Selma

Selma je film, který je v přesném duchu, jako třeba takový J. Edgar. Jen s tím rozdílem, že je daleko sterilnější, přímočařejší a rozhodně nesází na zaujetí, ani na filmovost. Spíše na strohost a precizní dokumentárnost. To ale u filmu zrovna nevyhledávám, protože když bych chtěl dokument, pustím si dokument a ne film, který má především chytnout a zaujmout obsahem. Celou dobu jsem si tak myslel, jak je David Oyelowo dobrou volbou pro roli Martina Luthera Kinga, jenže jsem se nemohl zbavit dojmu, že za celé dvě hodiny z filmu nevytryskl ani moment jakékoliv emoce, čímž by si mě tento film dokázal alespoň na chvíli získat. (14.02.2015)

Pro mě obrovské překvapení. Vzhledem k tématu se mi do toho moc nechtělo, navíc na ČSFD špatné hodnocení... o to příjemnější dvě hodiny mě čekaly. Selma je v podstatě kvazidokument, který ani chvilku nenudí. Chytře se zaměřuje na relativně krátký úsek Kingova života, takže netrpí ani zkratkovistí, ani povrchností. Naopak zachycuje vše podstatné na všech dějových frontách a nenásilně předává historické vyznění bez patosu. (26.07.2015)

Vyčítať filmu vychádzajúcemu z reálnych udalostí, jeho historickú vernosť mi príde ako čistý nezmysel. Samozrejme je pravda, že mu to možno uberá na akčnosti či zábavnosti, ale realita môže byť niekedy aj "nudná". Ja osobne som však hodiny dejepisu mala v škole rada a takýto druh výučby si kedykoľvek rada zopakujem! Videné v rámci projektu 52 films by women. (04.02.2016)

U nás zoufale nedoceněný film (aktuálně 62 %, imdb 7,6), přitom já jsem dostal přesně to, co jsem očekával a to ve velmi dobrém provedení. Režisérka Ava DuVernay se skvěle popasovala se silným a zároveň nelehkým tématem a přesvědčivě podala události kolem pochodu ze Selmy do Montgomery. Do filmu zasadila několik dramatických situací, přičemž jinak mnohdy sázela na skoro až dokumentární formu. Obloukem se dokázala vyhnout patosu, emoce tam zůstaly pro toho, kdo se dokázal alespoň částečně vcítit do kůže nespravedlivě utlačovaných Afroameričanů. Výsledkem je zajímavý mix, který mě rozhodně nenudil, naopak to považuji za velmi vkusnou rekonstrukci boje za rovnoprávnost a také za zdařilý pohled na osobnost Martina Luthera Kinga právě prostřednictvím těchto vypjatých událostí. Jeho odhodlání a víra ve vlastní přesvědčení byly příkladné, film to znamenitě ukazuje. (28.02.2015)

Snaha o dobrou věc nedělá i dobrý film. Den po dni a scénu po scéně je Selma pouhopouhým rozpohybovaným dějepisem, ve kterém stojí za pozornost jen atmosféra u pár songů a Oyelowova fyzicky dokonalá přeměna do Dr. Kinga, odehraná podle o dva roky starších Lincolnových not. Webbův scenáristický přístup mě proto štve ne proto, že by byl nějak extra nudný, ale svým jednostranným vykalkulovaným cílením na kolektivní svědomí, kterým po celé dvě hodiny nevybočí z předvídatelné ústřední cestičky. (09.02.2015)