Hotel Lux

Neskutečně chytrá politická satira, která si bere na mušku především fanatismus dvou nechvalně ochutnatných ideologií nacismu a komunismu. Výborná práce s dialogy a co především povedlo, je kombinace směšnosti a reálnosti, třeba u scén se Stalinem jsem se musel smát, ale současně když si člověk uvědomí že lecos takhle skutečně bylo, tak mu zádech drandí mráz jak na autodráze. Před tím jak se umí němci nejen filmově vyrovnávat se svou minulostí, fakt klobouk dolů. (04.03.2013)

Opravdu výborný film s bravurními hereckými výkony a mistrnou nadasázkou. Obzvlášť pokud vám nejsou figurky typu Stoph, Ulbricht, Dimitrov, Ježov nebo Berija cizí a některými z nich jste byli krmeni každý den v Televizních novinách. Samozřejmě pokud zrovna tyto osoby nebyly lidem vymazávany z paměti a z dějin vůbec (jako třeba právě Berija či Ježov). Skvěle jsem se bavil. Scény z kabaretu nebo z příchodu do hotelu Lux jsou famózní. A nesmrtelný Kukura v malé roli navíc - co si ještě přát? (16.04.2013)

Asi jsem čekal víc. Přesto je to kvalitní komedie, která se místy (zpočátku) tvářila i docela vážně, že jsem i začínal pochybovat, zda-li jsem na čisté komedii. No ale to jsem to zakřiknul, protože čím déle film trval, tím více se komediálnost prohlubovala a gradovala skvělou poslední čtvrthodinkou, kde se již fantazii meze nekladly. Avšak uběhlo to moc rychle a z toho závěru se dalo vytěžit víc, když už se začalo s absurditou - klidně další půlhodinka skvělé zábavy, nebo alespoň prostor pro pokračování. Škoda, ale i tak velmi dobré dílko. (22.10.2012)

Hořko-sladká komedie o tom, že vybrat si ve třicátých letech mezi Hitlerem a Stalinem, nebyla opravdu žádná výhra. Aneb z bláta do louže a z louže pod okap. Přesně o tom tenhle vcelku vydařený film vypráví. O nestálém strachu, napětí a rozmýšlení na jakou stranu se přiklonit. Taková o něco horší verze Ztratili jsme Stalina, která má ovšem i v německém podání jisté kouzlo. Přesně na ty tři hvězdičky, ani o kousek míň. (01.03.2019)

(Das Filmfest, Praha 2012) Nejsem fanda bláznivých komediíí, za to jsem fanda Leandera Haußmanna díky jeho perfektnímu filmu Herr Lehmann. Musím říct, že jsem se pobavil a film se mi líbil. Není to žádná hitparáda a asi těžko někdo zatouží se na film podívat opakovaně, ale mix historických reáliíí a černého humoru u mě fungoval. Pro české, resp. spíš slovenské filmové fanoušky může být lákadlem i výborný Juraj Kukura. (22.10.2012)