Umělec

Kdo trochu zná moje hodnocení, ten moc dobře ví, že pokud něco nejsem, tak fanoušek němých filmů. Mám k nim podobný vztah jako k pizze Margherita - nemám proti ní nic osobního, ale aspoň bez šunky (zvuku) to prostě není úplně ono. Proto jsem tenhle film nijak extrémně netrpělivě nevyhlížel. V horším případě jsem čekal nesympatickou romantickou artovou sázku na oscarovou jistotu, v lepším případě pak snesitelnou a upřímnou, ale přesto poněkud nudnou podívanou. Chyba lávky, příjemněji mě The Artist snad ani překvapit nemohl. Velmi zábavný, milý, okouzlující film, který zvuky nepotřebuje. Ale když už nějaký použije, tak to stojí za to - viz například zvuková noční můra. V závěru jsem pak měl takový ten pocit, který jsem zatím letos u ostatních oscarových nadějí neměl - pocit, že jsem právě viděl výjimečný film. Takže upřímně fandim. A to říkám jako člověk, který obyčejně oceňuje spíš obsahově a/nebo formálně progresivnější filmy před "retry" (jako loni The Social Network před The King's Speech). 9/10 (21.01.2012)

Žádný Hugo. Tohle byla trefa do černého! Ohromná pocta kinematografii jako takové a ve mě uzrává myšlenka jestli nejsou náhodou někteří tolik zbožňovaní režiséři někdy hodně předceňováni. Po zásluze tento snímek ovládl letošní Oscary a ukázal další zdvižený prostředníček na fenomén 3D. Krásný příběh, který dokáže bezproblémově odvyprávět vše důležité i beze slov...... (30.06.2012)

Vzpomínka na dvacátá léta minulého století, kdy film již nechtěl mlčet. Nově nastupující plejáda herců a hereček v tom viděla svou příležitost, pro jiné to znamenalo konec krásně rozjeté éry. Výborná pocta všem těm přivandrovalcům do Ameriky, kteří se nedokázali se svou chabou angličtinou dále pohybovat ve světě filmového průmyslu. (28.01.2012)

Úžasný! Myslím ten francouzský drajv, kterým film disponuje. Jakoby jen měl za úkol předat energii - a až posléze okouzlit. Když v polovině zvuk pronikl hlukem ticha; to byla extáze, věru dost nečekaná, přesto skvělé podaná a zahraná. Jean Dujardin hraje pohasínající hvězdu i sebevědomého páva skvostně - vyvolal ve mě ten nostalgický pocit, kdy herci vědomě opisovali gesta a pohybovali se po place v jedné jediné trajektorii. Což se čte jednoduše, koná špatně! A když se v sále opět rozsvítilo a ti tři lidé, kteří tam se mnou byli, odkráčeli, došlo mi, že ten film, tu dobu, nechci opustit. To se mi snad ještě nestalo!! (22.03.2012)

Obvykle zběsile nejásám, když zahlédnu cosi starého, černobílého a němého, ale tentokrát učiním výjimku. Asi proto, že tohle je nové, černobílé, skoro němé a hodně zábavné. Jsem si jist, že z němého hvizdu Peppy Miller budu mít ještě dlouho zalehnuté uši a její sexuální scénu s Valentinovým kabátem má děravá paměť jistě také nějakou tu dobu udrží, stejně jako to neuvěřitelné jiskření mezi hlavními protagonisty. Takže jeden němý aplaus za vynikající casting a pokud někomu schází v mém hodnocení pátá hvězda, tak vězte, že uhořela ve Valentinově domě při zbytečně dramatických pasážích. (14.08.2014)