Kapitán Phillips

Greengrass jak ho máme nejradši. Autentický, strhující a až do poslední minuty naprosto pohlcující. Tom Hanks navíc podal jeden z nejlepších výkonů posledních let a před posádkou somálských pirátů/neherců se také musí smeknout. Jen škoda, že ke konci je to až příliš natahované a až moc tu Greengrass útočí na emoce, což je u něj trochu nezvyklé. I přesto ovšem jako vždy spokojenost, tenhle styl v jeho rukách neomrzí asi nikdy. (17.12.2013)

Radost vidět Hankse zase hrát i když v druhé půlce je spíše za statistu. Nervydrásající jízda sice v prostřední pomalejší části trochu ztrácí, ale je to jen drobná vada na jinak perfektním napínavém přenosu událostí minulých. Greengrass tentokrát skvěle využívá kameru - roztřesená somálská vs. poklidný yankee-irský styl. Perfektně vyhrocené konfrontace, somálci jsou do jednoho skvělí a autenticita z celého snímku jen kape. Finále, kde nastupuje US NAVY je vojenská přehlídka nejtěžšího kalibru (i moje drahá polovička docenila majestátní krásu válečných plavidel). Greengrass určitě natočil vyhrocenější i lepší kusy, ale ten punc lidskosti se dostavil až ve spolupráci s Hanksem. Kdyby nebylo bývalo United 93 bylo by to za plný počet. (26.11.2013)

Poslední počin Paula Greengrasse je oslavován jako jeden z jeho nejlepších, ne-li ten vůbec nejlepší. Zahraniční a především domácí recenzenti ale zároveň dodávají, že docudrama KAPITÁN PHILLIPS je ve filmografii britského tvůrce sázkou na jistotu, protože v porovnání s jinými jeho snímky podle skutečných událostí (KRVAVÁ NEDĚLE, LET Č. 93) není nijak ozvláštňující a napětí je navozováno především stylem. Ani s jednou připomínkou se ovšem nedá plně souhlasit, protože jeden z dosavadních letošních vrcholů v rámci oficiální kinodistribuce dosahuje maximální působivosti i díky své neprávem opomíjené netradiční výstavbě vyprávění, jež je výlučná v kontextu Greengrassovy tvorby a klasického hollywoodského žánrového filmu (thrilleru) vůbec._____ Na místo čtyř větších bloků jich je šest (vždy po dvaceti minutách, plus epilog), během kterých je vytvářeno napětí změnou počtu protagonistů i organizace vyprávění. Navzdory názvu není hlavní postava jedna (Phillips), ale dvě (Phillips, Musa - oba kapitáni). Ty se jako hlavní vyprofilují v prvních čtyřiceti minutách, během kterých se v oddělených segmentech ukazují podobnosti (dělají svou práci vzhledem k podmínkám dané země) a rozdílnosti (jeden může, druhý musí, protože dopady globalizace jsou u každého kontinentu různé) mezi nimi. Napětí je vyjádřeno nejprve očekáváním, kdy dojde ke střetu těchto dvou, a poté je dáno tím, že víme víc než všichni dohromady ukázáním jednání námořní armády, která stvrdí nemožnost dialogu mezi oběma kulturami. Od precizního thrilleru se dochází k širšímu ideologickému rámci s liberálním vyzněním, které bylo přitomno ve všech "greengrassovkách", ale ani v jedné nemělo podobu názorového i vypravěčského střetu mezi dvěma skupinami, z nichž vyčnívají jedinci odsouzeni ke ztrátě víry ve změnu systému k lepšímu._____ Detailněji jsem se o organizaci a výstavbě vyprávění ve vztahu k vyznění rozepsal v tematickém článku, kde jsem KAPITÁNA PHILLIPSE zasadil do kontextu Greengrassovy tvorby (se zaměřením na dokudramata). A jsem rád, že Blu-ray patří k jednomu z nejlepších (viz kritika). (23.11.2013)

Nemohu říct, že bych byl zklamaný, čekal jsem, že nebudu nadšený, ale naštěstí byl pro mne Kapitan Phillips mnohem lépe strávitelnější než Dánský Únos. Zkritizoval bych zde: zbytečně dlouhou stopáž, ke konci jsem si vážně přál ať je už konec,roztřesená kamera po celý film,která mi místy docela vadila a pomalejší tempo,které si nedokazalo plně udržet mou pozornost. Za mě jen 60%,jít na Kapitána do kina tak odcházím asi pěkně nasranéj. (02.12.2013)

Skvělě dynamická ruční kamera a "akčně-dokumentární" přístup Greengrasse navozuje napětí již od samého počátku. Navíc jsou poodhaleny i motivace pirátů, takže nadcházející střet kapitánů nebude tak černobílý, jak by napovídalo spektrum jejich barvy pleti. K předúnosové fázi filmu nelze mít nejmenších výhrad - natočena je perfektně, napětí je na maximu, postavy jednají chytře a srozumitelně nás učí, jak bychom si v podobné situaci měli počínat. Boj proti ozbrojené přesile téměř připomíná Smrtonosnou past (nebo je to jen těmi střepy v bosé noze?). Druhá polovina filmu mi osobně přišla lehce monotónní, protože bylo vcelku jasné, kam to směřuje... 8/10 (13.01.2014)