Jih proti Severu

Velkolepost a'la 30. léta, co jí jen melancholické smyčce a čerstvé barvy Technicoloru stačí. První půlce s válkou Jihu proti Severu a hořícím Richmondem bych také plný počet bez váhání dal. Tam, kde většina ostatních filmů končí: "... a žili spolu šťastně až do smrti.", však začíná půlka druhá: ..."zase tak šťastně spolu nežili...". A ta už si u mě žádá trochu té divácké trpělivosti a odříkání. Co bych ale tentokráte pro film a filmovou historii neudělal. (05.08.2005)

Jeden z nejvelkolepějších, nejvýpravnějších a nejmonstróznějších příběhů, které kdy byly odvyprávěny. Je tomu tak hlavně díky dokonalé kameře, která dokáže jedním předlouhým pohybem od detailu na Scarlett až na široký záběr stovek raněných zapůsobit i dnes a díky těžkotonážní hudbě, která usadí do sedadla při jakékoli vypjaté scéně. Jenom mě mrzí, že se k závěrečné fatální půlhodině musím prokousat skrz tolik ne-tak-úplně-nezbytných linií a třeba taková upovídaná Prissy si zasloužila téměř vystříhat. Hlavní tíha ale přirozeně leží na hlavní herecké dvojici. Obrázkově krásná Vivien Leigh sice občas přetáhne nějaké gesto nebo až příliš zkrabatí obličej, ale Clark Gable je Rhett Butler jako vyšitý a je mi moc líto, že mu první polovina nedává tolik prostoru, co by si zasloužil. Jeho švihácký úsměv a šarmantně poživačný pohled k příběhu přesně sedí a zvyšující se dramatičnost v chýlícím se závěru pak dodává chuť naprosté osudovosti. Jih proti severu je zkrátka romantika ze staré školy. Nejen s příběhem, který bere dech a láme srdce, ale s touhou po starých časech plných statečných mužů a krásných hrdých žen. (08.12.2007)

Nadstandardní stopáž se nakonec bohužel projevila, i když klobouk dolů, že natahování bylo vyloženě cítit až v cca poslední půlhodině (souviselo to i s „nástupem“ nové postavy na scénu), film se už potom tak trochu motal v kruhu a těch vyznání a slz bylo trochu moc. Do té doby šlo však o poutavý snímek se silným příběhem, který dával přes 3 hodiny zapomenout na fakt, že byl divák vlastně zcela ochuzen o válečné scény (ne že by však nenabízel silné momenty, těmi mám na mysli třeba takovou pasáž odehrávající se na nádraží) a stál jen na 2 zajímavějších postavách (chůva + Rhett; hlavní hrdinka sice byla „správně“ nesnesitelná, ale vůbec se mi nezdál její vývoj, přišel mně nezvládnutý), přitom se během této doby prakticky nestačil nudit, což je sám o sobě výkon. Nelze také nezmínit na svou dobu více než kvalitní technickou stránku (které to kazily jen a pouze zadní projekce) a pak také konec, který mě přece jenom trochu překvapil, což bych od takového filmu ani nečekal. K Jihu proti Severu mě napadá dobrý příměr v podobě Virodovy Vojny a míru, i když snímky dělí 17 let, jsou si v mnohém velmi podobné, ale mladší z nich (jakkoliv kratší) má to „něco“, co mi zde chybělo, proto hodnotím „pouze“ solidními 4*. (11.05.2015)

Velkolepá historická romance se skvělým dějem s mnoha silnými momenty, unikátními hereckými výkony (zde bych chtěl vedle hlavních hrdinů vyzdvihnout Hattie McDaniel), úžasnou hudbou, která dotváří jedinečnost jednotlivých scén, perfektně zaranžovanými scénami a neskutečně dokonale prokreslenými charaktery postav, z nichž jsem si nejvíce oblíbil chůvu, Rhetta Butlera a Melanii. Jih proti severu je snímek velmi dlouhý, avšak ani při svoji stopáži nenudí. Zub času se zde samozřejmě podepisuje, ovšem stále jde o nadstandartní podívanou, u níž se lze oprostit od stáří filmu a plně si užívat oněch 238 minut. Dle mého názoru šlo o nadčasový počin, který předešel svoji dobu o dobrých 10 let! (14.01.2011)

Děj knihy Margaret Mitchell je do filmu převeden velice věrně. Působivá atmosféra starého Jihu, uhlazení gentlemani a krásné dámy, bezstarostné plesy, bavlníkové plantáže a otroci. Následující občanská válka zastihne nepřipravené a naivní Jižany, kteří si vůbec nepřipouštějí, že by třeba mohli prohrát. Uprostřed toho všeho se odehrává jeden z nejkrásnějších milostných příběhů. Vivien Leigh je románové Scarlett nejen neuvěřitelně podobná, ona jí zároveň fantasticky hraje. Naprosto zasloužený Oscar za její roli, kdy vedle ní všichni ostatní, včetně Clarka Gable, prostě JEN hrají dobře. V Jihu proti Severu jsou překrásné kostýmy, výprava, kamera a to vše je podbarveno výbornou hudbou Maxe Steinera. Ten příběh velmi dobře znám a přesto jsem ke konci měla slzy v očích. (28.05.2005)