Všechny moje lásky

Pět nejlepších věcí na tomhle filmu: 1. námět Nicka Hornbyho 2. řada skvělých herců ve velkých i malých rolích, 3. John Cucack svěřující se z očí do očí přímo divákovi, 4. hudba, 5. přesně vystihnuté pocity třicátníka na rozcestí... Dvě věci, co mu chybí k dokonalosti: 1. je o hudbě a ne o filmech, 2. nedostal se mi "pod kůži" - některá kvalitní díla se tam ale dostanou až časem, mám pocit, že to bude i tento případ. Druhému zhlédnutí se určitě nebráním.... A nezapomeňte: Není důležité, jací jste, ale co máte rádi. Pokud v sobě skrýváte duši zapáleného fanouška a milujete tvoření žebříčků a anket o čemkoli (vaše přítomnost na ČSFD je jistým znamením, že tomu tak asi bude), tak se vám to líbit bude. A jestli ne? Ohrnuji nad vámi nos - vůbec nevíte, co je dobré ;) 4 a ½*. (21.01.2007)

John Cusack, herec, který je v roli přestárlého mladíka bilancujícího nad svými TOP5 láskami, naprosto neodolatelný. Stephenu Frearsovi se toto obsazení a styl natáčení ('half-document') ohromně vyplatilo. Až na pár drobných pasáží se jedná o svižnou, úsměvnou a hudbou nabitou komedii, skrz kterou se naprosto přirozeně proplétá vážná linie Robova života. (26.11.2007)

Zhlédnuto bezprostředně po dočtení stejnojmenné literární předlohy Nicka Hornbyho. Stupidní český titul filmu i knihy mimochodem postrádá vtipnost dvojsmyslu ukrytého v původním názvu "High Fidelity". Hornbyho kniha je zábavné a nápadité čtení, kterému nechybí vtip ani dobře odpozorované postřehy ze života třicátníků a jejich milostných vztahů. Je to text, u něhož jsem ocenil jeho literární styl, akcentující duševní život hlavní postavy a vypravěče v jednom, a jeho kontakt se čtenářem, s nímž udržuje intenzivní pouto neustálým proudem řečnických otázek (a dalšími oblíbenými triky). Frearsův film mě naopak nijak zvlášť nenadchnul - vadilo mi herecké obsazení (a nezachránila to ani má oblíbená Catherine Zeta-Jones, která se zde stejně jen mihne v pár záběrech v maličké roli jedné z Robových ex) i přílišné lpění na zachování narativní formy knížky - film lze považovat za skoro až otrockou adaptaci předlohy, a tím pádem v podstatě zbytečnou podívanou, protože neobsahuje nic, co by nebylo v knize - naopak z pochopitelných důvodů postrádá komplexitu Hornbyho románu, včetně řady zábavných introspektivních pasáží hlavní postavy, vyprávěných v ich-formě. Pokud člověk četl knihu, nemá podle mě důvod pouštět si i film - pokud se tedy nechce vystavit zklamání z konfrontace s knižními hrdiny v podání nesympatických herců, tak jako v mém případě. Film podle mě moc neobstojí ani jako samostatný zástupce žánru romantické komedie - není zde nic, co bychom neviděli stokrát jinde, a pokud chováte tento typ filmů v oblibě, snadno najdete výrazně lepší kousky. Mimochodem na celé knize i filmu mě nejvíc zaujala myšlenka obvolávat své ex, aby na nich člověk vyzvídal, v čem udělal kdysi chybu - tohle fakt někdo dělá, nebo jsem jediný, koho děsí představa, že mu po 15 letech zavolá jeho ex s otázkou, proč to tehdy nevyšlo? Myslím, že tohle je ten typ filmů, který notně přiživuje stereotypy a životní sebepojetí určité generace tím, jak vám předhazuje, jak byste měli nebo neměli žít, a to mu osobně nemohu odpustit. Když nad tím nad přemýšlím, je mi tenhle film skoro až protivný - jestliže mi Hornbyho vypravěčský styl přijde velkorysý a velkomyslný k nedokonalosti postav jeho literárního světa, film je jen nefunkčním pokusem převést totéž na plátno, kde to však skřípe a hlavně vyzní o dost jinak - ale to by bylo na dýl. (16.12.2012)

No já nevím. Sice si klidně pustím nějaké ty vztahové filmy a hodně diaogů mě vůbec nevadí (teda pokuď mají hlavu a patu a necítím z nich rádoby humor), v tomhle filmu jsem se setkal spíš s monologem hlavního hrdiny + docela nudným rekapitulováním jeho nepovedených vztahů. V každém případě na mě působil značně nesympaticky a tak "trochu" jako děvkař (kdyby se aspoň trochu snažil používat mozek místo jiného orgánu, tak by nemusel mít tolik partnerek a hlavně prožít tolik zklamání). Ostatní herci mě taky nějak extra nevytrhli, film mě celkově nudil a pamatuji si z něj vice méně jen to objíždění partnerek (myslím jako autem). (29.06.2008)

Cusackovi sa presne podarilo vyjadrit pocity, ktore som prezival, ked ma nechala holka. Tak sa podla mna citi vacsina chlapov, ktori sa pytaju, preco to zase nevyslo. Celkovo vsak High fidelity vo mne nezanechal viac ako pripomienku toho "strasne blbeho obdobia", ktore dufam, ze uz viac nezazijem ;-) (19.12.2004)