Sherlock Holmes: Hra stínů

Sherlock Holmes Reloaded. Sherlock Holmes a Truhla mrtvého muže. Zkrátka druhý Ritchieho Sherlock chce být větší, líbivější, akčnější, což asi je, ale zároveň postrádá atmosféru, komornost a uhrančivost jedničky. Začínají se tu metat salta, souboje mají vypilovanou choreografii (ale tohle už je na film o Sherlocku Holmesovi prostě příliš), akční scény obsahují z poloviny zpomalovačky a všechno je barevnější než výkres tvořivého prvňáčka. Lítá se z jednoho místa na druhé, ale ne až tak kvůli příběhu, jako spíš atraktivním lokacím. Downey Jr. ze sebe dělá trošku už rádoby legrační figurku, pořád mu to ale ještě žeru, scénář zase potvrdil, u koho že se učil Jigsaw. Pro mě určitě slabší díl, rád bych, aby se trojka vrátila k hlubší atmosféře a trochu se v té rozmáchlosti umírnila. Sherlock Holmes Revolutions nechci. 125 miliónů dolarů(rozpočet)/534 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (08.05.2012)

To je ale překvapení... Po na půl digitálního plynu sunoucí se jedničce přichází Guy Ritchie s dost možná nejvyzrálejším filmem své kariéry. Sherlock Holmes se poučil snad ze všech chyb, které v prvním díle nasekal a nastavený koncept dotahuje takřka k dokonalosti. Dedukce a od toho se odvíjející působ dávkování informací a vlastně vyprávění obecně jsou vysloveně labužnická záležitost (a pro tentokrát si v ničem nezadá s minimálně prvním dílem televizního Sherlocka), digitální efekty šly pro tentokrát do ústraní a plní čistě doplňující efekt a lehký steampunkový nádech technických udělátek drží Sherloka přesně na hranici braku, který ještě není směšný, ale naopak působivý. Navrch neodolatelný bondovský feeling a jeden z nejlepších záporáků od... No nenapadá mě :) Šachové finále je epické. Ritchie přesně chápe podstatu předlohy (její kladné i stinné stránky - oživení Sherlocka na nátlak fanoušků) a jednotlivým momentům dává přesně tu přidanou hodnotu, kterou v danou chvíli potřebují. Tu zatlačí na dramatickou notu, tu zabrnká na emoce.. A tu všechno shodí na absolutní a absurdní frašky. Na poslední chvíli nejlepší divácký zážitek letošního roku, o to překvapivější, že se zrodil tam, kde bych ho nečekal ani omylem... (10.01.2012)

Ke Hře Stínů můžu s klidem říct, že mě skutečně neskutečně bavila. Sice Ritchieho představa slavného anglického detektiva není jako přes kopírák toho z knížek, ale své kouzlo rozhodně má. Líbí se mi ten vykreslený obrázek staré Anglie, kdy mazaný profesor místního školského ústavu kuje pikle světového formátu a míní si mastit kapsy svého tvídového saka prodejem smrti. Nejlepší scéna byla pro mě ta v lese, zpomalé záběry odletujících třísek, lámajících se stromů, letících střel, výrazů všech zúčastněných nebo Robert a jeho přetěžká zranění. V porovnání s ním se může jít takový neustále zkrvavený Bruce Willis ve svých Pastích zahrabat. Je zde sice hodně scén těžce, ale opravdu těžce nadsazených, ale tohle já neřeším ... bylo to fajn. (25.05.2014)

Pokračování restartované Sherlockovské ságy, v trošku akčnějším duchu než je obvyklé, rozhodně nezklamalo a nezahanbilo perfektní první díl. Základní kostra filmu, tedy akční souboje a složité hádanky, které dokáží Holmes s Watsonem perfektně vysvětlit, samozřejmě zůstala nepozměněna a akce (jak to bývá obvyklé) přibylo. Perfektního Blackwooda nahradil legendární, a již v jedničce načrtnutý, profesor James Moriarty. Zasazení na venkov mě trošku ruší a Londýn mě baví mnohem více, ovšem filmu to nijak neškodí a film jede, jedna radost. Perfektní výkony Roberta Downeyho Jr., Jude Lawa, ale i Noomi Rapace snad ani není třeba zdůrazňovat, nicméně stejně to udělám, protože hlavně Downey si to zaslouží. Bez něj by to totiž nebylo ono...90%...[14.01.2012_Cinestar_Černý most] (16.03.2013)

|| Scenár: Kieran Mulroney, Michele Mulroney / Podľa námetu: Arthur Conan Doyle | Hudba: Hans Zimmer | Produkcia: Joel Silver, Lionel Wigram, SUsan Downey, Dan Lin | Distribúcia: Warner Bros. Pictures | Štúdio: Village Roadshow Pictures, Silver Pictures | Rozpočet: 125 miliónov $ | Tržby: 534,848,418 $ || Teraz, keď je už na svete paralelne s americkou filmovou sériou aj novodobé britské seriálové prevedenie, majú Ritchieho Hry tieňou neobyčajne ťažkú prácu ustáť kritiku a podržať si sympatie fanušíkov asi najobľúbenejšieho detektíva fiktívného charakteru. Tá z kráľovstva mu totiž šlape poriadne na päty. Svojou celovečernou štruktúrou má obrovský priestor na prehĺbenie charakterov a vzťahou, a svojské zasadenie do súčastnosti robí dielo divákovy bližším a chápateľnejším. Je veľmi pravdepodobné, že Ritchieho autorská skupina britskú verziu neprehliadla, a pobrala z nej malinké esencie, ktoré sú poznatelné síce len máličko v Tieňohre, ale v porovnaní s filmom z 2009 sú cititeľné. Naopak, seriál s Benedictom Cumberbatchom v hlavnej úlohe z 2010 je dielom vo vlastnom vesmíre, neovplyvnené predošlími spracovaniami. Pravdepodobne ani jeho vznik nebol vyvolaný kôli Ritchieho úspechom, nato boli štrukturálne a prevedením príliž nápadité a šikovné, aby boli vytvorené behom roka. Mimo toho je ale Sherlock Holmes: A Game of Shadows pre mňa lepším dielom od Ritchieho než jednička. Všetko klape, film má tempo, napätie, hudba ladí do filmu neuveriteľným spôsobom (ajkeď Zimmer buď nevedel v akých častiach európy sa budú jednotlivé hudobné formy objavovať, alebo dávajú ešte zložitejší dôvod, prečo sa Don Giovanni hraje v Paríži, a videňský valčík vo Švajčiarsku - tento zámer som neodhalil - no zámer to určite je, pretože motívi sa objavujú pri nástupe jednotlivých miest). Každopádne, choreografia bitiek, akčných a spomalených scén je šikovná, a určite som sa nenudil, ako sa to viackrát stalo u jedničky. Ale nakoniec, a to sa nestíham opakovať: Každý dojem z filmu závisí od aktuálneho fyzicky-psychického stavu diváka. Dnes som bol v pohode, zajtra už možno nie :) (05.05.2012)