Chuť znovu žít

Morgan Freeman alias nerudný zestárlý spisovatel se přestěhuje kamsi na venkov, kde se setká s rozvádějící se matkou a jejími třemi dcerami. Setkání samozřejmě všechny ovlivní. Spisovatel dostane znovu chuť do života, spřátelí se. Padají životní moudra. Je to přesně takové, jaké člověk čeká. Vykalkulovaná feel-good srajda. Přátelský retard included. Každý má občas právo vybrat si slabší chvilku. Zatímco s Flipped mě Reiner potěšil, tohle nevyšlo. Vůbec. Nebýt Freemanova přirozeného charismatu, bylo by to k nevydržení. (01.12.2012)

Po naprosto odzbrojujícím filmu Má mě rád, nemá mě rád natočil Rob Reiner další podobně laděný snímek, trochu patetický, trochu sentimentální, celkem humorný, hodně romantický, ovšem bohužel také trochu schematický. Ta průhlednost a předvídatelnost dělá film trochu mělčím, než by mohl být. Velezkušený režisérský matador ovšem naštěstí všechny slzopudné svody víceméně ubalancuje a nikdy nesklouzne k primitivní plačtivé podbízivosti. Vše ostatní pak jako už tolikrát zachrání to ledabylé charisma Morgana Freemana, ten pán má prostě v sobě dar... Pěkný rodinný film, se všemi jeho limity i přednostmi... (01.10.2012)

Tohle je ten film, který sice plyne pomalu a zdánlivě se v něm nic moc neděje, ale také se vám po několika minutách usadí na tváři příjemný úsměv. Že úsmĕv nezmizí si uvědomíte až při závěrečných titulcích. Na takové filmy je Rainer odborník a já jsem rád, že pořád točí .... Zatímco filmy, které vám dají pouze vizuální zážitek (a zapomenete na ně při cestě z kina) vydělávají desítky a stovky milionů, tenhle film byl rád, když se v návštĕvnosti přehoupl přes stotisícovou hranici ... co na to říct ... (05.12.2012)

"Žena by měla vkročit do místnosti tak jako vy. - Jak to dělám? - Venku je slunečno, jen jemně poprchává. Znáte ten pocit, když zavane teplý vánek přicházející s deštěm? Přesně tak vkročíte do místnosti vy". Tak jako ten příjemný vánek na mě zapůsobil celý film. Jistě, že bych mu vytkla trochu víc sentimentu, předvídatelnost, možná až příliš pomalu plynoucí tempo, ale kdo ví, třeba právě to pomalé tempo se skvělými dialogy bylo to, co zanechalo ve mně ten velmi těžko popsatelný pocit vnitřního uspokojení. 75% (10.03.2013)

,,CO OČEKÁVÁTE OD ŽIVATA PANE WILDHORNE?“ … ,,SPOKOJIL BYCH SE S CHVÍLEMI, JAKO JE TATO“.... /// Sympatická rodina paní Charlotty (babinec, kterej dokazuje, že ne každý americký dítě musí bejt uječenej parchant) a starej nerudnej dědek. Americkej venkov (kterej dokazuje, že ne každá americká vesnice musí bejt plná ujetejch šmejdů) a království příběhů, ve kterým by se mnozí ztratili (naštěstí Reiner je jinej frajer!). Možná je to kapku jednodušší a někdy i laciný dějový schéma, ale co chcete vymejšlet na příběhu o starým chlápkovi, kterýmu je třeba vrátit chuť do života. Film nikam nespěchá a pomalu hledá klíč k duši a srdci nejen (několika) ženskejch. Nový výzvy je třeba přijímat v každým věku – třeba tenhle lidskej příběh plnej lidí osloví a pohladí i ty mladší než su já (páč já bych se taky klidně vobčas spokojil s chvílema jako byla tato). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chystám se přihlásit na kurs ,,představivosti“. 2.) Chystám se ulovit staršího chlapa. 3.) Přemejšlím o konci života tam někde v americký prdeli (doporučuju Belle Isle). 4.) Thx za titule ,,U_S_O“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (19.09.2012)