NON-STOP

Znovu se musím pochválit. Režiséra španělského původu Jaume Collet-Serru jsem totiž po remaku Domu voskových figurín rozhodně neodepisoval. Uběhlo hodně vody, vznikly další povedené kousky a ani ten poslední rozhodně neplatí za nějakou zbytečnou látku. Z hlediska gradace děje je to solidní nášup, z hlediska přepáleného závěru je to zklamání, na které jsme si u podobných kousků tak nějak zvykli. Skončit to mohlo jakkoliv, pachatelem mohla být i třeba sto dvaceti kilová bruneta na sedadle 20B. Bouchači Liamu Neesonovi, ze kterého na stará kolena vyrostla akční hvězda současnosti, začnou chodit textovky, ve kterých někdo požaduje převedení 150 milionů dolarů, jinak co dvacet minut odkrouhne jednoho z cestující. Bacha, jsme v uzavřeném letadle, minulost našeho hrdinu stíhá, ti dole mu přestávají věřit, jenže nabroušený Liam si postaví hlavu a zjedná si pořádek. A divák se baví. Vodítka se vrší, podezřelí se objevují a vzápětí mizí, a tvůrci z rozhodně ne dokonalého scénáře tahají maximum možného. Motivace pachatele je zmatená, ale Collet-Serra je velmi schopný filmař, který ví, kde zabrat. A jak zahladit neduhy. Neeson je pak trefa do černého. 70% (31.03.2014)

Po skvělém úvodu jsem byl plný nadějí a doufal, že se to nepokazí... Ale pokazilo se. S postupem času se ve filmu totiž děly větší a větší jalovosti, různé postavy se chovaly více či méně hloupě (až blbě), opakující se "vražedné dvacetiminutovky" začínaly působit skoro až směšně, jak se do nich tvůrci snažili stůj co stůj nacpat nějakou tu akci... Zkrátka a dobře všechno zachraňoval Liam Neeson, kterému se paranoidní alkoholik povedl, ačkoliv v Neznámém dostal mnohem lepší příležitost (o vynikajícím Mezi vlky ani nemluvě). Ano, byl jsem celou dobu zvědavý "co, kdo, jak a proč", ale občas mě prostě něco tak praštilo do očí nebo přímo do zdravého rozumu, že to nešlo přehlédnout. Tři a půl.__P.S. Můj oblíbený John Ottman mě nemile překvapil nevýraznou hudbou, škoda. (07.03.2014)

Akce málo, ale to vůbec, vůbec nevadí. Hlavní devizou filmu je atmosféra, kdy v napjatém tichu charismatický Neeson skenuje spící pasažéry a zoufale hledá cokoli podezřelého. Film, ač se může zdát místy překombinovaný a ne zrovna dvakrát realistický, prochází až překvapivě překvapivým, ba snad až chytrým vývinem. Jedna léčka navazuje na druhou, mistrovský plán neznámého padoucha se naplňuje a náš hlavní hrdina ne a ne najít patřičnou oporu. Takhle nějak si představuju obstojný thriller kompletně se odehrávající na palubě letadla... 7/10 (28.11.2014)

Jaume Collet-Serra si očividne rozumie nie len s Neesonom, ale aj s týmto žánrom. Thrillery mu idú, ma to atmosféru, nechýba napätie, dobrý herci a chytľavý dej, škoda len toho konca. Mám pocit, že sa tvorcovia v závere inšpirovali Mišom Dávidom, pretože Liam Neeson doslova chce žiť Non - Stop a s tým čo príde ma chuť sa rvať. 80% - 4* (31.05.2014)

Takové pozdvižení by na palubě nezpůsobil ani Pan Tau s bednou plnou hadů. Krom toho, že ten bílý Wesley Snipes s prsty tlustými jak liberecké párky nezvykle rychle píše na mobilu, tak neustálé máchá před cestujícími pistolí, šikanuje je obstrukcemi, vodí muže arabského vzevření do kokpitu a až příliš často vyslovuje slovo „bomba“. S tímto leteckým šerifem zkrátka nelze nepropadnout panice.. Neesonovi alkoholem nasáklí tvrďáci už sice vykazují jisté známky repetitivnosti, ale proč volat Mayday či Svatodušní svátky, když divák o překot dumá, kdo má v tom komplotu namočené prsty (prsy) a chvílemi je to napínavější, než Připoutejte se, prosím! Jen škoda, že klišoidním závěrem zapnul Serra režim autopilota a vrátil se na dobře známé letiště.. (22.06.2015)