Smrtelné lži

Zachraňte tygra 2012. Když začnou mlít boží mlýny i arcihajzlovi k pohledání, na kterého se po letech na výsluní valí v osobním i kariérním životě jedna jobovka za druhou (z nichž na každou si zasel svým jednáním jen a pouze on sám), tak mu i navzdory výše uvedenému nelze nepokrytě nefandit. Inteligentní thriller, který ukazuje pravou tvář amerického úsměvu. V manželství, v nevěře, v byznysu, v přátelství, při blafování, při podvádění, při vyhrožování, při předkládání důkazů... Prostě vždy a při každé příležitosti. Aspoň to tedy platí v tomto sympatickém závanu devadesátek (stylem, tématy i obsazením), který by se mezi tím nejlepším v žánru neztratil ani tehdy. PS: Často kritizovaný závěr naopak považuji za naprosto dokonalý a ostatně i jediný možný; je chytrý, vše uzavírá a přesto je nápaditě otevřený a ponechává dostatečný prostor i divákově fantazii. (21.04.2013)

Richard Gere nestandardní, ale výborný v pomalejším ale scénáristicky propracovaném thrilleru, o muži, který má vše, ale prožívá období, kdy se mu jeho dokonale postavený domeček z karet postupně hroutí. Gere, zde není žádné neviňátko a rozhodně ví, že aby si zachránil svou životní úroveň a možná i krk, nesmí hrát podle pravidel a přesně podle toho i jedná. I přesto, že má film vyloženě pomalé tempo a nevygraduje v žádný nečekaný nebo strhující závěr, má rozhodně co nabídnout a minimálně všichni, kdo touží po chytrém filmu, dostanou co si přejí. (30.03.2013)

Richard Gere už není tím bohatým chlapem, co si jednou vybere tu správnou prostitutku, z které by mohl udělat princeznu. Časy romantických komedií už podle všeho skončily, nutno říct, že "Pretty Woman" jen těžko překoná. V posledních letech se vrhl spíše na thrillery a nutno říct, že mu to celkem jde. Je to jednoduše dobrý herec. Pravda, asi si tím nezíská takovou popularitu jako Liam Neeson, ale přece jen mu podobné role sedí. Dokáže nasadit ten správný výraz, kterým se vžije do role hodného tatínka i pořádného hajzla, který ovládá lidi kolem sebe a ti o tom ani pořádně neví. Robert Miller je velmi bohatý člověk, který vlastní rozsáhlou společnost a má zaděláno na velmi spokojený důchod. Robert Miller je muž, který má milující ženu a dceru a podle všeho žije šťastný život. Jenže všechno je samozřejmě jinak. Jeho společnost má problémy a nejspíš se do nich dostane i on kvůli nějakým těm podvodům. To ale není všechno. Miller má možná šťastnou rodinu, což mu však nijak nebrání v tom, aby měl milenku. Jenže co se stane, když milenka umře při autonehodě, kterou on zaviní. Uteče, anebo se policii přizná? Miller si nevybírá tu nejjednodušší cestu, a tak se dostává stále hlouběji a hlouběji do kolotoče, na kterém sedí, ale který už rozhodně neřídí. Všechno se s ním točí a on dělá poslední zoufalá rozhodnutí, která by teoreticky měla vést k nápravě, což se ale neděje. Gerovi skvěle sekundují Susan Sarandon a Tim Roth, což je jeden z nejvíce nedoceněných herců, a to i rolemi. "Arbitrage" není špatný film, má svou gradaci, ale ten závěr je možná až příliš symbolický. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/11/arbitrage-interview-male-deti-neznamy.html (02.03.2013)

Pro mne osobně jsou Smrtelné lži nesmírně příjemným překvapením. V podstatě "no name" režisér, jenž si i sám napsal scénář natočil působivé drama lehce motivované nedávnou finanční (hypoteční) krizí v USA. Tvůrce Jarecki se prostřednictvím Smrtelných lží trefuje do všech těch finančních žraloků a můžete si být jisti, že střílí zatraceně "ostrými"! Nejvíce mi utkvěla v paměti asi scéna ze závěru filmu, kdy konkurenční finančník Mayfield, jenž po dlouhém kličkování nakonec přeci jen koupil millerovu společnost, na otázku svého poradce, zda nevidí na neověřitelných 400 milionech něco zvláštního odpověděl: "nevidím tady nic špatného." Ano, přesně takhle nás podobní Millerové a Mayfieldové dostali tam kde jsme. Zžíravě nepříjemný a zároveň chladnokrevně pravdivý je ve filmu i kontrast millerovy schopnosti ze všeho se vylhat a neschopnost systému a zapšklého detektiva Bryera využívajícího i zakázaných prostředků, dostat sebestředného magnáta věřícího pouze ve vlastní neomylnost, ze sedla. Paradoxem je, že ačkoliv je Miller chamtivý egoista, při sledování jeho počínání máte stále nutkání tak nějak mu fandit. (04.04.2013)

Tak tohle jsem si pustil velkým nešťastným omylem, jsem otrávený a naštvaný za promrhaný večer. Střední proud prostě fakt není pro mě, během sledování Arbitrage jsem se několikrát málem udusil nudou a všechny postavy filmu vzbuzovaly můj mrtvý nezájem (to je prosím logický opak živého zájmu). Jalový námět, jalové postavy, jalové dialogy, jalový děj, jalová hudba. Jalový pokus o thriller ze života jakéhosi finančního magnáta, vycpaný bezpočetnými chuchvalci scénáristické vaty. Nikdy víc už nic podobného nechci vidět, to bych radši koukal do stropu nebo z okna. / Krista boha jak si tak čtu zdejší komentáře, nabývám hrůzného dojmu, že jsem snad z jiné planety... (29.12.2014)