Stopaři

Myslim si, ze toto je dost realisticky western a prave to je na nom to najzaujimavejsie. Zo zaciatku to vyzeralo ako bezproblemovy zivot rodinky, az kym sa neobjavili Indiani, cim nechcem odsudzovat len Indianov, pretoze zase nepoznam spravanie sa bielych. Jednoducho spolocne suzitie bolo takmer nemozne a mna zaujimala Ethanova vola za kazdu cenu najst Indianmi unesenu malu Debbie. Obcas sa objavia aj humorne sceny, proste je to jeden z tych kvalitnejsich westernov... 20.12.2008 ____ John Wayne - (Ethan Edwards) +++ Jeffrey Hunter - (Martin Pawley) +++ Vera Miles - (Laurie Jorgensen) +++ Natalie Wood - (Debbie Edwards) +++ Hudba: Max Steiner +++ (20.12.2008)

V mnoha směrech nadčasový a inovativní western. Téma rasismu je více než patrné, stejně jako rozpolcenost hlavní postavy (charismatický John Wayne). Pryč jsou jasně dané kontury dobra a zla, do popředí se staví nejednoznačná psychologie charakterů poháněná sžírající obsesí. "The Searchers" tak můžeme směle řadit k takovým dílům, jakými jsou například "V pravé poledne" nebo "Nesmiřitelní". Určitou vadou na kráse se může jevit zařazení odlehčených momentů, které ubírají atmosféře na hutnosti a snižují tím mé výsledné hodnocení. 8/10 (19.11.2009)

Do televizních Pátračů, Hledačů, Stopařů, se mi včera připletl GEN ještě většího pátrače, hledač a stopaře, Jan F. Ullricha, kterému jsem dal samozřejmě přednost, a který v pouhé čtvrthodině hovořil velmi pěkně o jazyku obecně a o lakotštině zvlášť (třeba si přečte tuto recenzi a pošle mi svou Gramatiku lakotštiny, která se jinak bude asi těžko shánět - i když sám jsem lakota, do ní bych asi investoval, vypadala moc pěkně)... Film jsem nicméně už viděl, takže jsem o nic nepřišel; a když už jsem zmínil lakoty, tak musím přídat i komanče, ale především navahy, kteří je hráli (až na Jizvu, kterého hrál německý žid Henry Brandon)... Děj filmu byl přehledný, momenty napětí střídaly okamžiky rodobyvtipného uvolnění (největším z nich byla bitka Martina s Čárlím)... John Wayne zde zahrál skutečně velice konzistentní roli, která může být považována za protiklad Olda Shatterhanda; každopádně je mnohem realističtější, a rozhodně nepředstavuje žádný extrém v pojímání indiána jako "ne-lidské bytosti", což byl v této době standard. Ethan (podlé této role pojmenoval svého prvorozného syna) má alespoň právo nemít je rád. Pozn.: John Wayne vyřešil při filmování několik ošemetných situací pomocí svého letadla, Navahové ho proto pojmenovali "Muž s velkým orlem". (19.02.2018)

Film si od doby vzniku nesie nálepku revizionistického westernu. A v dobe vzniku musel samozrejme pôsobiť znepokojujúco a drásavo........Ford je jednoducho kráľ budovania dramatického napätia, uvediem napríklad scénu, keď idú usadlosť prepadnúť indiáni. Ani jedného indiána v tejto scéne neuvidíte, len sa niečo zablýska v kríkoch v diaľke, napriek tomu sa dá v scéne krájať napätie len prácou s hercami v dome a všetko vyvrcholí hororovým panickým výkrikom dcéry. Film je navyše taký vyčačkaný, čo sa týka rekvizít, scény a kostýmov, že už len z toho sa vám zatočí hlava. Lokácie usadlostí sú navyše celé postavené v ateliéroch a tie epické oblohy sú proste namaľované na pozadí. Je to vrchol klasicko-hollywoodskej ateliérovej scénografie. Samozrejme toto všetko sa kombinuje s natáčaním v prašnom či zasneženom reále........ Avšak späť k revizionistickému rozmeru westernu. Ten možno aj dnes čiastočne uznať, ale zároveň aj kritizovať. Čo sa týka zobrazenia indiánov a hlavnej postavy mačistického veterána Ethana Edwardsa, tak sa jedná skutočne o revizionistické zobrazenie. Film pôsobí ako určité ospravedlnenie za predošlé Fordove filmy, v ktorých indiánov zobrazoval sploštene a len ako dehumanizované nebezpečenstvo, aj keď ani v tomto nejde režisér príliš ďaleko. V čom je však film problematický, tak to je spôsob zobrazenia žien. Do žien sa surovo kope, ženy sa chytajú ako predmety a strkajú ich do domov, aby sa nepozerali na bitku, lebo to je zábava pre mužov a tak podobne. Ak by mali tieto obrazy v sebe kritický rozmer, bolo by to v poriadku, režisér ich však modeluje tak, že pôsobia komicky, a je to teda taký šovinistický fúzatý humor, kde sa smejeme tým "naivným, hlúpym ženám". Ford to inak ani nemohol spraviť, kedže film vznikal dlho pred feministickou revolúciou, každopádne z dnešného pohľadu to pôsobí anachronicky a celému filmu to na jeho revizionistickom rozmere uberá. A nielen toto mu uberá. Taktiež vyvrcholenie filmu, kedy sa nakoniec rasistický strýčko Ethan ovládne a nenechá priechod svojím vražedným chúťkam, je vzhľadom k zvyšku filmu veľmi zjemňujúci, nepravdepodobne pôsobiaci a romantický. (20.04.2020)

Zatímco u nás tento film není příliš známý, v Americe je považován za kultovní záležitost a některými kritiky je ozančován za nejlepší western. Hlavním důvodem asi bude, že jako první pootevřel stavidal diskuzi o rasizmu vůči původním obyvatelům Ameriky, o útocích na ně atd. Někteří jeho hlavní hrdinové, byť vesměs kladné postavy, jsou doslova stravováni nenávistí vůči komančům a indiánům vůbec. Film zároveň uvádí i důvody nenávisti indiánů, vůči přistěhovalcům. Jelikož Fordovo dílo bylo v těchto diskuzích milníkem, náleží mu určitá zásluha na snaze o politické objektivizaci vnímání původních obyvatel. Bez Stopařů, by zjednodušeně řečeno, nevzniknul ani Tanec s vlky. Toto pozadí je jedna věc, jinak se to ale má s tím, že český divák neznalý těchto reálií, ve filmu jen těžko něco takového vyčte. Na dnešní dobu je scénář filmu příliš náznakový a nekonkrétní. V tomto smyslu se na filmu podepsalo jeho stáří, což je škoda. Co mu ale zůstalo jsou pěkné akční pasáže a naprosto úžasná kamera. W. C. Hoch s citem pro kompozici nasnímal krajinu Arizony a Utahu tak, že se od exteriérových záběrů nelze odtrhnout. Záběr Johna Wayna pozorujícího indiánský tábor patří doslova mezi ikonické. Na druhou stranu na mě rušivě působila patetická hudba, bohužel typické pro dobu vzniku. Osobně tedy Stopaře jako úplně dokonalé dílo nevnímám. (20.04.2012)