Scénář:
Sidney HowardHudba:
Max SteinerHrají:
Clark Gable, Vivien Leigh, Leslie Howard, Olivia de Havilland, Thomas Mitchell, Barbara O'Neil, Evelyn Keyes, Ann Rutherford, George Reeves, Fred Crane (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Epická adaptace románového bestselleru Margaret Mitchellové Jih proti Severu (1939) patří dodneška k nejoblíbenějším filmům víc než stoleté historie pohyblivých obrázků, a určitě plným právem. Mitchellová (1900–1949) byla vystudovanou novinářkou a "Jih proti Severu" začala psát v roce 1926, kdy utrpěla při jízdě na koni vážný úraz, který zanechal trvalé následky. Materiál pro svoji knihu získala ze vzpomínek svých příbuzných, zejména od otce, který byl jeden čas předsedou Atlantské historické společnosti. Původně nezamýšlela své dílo zveřejnit, ale naštěstí k tomu došlo v roce 1936. Kniha se stala nesmírně populární (dodnes prodala více výtisků pouze Bible), a navíc byla vyznamenána prestižní Pulitzerovou cenou. Nezávislý producent David O. Selznick zakoupil filmová práva měsíc po publikaci za tehdy neslýchaných 50 000 dolarů, což byla v té době nejvyšší cena, zaplacená za románovou prvotinu. Jeho investice se mu bohatě vrátila. Natáčení bylo zahájeno na sklonku roku 1938 rozsáhlou scénou požáru Atlanty, založeného ustupujícími jižanskými vojáky, aby konfederační muniční sklady nepadly do rukou Unie. Bylo při ní použito všech sedm technicolorových kamer, jež tehdy v Hollywoodu existovaly. V té době také Selznick neměl ještě obsazenu klíčovou postavu Scarlett O’Harové. Natočil kamerové zkoušky s více než 400 adeptkami a nakonec si vybral Angličanku Vivien Leighovou, což značně popudilo jižanské příznivce románu. O tom, že Rhetta Butlera bude hrát Clark Gable celkem nikdo dopředu nepochyboval. Selznick si jeho služby zajistil u společnosti MGM příslibem distribučních práv... Snímek vznikl s tehdy nebývalým rozpočtem 3,9 milionu dolarů a stal se událostí roku. Při udílení cen Akademie 29. února 1940 si odnesl osm Oscarů (tehdejší rekord) – nejlepší film, režie, scénář podle předlohy, ženský herecký výkon v hlavní roli (Vivien Leighová), ženský herecký výkon ve vedlejší roli (Hattie McDanielová za úlohu chůvy), výprava, kamera a střih. Kromě toho při oscarovém ceremoniálu obdržel výtvarník William Cameron Menzies zvláštní cenu (ve formě plakety nikoli sošky!) za „vynikající použití barvy pro zvýšení dramatického účinku filmu“ a producent David O. Selznick Pamětní cenu Irvinga G. Thalberga, udílenou za „trvale vysokou úroveň produkce“. To často vede k mylným tvrzením, že Jih proti Severu dostal deset Oscarů. Afroamerická herečka Hattie McDanielová se stala nejen první barevnou držitelkou Oscara mezi herci, ale i první nominovanou černoškou v některé z hereckých kategorií. Nicméně slavnostní premiéry filmu, která se konala 15. prosince 1939 v Atlantě, se kvůli své barvě pleti nemohla zúčastnit. Na premiéře se naopak objevila autorka Margaret Mitchellová, i když se na filmové verzi nijak nepodílela (ač ji o to Selznick několikrát žádal). Jako režisér je pod filmem podepsán Victor Fleming, ale na režisérské stoličce se vystřídalo víc tvůrců, mj. George Cukor a Sam Wood. Ani scenárista Sidney Howard nebyl jediným, kdo se na adaptaci tisícistránkové knihy podílel, mezi dalšími anonymními autory figurují prominentní jména jako Ben Hecht, John Van Druten a Jo Swerling. Konečné slovo ve všech aspektech filmu měl však Selznick, který byl skutečným hnacím motorem díla i jeho hlavním tvůrcem. I když se o to v následujících letech několikrát snažil, dokonalosti Jihu proti Severu se mu už dosáhnout nepodařilo. (Česká televize)
(více)Videa (4)
Recenze (347)
Tak mám za sebou nejslavnější americký film všech dob. No musím říci, že je to nejdelší film, jaký jsem kdy v životě viděl. Byl to zážitek koukat na film, který má 4 hodiny, ale zvládl jsem to. Pro ty z vás, kteří byste to nedali, tak film je jakoby rozdělen na 2 části, takže po cca 100 minutách je tam jakoby 10minutová pauza a následuje pak druhá část filmu, takže to můžete koukat na dvakrát ;-). A teď k mým dojmům z filmu. Už hned na začátku mě přišlo zajímavé, že prvních 6 minut jsou pouze titulky (kdo tam hraje atd.), tyhle dlouhé titulky většinou bývají na konci filmu, ale zde to dali na začátek. První část (polovina) filmu bylo drama, z počátku romantické, ale poté začala válka a bylo to drama se vším všudy. Příběh se zaměřoval především na Scarlett, ale také na Melanie. Líbilo se mi to, příběh se zajímavě vyvíjel, ale ke konci mě ta první část (polovina) filmu začala nudit a na konci jsem přemýšlel, jestli se mám pustit do té druhé části, do těch dalších dvou hodin. A rozhodl jsem se to risknout a udělal jsem dobře. Druhá polovina filmu se odehrávala už po válce a bylo to sakra dobrý. Úplně mě to vtáhlo do děje, příběh se začal opět ubírat správným směrem a líbilo se mi, že do toho dali trochu humoru, párkrát jsem se fakt dobře zasmál. Konec filmu byl však dost krutý, stalo se dost ošklivých věcí a vlastně všechno dopadlo špatně. Ale to určitě nezkazí dojem z filmu, nemůže prostě vše dopadnout dobře. Chtěl bych ještě ocenit fantastický výkon Vivien Leight, která zaslouženě získala Oscara za roli v tomto filmu. Skvělý výkon podal také Clark Gable. A velice se mi líbila postava Melanie (Olivia de Havilland), takovou ženu by si přál asi každý muž. :-) A skoro bych zapomněl i na skvělou chůvu v podání Hattie McDaniel, ta si Oscara také plně zasloužila. ()
Epická podívaná z velmi romantizovaného období Spojených států, kdy byl černoch váš nejlepší kamarád, sluha a vše bylo v pořádku, když jste všechny urážela a bičovala, protože jste mladá nezadaná dívka. No, budiž. Jih proti Severu, ať je ten název ve skutečnosti sebehloupější, je velkolepý snímek. Vždy bude. Poplatný své době a své předloze. Musel to být úžasný zážitek kdysi dávno, být na něčem takovém v jednosálovém kině a vidět ty hvězdy a místa, která nikdy nenavštívím a cítit tu lásku i nenávist ke Scarlett. Ty 4* jsou hlavně proto, co tenhle film dokázal a co symbolizoval ve své době. Dnes už bohužel hodně ze svého kouzla ztratil. ()
První polovina je VYNIKAJÍCÍ! Takhle jsem si ten film představoval. V té druhé už bohužel o tolik nejde a tempo stagnuje, přičemž závěrečná hodinka je tak trochu testem vůle, ale konec hodně napravuje. Popravdě jsem však čekal, že mě Jih proti severu pohltí na celou stopáž. Vivien Leigh sice udělala ze Scarlett jednu z nejlepších sexy mrch všech dob a Clark Gable je jako Rhett naprosto boží (na scénu, ve které přijede na oznamování obětí války ve sněhobílém obleku a prohlásí, že to je černý den pro celý Jih, do smrti nezapomenu), ale jejich vzájemné špíčkování, které se změní v dramatické hádky, v pozdějších fázích filmu citelně chybí. Každopádně to bude chtít druhou projekci, nejlépe v kinosále, protože některé záběry jdou za hranici úchvatnosti. ()
Až teď jsem si uvědomil, že jsem dosud při hodnocení filmů až příliš plýtval označením "epický". Kvůli tomu teď nevím, jaké slovo použít pro vystihnutí tohoto veledíla... Gone with the Wind je totiž opravdu monumentální a vtahující exkurze do idealizované atmosféry "Starého Jihu", u níž nevíte, zda máte první žasnout nad výbornou kamerou, vypiplanými kulisami, nebo charismatickými herci. Překvapilo mne, že zmíněná idealizace přeci jen nezacházela až do krajností a a bohatí Jižané nebyli vykresleni jen jako vznešení a ctnostní kavalíři poskytující práci přírodou až tak neobdařeným černochům, ale také jako pěkni necitové, pokrytci a hrabivci. Ostatně právě vztah mezi Scarlett a Rhettem je v tomto ohledu velmi výmluvným. Malou, leč nepřehlédnutelnou, vadou na velké kráse je ovšem poslední hodina. Ne že by snad film v jejím průběhu začal nudit, to chraň pánbůh, ale většina dění v ní působí jako nadbytečný dodatek, který už není tolik zajímavý. A co je hlavní - s počátkem čtvrté hodiny se mi už (svým chováním) začala protivit Scarlett, do níž jsem byl do té doby platonicky zamilovaný :) 90% ()
Nádherne romantický, výborne napísaný sladko-trpký príbeh z čias občianskej vojny v USA. Musím uznať, že sa tu rozhodne nešetrilo a výprava musela na tie časy zhltnúť poriadny balík peňazí. No oplatilo sa. Netvrdím, pár hluchých miest v rámci tej dlhej, predlhej stopáže by sa tu našlo, ale celkovo ma príbeh po celý čas dokázal baviť a nenudiť. Tiež sa mi páčilo ako sa jednotlivé hlavné postavy vyvíjali a ako sa nakoniec celá tá dráma medzi Rhettom a Scarlett uzavrela. Silný nadpriemer. 85/100 ()
Galerie (389)
Zajímavosti (102)
- Film je považovaný za najslávnejší americký film všetkých čias, a taktiež sa nachádza aj v rebríčku najdôležitejších filmov svetovej kinematografie. (westerns)
- Všetkých sedem vtedajších hollywoodskych kamier systému Technicolor bolo vo filme použitých na natáčanie požiaru v Atlante. (westerns)
- Skutečnost, že Hattie McDaniel (Mammy) nebylo umožněno z rasových důvodů navštívit premiéru v Atlantě, rozzuřila Clarka Gablea (Rhett Butler) natolik, že hrozil bojkotováním premiéry. Šel tam až na přímluvu právě Hattie McDaniel. (Kulmon)
Reklama