360

Cože?! 65%? Tak to ani náhodou, vážení! Nebýt toho, že tam vystupují dvě až tři slovenské herečky, není tato slátačka zajímavá absolutně ničím. Příběhy nemají smysluplné propojení, neplyne z toho žádná myšlenka ani záměr k myšlenkám, není to artové, romantické, dramatické, milé nebo sympatické, za to je to neskutečně dlouhééééé! Jedna rána z milosti, za scénku na letištním hotelu. (15.09.2018)

"Váš život je součet všech rozhodnutí, které jste v životě vědomě či nevědomky učinili. Dokážete-li ovládat proces rozhodování, dokážete ovládat všechny aspekty života. Můžete najít svobodu vycházející ze skutečnosti, že jste zodpovědni sami za sebe." Taková moc zajímavá mozaika pár příběhů z různých míst naší země, které se vzájemně v poměrně poklidném tempu prolínají a vstoupí pomalu, ale jistě i do našich životů až k nám domů. A já zjistila, že s nimi prožívám jejich lásky, rozhodování, vnitřní boje, starosti, smutek a jiné životní situace, které byly možná trochu smutnější, ale Fernando Meirelles nám je zabalil do krásného kabátku na který se moc hezky dívalo. (13.04.2013)

Moc jsem nepochopila, proč se tento film jmenuje "360", vhodnějším názvem by bylo "žijeme jen jednou".. Režisér Fernando Meirelles vystřídal širokou škálu vynikajících herců a pestrou paletu cosmopolitních lokací.. Film začíná vcelku nezajímavě v Bratislavě a procestuje půlku světa.. Jako předkrm nám servíruje spíše vlažnější příběhy, ale když se divák prokouše do půlky tempo dramatických situací přiostřuje a dramatičnost houstne.. Velmi citlivě jsou tu zachyceny "náhodná téměř osudová setkání" a důraz klade na životní rozcestníky.. Divák mnohdy nepozná, kdo je "oběť" a kdo je "záporák", ale o tom život je.. Výborné herecké výkony dodávali tomuto až komornímu vztahovému snímku náležitou hloubku.. Velmi mile překvapil Ben Foster v roli čerstvě propuštěného sexuálního násilníka, který se "náhodou" ocitá uvězněn během sněhové bouře na letišti a na hotelovém pokoji bojuje sám se sebou, když je sváděn přiopilou naivní slečnou, která se na něm rozhodne léčit mindráky po rozchodu - silný příběh a opravdu precizně zpracovaný.. Všechny dílky skládanky do sebe zapadají jako puzzle a vytváří opravdu poutavý příběh o současné společnosti.. Líbilo dost :-) (30.11.2013)

Neskutečně zajímavý snímek. Co na něm oceňuji nejvíce, je to, že ať se to odehrává v jakékoli zemi, tak že se tam ve filmu skutečně mluví tím jazykem a ne filmy typů, no a co, že se to odehrává ve Francii, stejně se tam bude všude mluvit anglicky a všichni vám přece ve Francii rozumí anglicky a jsou strašně ochotní tak mluvit. A tady? Když jste byli ve Francii, mluvilo se francouzky, Rusi si mezi sebou povídali rusky. Brazilka mluvila na svého "přítele" portugalsky, ale v letadle do USA anglicky...což teda musím podotknout, že tam vůbec lidi nějak moc uměli jazyky:) Já umím mým rodným, dejmetomu anglicky, něco španělsky a úplné minimum němčiny a francouzštiny a třeba ta sestřička od zubaře, co žila ve Francii, byla Ruska, ale když byla na návštěvě za sestrou, ještě i plynně mluvila anglicky...jooo..tak to klobouk dolů, ovládat takto perfektně tři světové jazyky, to by byl můj sen. Celkově se tam tedy objevila - angličtina, francouzština, ruština, portugalština, slovenština, němčina. A ano jsem strašně uchvácena jazyky:) Jinak, co se týče herců, tak výborné - J.Law, A. Hopkins, R.Weisz, slovenské herečky (teda Danica se tam fakt jen mihla), i ta brazilka byla velmi příjemná. Charaktery postav, jejich příběhy, to vše bylo zajímavé a výborné. I proplétání jednotlivých příběhů bylo řešeno velmi decentně a co se týče konce....super...na jednu stranu dobrý na druhou ne, v podstatě otevřený. Jsem velmi spokojena, ale do té 5* tomu přece jen něco chybělo, možná trochu více šťávy. (15.10.2012)

Brazilský tvůrce Fernando Meirelles je pro mě stále spíš neznámou. Talentovanou, záhadnou, zvláštní. Jeho filmy jsou sice seštelované na míru, ale jakoby nedýchaly, netlouklo jim srdce. Evropský výlet mezi vztahové peripetie, který láká na několik solidně rozehraných příběhů, si mě ale nakonec docela získal. Poukazuje na propojenost životů a osudů, je pesimistický, lehce odosobněný, pocitový, nabízí nejasné výpovědi. Mluví se v něm několika jazyky (máme tu Rusa, Brazilku, Angličany a Američany, Němce, Slovenky, Francouze), jeho síla opět spočívá v pomalém, vlažně plynoucím ději. Drobné, zato silné příběhy bez začátku i konce, s dobrými i výbornými herci, kteří musí ukázat kus svého umu, aby si v krátké době přitáhli diváka. Přesto všechno je to zvláštně lákavá hra, která neomrzí a dokáže umně zakrýt fakt, že jisté aspekty příběhů nejsou nijak objevné. (11.10.2012)