Reklama

Reklama

Hollywood, 1927, George Valentin (Jean Dujardin) patří k největším hvězdám němého filmu. Poznáte ho podle tenkého knírku, typické bílé kravaty a fraku. Jeho účinkování v exotických příbězích o intrikách a hrdinských činech znamenalo velký úspěch pro filmové studio Kinograph, v jehož čele stojí magnát Al Zimmer (John Goodman). Sláva Georgovi vynesla elegantní manželku Doris (Penelope Ann Miller), každý den ho vozí do práce oddaný šofér Clifton (James Cromwell) a vítá ho vlastní usměvavá tvář z plakátů Kinographu. Na filmové premiéře spontánně reaguje na bouřlivé davy fanoušků a reportérů. Jakoby svým postavám z oka vypadl a jeho hvězdná kariéra se zdá neohrozitelná. Hollywood však brzy ovládne nový fenomén: mluvený film. George touto technickou novinkou opovrhuje a označuje ji za nevkusné pobláznění. V roce 1929 chce Kinograph úplně zastavit výrobu němých filmů a George se musí rozhodnout: buď přijme zvuk, jako to udělala mladá vycházející hvězda Peppy Miller, nebo bude riskovat pád do zapomnění. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (37)

Trailer

Recenze (799)

Gemini 

všechny recenze uživatele

Dzí Artist je pozoruhodný film - díváte se na něj a kocháte se tím, jak jim to všem všechno krásně ladí, a jaké byly ty filmy tenkrát krásné. Ale přitom vidíte, že je točený úplně jinak než jak se to tenkrát dělalo (nebo vůbec dělat mohlo), a to kouzlo tam už prostě není. I když madam Berenika Béžová rozhodně kouzelná je;), občas to zkrátka ujíždí někam kam by nemělo. Mohlo to možná být sofistikované cosi, co jsem nepochopil, ale myslím že některé scény byly příliš ukecané, a to bez titulků i možnosti vidět mluvčím do tváře - a tady režisér přecenil možnosti svých herců, protože prostě nezvládají odvyprávět to výrazem apod. Není tomu tak vždycky a bez debat se tu předvádí výborné výkony, ale těch vad je prostě příliš. Nesporně se jedná o příjemný film, na který můžete poslat úplně každého (kromě mladších sourozenců, kterým se Transformers 3 zdají trochu málo akční), ale Oscarová žeň, které jsme byli svědky, je naprosto směšná - s čestnou výjimkou hudby. Žádná překvapení se tu nekonají, příběhové peripetie jsou naprosto tuctové, a zajímavé je tu skutečně jen to, jaké sofistikované pocty filmovému médiu/umění a jeho dějinám tvůrci skládají, a jakou formou to dělají. Není to málo, ale v žádném případě to není událost historického významu. 80% ()

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

Kdo trochu zná moje hodnocení, ten moc dobře ví, že pokud něco nejsem, tak fanoušek němých filmů. Mám k nim podobný vztah jako k pizze Margherita - nemám proti ní nic osobního, ale aspoň bez šunky (zvuku) to prostě není úplně ono. Proto jsem tenhle film nijak extrémně netrpělivě nevyhlížel. V horším případě jsem čekal nesympatickou romantickou artovou sázku na oscarovou jistotu, v lepším případě pak snesitelnou a upřímnou, ale přesto poněkud nudnou podívanou. Chyba lávky, příjemněji mě The Artist snad ani překvapit nemohl. Velmi zábavný, milý, okouzlující film, který zvuky nepotřebuje. Ale když už nějaký použije, tak to stojí za to - viz například zvuková noční můra. V závěru jsem pak měl takový ten pocit, který jsem zatím letos u ostatních oscarových nadějí neměl - pocit, že jsem právě viděl výjimečný film. Takže upřímně fandim. A to říkám jako člověk, který obyčejně oceňuje spíš obsahově a/nebo formálně progresivnější filmy před "retry" (jako loni The Social Network před The King's Speech). 9/10 ()

Reklama

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Kdo by to byl řekl, že němý film mě dokáže uzemnit i v době, kdy vládne zvuk a především se bouří třetí dimenze. Vlastně je to naprosto překrásný návrat a poklona filmu minulosti. A od toho se odvíjí i samotný, velice nápaditý příběh. No a musím se přiznat, že ačkoliv se mi Jean Dujardin v dřívějších filmech jevil trošku jako pošuk, tady se bez zvuku předvedl jako mistr svého řemesla. Snad nikdy nezapomenu na scénu, kdy se objeví na bále, zamračí se a cosi hledá. V té tváři je tolik emocí, které nejde popsat ani mluvou. Prostě v tu ránu naprosto pochopíte, co tím vším je myšleno. A nějaký text a zvuk? Bez toho se bez problémů obejdete. Stejně tak závěrečná scéna. Krásnější taneční číslo jsem si nemohl ani představit. A na jeden zátah? Ty bláho, to ještě někdo takové scény v dnešní době točí? Klobouk dolů, takový filmový zážitek nevzniká každý den. A nejspíš je to i dobře. Díky tomu tento film získává obrovský důraz na jedinečnost, kterou nikdy neztratí. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Film, který vzdává hold starým dobrým kinematografickým časům. Svým Komentářem a hodnocením zase chci já vzdát hold lidem, který přistupovali k filmařství s poctivostí a otevřeným srdcem a jenom díky jejich talentu a úmění se můžeme smát, strachovat, dojímat a vyjádřovat těmto úmělcům své DÍKY bouřlivým aplausem ve stoje. To závěrečné taneční číslo.....i kdyby nic jinýho, tak kvůli tomuhle bude Artist mým platonickým milencem. P.S. Po přečtení zdejší zajímavosti z Liverpoolu je mě z některých lidí vážně smutno. ()

Lima 

všechny recenze uživatele

Neuvěřitelně milé, filmařsky hravé, potěcha pro oko, sluch i ducha všech staromilců, mezi které se rovněž počítám. Ten tanec na konci byl tak strašně roztomilý, že jsem se usmíval od ucha k uchu. A být žena, tak vraždím pro neodolatelný úsměv Jeana Dujardina. Protože jsem muž, tak mi postačí aspoň platonická láska k Berenice Bejo :o) ()

Galerie (86)

Zajímavosti (33)

  • Jean Dujardin získal za roli v tomto snímku Zlatý glóbus v kategorii nejlepší herec v komedii nebo muzikálu. (Terva)
  • Film The Artist bol venovaný pamiatke Kamela Ech-Cheikha (1963 - 2011). (MikaelSVK)
  • Ve filmu není vidět jediný přiblížený 'zoom' záběr, protože se v době, do které je film situován, zoom ještě nepoužíval. (Kroup4)

Reklama

Reklama