Přežijí jen milenci

Jak říká jedna z postav ve filmu s pokrokem, ocitáme se skutečně již ve 21. století a tak i samotní upíři si v novém moderním světě musí vypomáhat jinými, méně nápadnými praktikami. No nejen oni, i filmoví tvůrci musí na to jinak, pokud chtějí v rámci žánru s takovou dlouholetou tradicí přinést něco nového. Tak tady se to Jarmuschovi za mě rozhodně povedlo! ...vážně jsem nedoufal v to, že by mě mohl bavit film, ve kterém jsou hlavními postavy lidští upíři, nebo žebych si takhle padl do noty s Jimem Jarmuschem, jehož tvorba mě doposud míjela. Vážně jsem netušil, že když se pustím do upírského hororu, mohu se místo gotického hradu ocitat od počátku v obyčejném civilním pokoji muzikantů, kteří loudí tóny na kytarách, povídají si k tomu o hudbě, poezii či o životě. Rozhodně příjemné filmové setkání, které doprovázela kromě podmanivé baladické rockové hudby zároveň i jedinečná nostalgická atmosféra. Vůbec mi nevadilo pomalé tempo, vychutnával jsem si pohlcen atmosférou i ten osobitý styl, který nikam nespěchal a navzdory tomu, co může za chvíli přijít nebo co všude kolem číhá (nebo snad právě díky tomu), jsem se rozhodl s hrdiny tu danou chvíli si plně užívat. On je to vlastně takový, velmi nevšední film o lásce jakožto věčné hodnotě, natočený s krásným citem a postupně si mě zkrátka získal... a Tilda Swinton je jako nestárnoucí staletá kráska prostě úžasná. Tady nemám co vytknout, jen doufat, že snad mě ještě Jarmusch časem takhle zaujme i některým ze svých dalších filmů. [90%] (05.06.2022)

Stylové kytary a fetiš bez hranic. Když jdou tihle upíři v noci ven, tak na koncert White Hills, který je následně pohlcen mohutným droneovým oparem. Když potřebují krev, navštíví svoje dealery. Filmem prostupuje zvuk loutny a doživotní temnota. Jsou Adam a Eva první upíři? Ona jako 'albínská' kráska, on jako depresivní romantik. Jarmusch přetváří dějiny a nabízí alternativní historii. (27.02.2014)

Idea i obal jsou nadprůměrné, bohužel jakmile otevřete ten stylově zabalený balíček, jehož tvar je ve vztahu k obsahu více než sugestivní, naleznete místo vytouženého dárečku pouze jeho intenzivní odér, který se vám pomaloučku rozptýlí do okolí. Za pozornost Milenci stojí, což o to, faktem ale budiž, že z Jima Jarmusche zůstal už jen stín, což je pro mě zrovna u takové žánrovky zklamáním. Co se upíří stylové jízdy týče, takový Hunger Tony Scotta mě zasáhl mnohem silněji. 65% (14.11.2014)

V době uvedení se na Jarmuschovu zádumčivou osobitou variaci na upírské téma povětšinou snášely z řad kritiků střední a starší profesní generace frfly, které mluvily o manýře, hipsterství a vyprázdněnosti. Navzdory tomu se ale v průběh let z "Přežijí jen milenci" stal oblíbený film mladé generace, které Jarmusch přesně brnká na její nálady a myšlenky. Až se nabízí říci, že to není Jarmusch, kdo by zestárl a ztratil svou poetiku, kterou kdysi oceňovali jeho nynější kritici, ale naopak že to oni ztratili citlivost, která je kdysi vedla k adoraci ikony amerického nezávislého filmu. Jarmusch naopak zůstává stále stejný a promlouvá nejlépe ke stejnému publiku, kterým jsou romanticky rozervaní mladí lidé. Jak sám říká, žánry ho fascinují, protože představují rámečky, do kterých může každý autor namalovat vlastní obraz. Přesně tak přistupuje on sám k upírům a vytváří z nich nesmrtelné a tudíž staletími vybroušené mocniny svých dřívějších postav existenciálně rozervaných mrtvých mužů, nočních tvorů zoufale bažících po spřízněné duši a současně nesnášejících společnost, ale také historií a tradicí vytříbených amalgámů vyznavačů světové kultury. Jarmuschovi upíři jsou romantičtí cool intelektuálové a umělci povznesení nad přízemní potřeby a oddávající se krásnu, které je asociováno s tím, co obstálo vůči času a módě, a současně trpící vytrácením onoho krásna ze současného překotného světa. (28.07.2019)

Jarmusch testuje limity diváckého nadhledu, za tu nejlevnější jmennou symboliku byste jiného tvůrce probodli kůlem, přičemž do toho sestavil jeden z nejlepších hudebních playlistů vůbec a v melancholické atmosféře nechává proplout dva proklatce nekonečného času, jimž nedošly důvody pro co žít, a s přibývajícími hodinami od zhlédnutí nechává zrát jeden ze zásadních diváckých zážitků roku. 4 a ½. (05.05.2014)