu o zrůdě a tátovi dítěte v jedné tělesné schránce předvádí strhující výkon a v souvislosti s tím nutno ocenit i dabingový přínos V.Preisse, který svou prací neubral ani píď z naléhavosti jeho herectví. Zůstává otazníkem, proč si skoro tucet žen v období, kdy ve městě řádil maniakální škrtič s nylonkama, vpustilo do bytu neznámého člověka. Je však možné, že když viděly kukátkem někoho s vizáží Tonyho Curtise, řekly si ohledně své domácí bezpečnosti: "Well, nobody is perfect!" (03.10.2011)

"Hezký hoch" Tony Curtis v neobvyklé ale jinak mimořádné roli odporného choromyslného schizofrenika zabijáka ve filmu natočeném podle série autentických vražd, k nimž došlo v šedesátých letech v Bostonu a jeho blízkém okolí. Zkutečně jiná tvář než ta komediálně laděná na kterou jsem byli po více než desetiletí zvyklí..Za zmínku stojí ještě výkon Henryho Fondy alias Johna Botomlyho právního teoretika a především bych ocenil film po technické stránce to prolínání hne dle několika obrazů a scén bylo také výjimečné. to monolog: titulky nebrat, asi bych také nestíhal, nejsi sám:-) to woody: dabing se opravdu povedl mj. ještě Haničinec atd. (05.02.2008)