Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Vitex
    *****

    Další Andersonův majstrštyk. Smysluplnější komentář napíšu asi, až se mi to víc rozleží. Zatím jen tak přemítám, že je to film prostě o emocích, o psychologii obecně, o člověku jakožto fenoménu.. Vlastně je to strašně jednoduchý film (v tom dobrém slova smyslu), což nevylučuje to, že snese podle mě minimálně deset shlédnutí (jen tuším, samozřejmě). A ta sedmdesátka je nádherná..! PS: Ze současných tvůrců, kteří by se dali stále ještě označit jako "mladíci", je P. T. A. patrně jediný opravdu velký filmař.(15.6.2013)

  • evulienka3
    ***

    To čo je na tomto filme výnimočné sú herecké výkony a spôsob spracovania. Herecké výkony sú bezpochyby tým čo ma v konečnom dôsledku nútilo k vyššiemu hodnoteniu. Philip Seymour Hoffman a Joaquin Phoenix predviedli skutočne majstrovký koncert. Horšie je to už však s tým spôsobom spracovania. Dočítala som sa kopec chvál aj na ten, mňa však obišiel míľovými krokmi. Nemám nič proti umeleckej invencii režiséra práve naopak, hlavne ak dokáže film urobiť zvláštnym, svojským, poetickým či už obrazovo, alebo príbehovo. V tomto prípade však to zvláštne vrstvenie príbehu a rozsekaná skladba pre mňa príbeh urobili značne nečitateľným a únavným. Jednoducho príbeh pochovali pod hŕbou nánosov "make up-u". Načo vám je zaujímavým štýlom a pekným písmom napísaná kniha ak vás nedokáže zaujať? Presne na to na čo vám je film, ktorý je zaujímavo natočený, ale osloviť vás nedokáže...(13.5.2015)

  • FlyBoy
    *****

    PTA je späť a multiplexové zariadenia sa zas raz boja o svoje tržby a právom, nejde totiž ani zďaleka o uspokojivú filmárčinu, ale skôr o ťažko prístupné remeslo kedy sa už nadobro rezignuje na klasický naratív a štruktúra deja sa nesie v kauzálnom stream-of-consciousness štýle. I keď sa zrovna nejedná o náročné gusvansantovské rošády ala "Paranoid Park" a podstata príbehu je rozlišiteľná, tak spôsob storytellingu je nepohodlne nekoherentný a takisto excelentne korešponduje s nejednoznačným vzťahom dvoch výrazných individuii v ktorom labilná, ale za to úprimná povaha Freddieho Quella hľadá útočisko v rukách "priateľského", no bláznovstvá šíriaceho Lancastera "veliteľa" Dodda. Ich kľúčové slovné výmeny sú úderné o sile Thorovho kladiva, vzájomné sympatie/nedorozumenia nepostrádajú emotívnosť, ale ani nevyspytateľnosť a celý pomer je jedna komorná (do hĺbky idúca) psychologická štúdia. Subjektivizácia z pohľadu postáv je teda zrejmá i veľmi účinná, navyše trio Phoenix/Hoffman/Adams predvádza absolutistické výkony hodné náležitého ocenenia a score od Johnyho Greenwooda kde sa to opäť hemží zimomriavkovými orchestrálnymi variáciami (nediegetická otváračka "Able-bodied seaman" ma hneď nechala spomenúť na onoho principiálneho ropného magnáta a prikovala ma k sedačke) či láskavo pokojná kamera Mihai Malaimareho Jr. (fakčilo sa cez 65-70mm šošovky jak za "Bena Hura" čo by snaha o navodenie breath-catching effect - podarilo sa) uvedená do pohybu len vtedy, kedy to naozaj treba (vzdanie holdu snímku "Melvin and Howard" skrz púštnu jazdu je famózne) a bravúrne reprodukujúca drinu s nasvieťovaním, ktoré ku prospechu veci našlo uplatnenie v druhom pláne - no skrátka elektrizujúce. "Master" obhájil posledné Andersonove umelecké tendencie, je vecným pokračovateľom aristokratického eposu "There will be blood" čo by ničiaceho zobrazenia cynického individualizmu a ekonomického šovinizmu (nielen) kapitalistického východu. Nadväzuje naň však cez mierne inú krajinu, krajinu vnútornej dezorientácie, profesórsky skrytej manipulatívnosti a nezodpovedaných otázok. Pachuť po trpkej lekcii ale pretrváva, namiesto jedného hereckého koncertu sa udejú rovno dva a nemálo úsekov svojím minimalistickým tvorením presahov spakruky zabíja. Najcennejší masterpiece sa nekoná (ten už uzrel svetlo sveta v roku 2007), ale PTA aj napriek tomu naznačil, že korunovaný titulom MASTER by mal byť znovu aj v roku 2012 a preto budte u toho, možno sa to stane...aj Vaším privilégiom.(16.11.2012)

  • Davies182
    ****

    [Kinematografický] [výlet] [do] [fantasmagorického] [království] [lability] - uf. Oprávněně jeden z "nejdivnějších" filmů roku. Vyplivlo mě to na konci poměrně dost rozčarovaného a jedinou útěchou mi nyní po projekci je, že jsem to myslím pochopil, pokud ovšem bylo co. Sonda, tečka.(23.1.2013)

  • Djkoma
    ***

    Master má určitě své kouzlo plné hledání dominantně-mystické touhy vést "své lidi" skrze osvícení o "zbytečnosti emoci, které z nás dělají zvířata, která nejsme" až po "podobnost se Scientologií". Herecky pochopitelně vyšší dívčí, ale chladná, příliš chladná. V tomhle mi film připomněl There will be blood, které mě prostě emočně minulo. Je pěkné vidět, jak Master reaguje na otázky, jak reaguje na nejednoznačnost nebo protiřečení vlastního díla, ale když to vše sečtu, nechám výkony a technickou kvalitu stranou, tak ten film prostě není tak velký, jak se snaží tvářit. Zajímavé je sledovat, jak se filmem prolínají snové pasáže, které vlastně člověku docházejí až zpětně. A ano, je tu hromada zajímavých aspektů, kontrastů, ale ty nedělají hluboký film. Jsou tu naťuknutí, možná i otázky, ale není tu vedený dialog/monolog, není tu ten konečný pocit, který by s člověkem pohnul a zanechal v něm víc. Tento obsah cítím jen v závěrečném rozhovoru hlavních postav o tématu "jsi první, kdo nepotřebuje mistra?", ale přes chytrost této věty pro mě představuje ukázku "bezvýchodnosti" tématu, kterou si sám film stanovuje. A to je škoda. PS: perfektní scéna s "...jakou barvu mají mé oči? "(9.2.2013)