Kapitál

Francouzská trefa do černýho. Film, který naprosto přesvědčivě ukazuje zákulisí nejvyššího byznysu, kde vládne špína, špína a zase jen špína. Gad Elmaleh patří v současnosti mezi největší francouzské hvězdy a zde jasně dokazuje, že právem. Nelíbila se mě dějová osa top modelkou, protože takový pokusy si holčičky mužou zkoušet na nějaký druholigový ňoumy, ale postava Marca byla první liga a byly vykreslena takovým způsobem, že slečinka měla hned poznat, že nenarazila na žadnýho nadrženýho osla, který si nevezme co chce. Naštěstí i tohle bylo ukončenom přijatelným způsobem. Pokud jde o obsah jako takový, film má v sobě napětí, nekompromisnost a hlavně pořadnou řachu reálnosti. (19.10.2013)

"Francouzsky povrchní a drzé, s důrazem na to, co je vidět." Slovami, ktoré zaznejú v poslednej tretine z úst Gabriela Byrnea by sa dal tento film celkom dobre charakterizovať. Ako inak predsa môže vyznieť film o peniazoch, ako povrchne a drzo? Alebo ešte lepšie, ako inak môžu vyznieť postavy a kostra príbehu? Tam, kde J.C. Chandor prezentuje akvárium plné hladných žralokov a malých rýb s nepokojnou hladinou, a kde nás Martin Scorsese vpúšťa do pravej kapitalistickej divočiny, v ktorej vládne zákon džungle si oscarový Costa-Gavras volí zlatú strednú cestu, ktorou minimalizuje riziko diváckeho a kritického neúspechu. Scenár na základe knihy zo začiatku mierne skratkovito vrhá diváka in medias res, následne však už nádherne rozbieha krátky príbeh strmhlavého vzostupu ambiciózneho, energického, arogantného Tourneuilla (v podaní stále rovnako šarmantného a herecky precízneho Gada Elmaleha - posielam pozdrav), ktorý v zápätí drží v rukách oťaže poprednej európskej banky a závisia od neho životy a kariéry desaťtisícov zamestnancov po celom svete. Štruktúra je jasná, máme tu jedného centrálneho hrdinu, ktorý rany prijíma aj rozdáva ako na bežiacom páse, vzpiera sa konkurencii, Američanom, pochybným obchodom a partnerom, ale aj nevraživým kolegom, ktorí ho chcú čo najskôr vidieť rovnako bleskovo padnúť. Aby toho nebolo málo, prísne nalajnovaný scenár mu do cesty nastrčí zvodný Púštny kvet a Marc je miestami skutočne v koncoch. Nebol by to však on, aby sa nepozbieral a všetkým nevytrel zrak. Záver je trochu idealistický, na druhú stranu nečakaný a to je jeho najväčšia devíza. Zároveň, keďže film sám o sebe je pomerne priamočiary, komplikuje divácky zážitok navodením dojmu vysokej inteligencie (a zároveň sa snaží presvedčiť diváka, že keď film pozorne sleduje a baví ho, je inteligentný aj on) používaním odborných finančníckych termínov, operácií a machinácií, čo by som mu normálne mal za zlé, ale tu to síce trochu nevďačne, avšak predsa len funguje. Príbeh je síce skutočne prostý, až temer naivný, ale ja to Elmalehovým ironickým poznámkam na kameru v štýle spaceyovského Franka Underwooda, tradične výbornému Byrneovi a krásnej Liye rád odpustím. Medzi filmy roka ho však z týchto dôvodov nezaradím. 75% (06.04.2014)

Kapitál kazí lidi a peníze nikdy nespí. To jsou dvě jistoty, které jsou prostě platné. Bohužel ani stejnojmenný snímek vám nic moc víc věomostí nepředá. Costa-Gavras natočil snímek, který se tak moc snaží vymezit, až končí v té nejstereotypnější šabloně jaká jen jde. Zvýrazňovaní zlozvyků a špatností finančního systému funguje sice vždy, ale člověk by přecijen čekal něco více. [40%] (11.10.2013)

Opět výborný Costa-Gavras a dokonale necitelný Gad Elmaleh. Bez skrupulí ukazuje svět bankovnictví, jak jsou všechny environmentální strategie, morální kodexy, zaměstnanci a loajální chování jen fasádou pro hru několika byznysmenů, kterým jde výhradně o prachy a ekonomickou moc. Nic nového pod sluncem, ale famózně natočeno! (15.02.2015)

Tak to bylo pro mě velmi příjemné překvapení v podobě vynikajícího hereckého umu Gada Elmaleha. Já ho měla totiž zatím zaškatulkovaného v rolích nesmělých až trubkovitých mužských rolí. Velká chyba! Tady hrál maximálně bravurně a myslím, že by se mu měla věnovat daleko větší pozornost. Můj pohled na něj se po Kapitálu změnil o několik obrátek. Svět financí a velkého byznysu je pro mě celkem neznámá půda, ale zase ne tolik, aby mně nebylo jasné, jaký tam existuje hnusný marasmus a kde pojem etika je v takových kruzích naprosto neznámý pojem. A mě to i přes počáteční tápání chytlo a světe div se, dokonce jsem nepostřehla žádné nudné momenty. Jediné, co mohli s přehledem vynechat, byla Nassim, která mě dost iritovala, ale naštěstí to tvůrci ukočírovali celkem přijatelným způsobem. Marc byl postavou, která mě zaujala od úplného začátku a kdyby bylo na mně, tak bych tam přidala víc těch jeho skutečných, v mysli vyjádřených myšlenek a vizí, které se většinou neslučovaly s tím, jak jednal a mluvil. To byly například ty momentky s tchýní a tchánem nebo s Cloude (ta se jim taky povedla). Takže u mě se Francie setkala s velkou spokojeností a možná ještě časem něco přihodím. (29.11.2013)