Advokátka Věra

Nic moc vtipné. Jedním okem tam... (31.03.2018)

Za zmínku stojí jen hitovka "Na děvče mi nesahej", ani herecky to není špatné, jinak spíš podprůměrná málo zábavná komedie s těžko uvěřitelnou zápletkou. Z dnešního pohledu je zajímavé, co se tehdy považovalo za feminizmus. (20.01.2013)

Neprávem opomíjená komedie. Truda Grosslichtová ve své nejlepší (a každopádně nejvýraznější) roli v českém filmu podává velmi suverénní výkon, Oldřich Nový je jako kriminální živel Petr Tygr úžasný (zejména ve scénách z vězení), příběh je sice těžko uvěřitelný, ale o to tady přece vůbec nejde. Martin Frič prokázal, jaký talent v sobě skrývá, film má švih, nenudí, scény jsou přesně pointované, situační komika se střídá se slovní. Výborný scénář pak umožnil přidat i několik třešniček v podobě velmi milé nadsázky (hospoda U pavouka s úžasnými figurkami žižkovské periferie, ironický pohled na dobové emancipační snahy) a dal prostor řadě skvělých herců v epizodních rolích (vedle Václava Trégla třeba zmínit F. Kreuzmanna nebo trio kumpánů Petra Tygra - L. H. Struha, B. Záhorský a patrně nejvýraznější z nich B. Veverka). Prostě příjemná, kultivovaná zábava, která ani po letech nenudí. (28.12.2015)

Jsou i horší filmy. Pro mne je děsivá noční můra baba s vlasy nakrátko v mužských hadrách, tedy přesně to, co se zde vyskytuje v hlavní roli. Takže je tedy jasné, že moje hodnocení nebude sahat až do oblak. Zde ten popisek k filmu je nějak dost mimo. Tygr nikoho do hospody nezve, tím méně Věru, jen jí nechává dopis a ona jej v té hospodě vyhledá. A pak, ona sice nápadníky zesměšní, ale na hostině na začátku filmu a ne na jeho konci. Zas byl někdo ožralý jako to zvíře, pane vachmajstr. A píše blbiny, jen aby dostal zaplaceno, ale na film se moc nedíval. (31.03.2018)

Advokátka Věra je jeden z mála filmů, který názorně ukazuje dívku, která ač pochází z bohaté rodiny, chce se osamostatnit a dokázat všem, že zvládna žít za své. Emancipace žen byla tehdy na vzestupu a jak dnes víme, zdaleka neskončila, neboť feministky se s muži ještě nevypořádaly. Mimochodem, Truda Grosslichtová zase tolik filmů nenatočila a tohle je její poslední. Oldřich Nový zase dva roky před uhlazeným Kristiánem ztvárnil zarostlého kriminálníka a to se také moc často nevidí. Bohužel mě se film příliš nelíbil. Dlouho se nic pořádně neděje, ani moc komediálních situací není. Konec je pak dost zkrácený. Dvě zajímavosti na konec. Když přijíždí Věra Donátová s Petrem Kučerou na křižovatku, policista jim poradí, že k soudu se dostanou pojedou-li doleva. Ale oni vzápětí jedou doprava. Věra také říká Tygrovi: "Kdybyste nebyl zločincem, byl byste docela roztomilý člověk." O čtyři léta později se Oldřich Nový objevil v hlavní roli filmu Roztomilý člověk. (08.09.2020)

Advokátka Věra je roztomilý příběh o emancipované mladé právničce, která si chce podporována maminkou založit vlastní advokátní praxi, zatímco tatínek by radši vnoučata. Domluví se tedy, že ji bude podporovat jeden rok, a pokud si nenajde dostatečnou klientelu, podřídí se tatínkovi a najde si ženicha. Věra se snaží, jak může, ale klienti nejdou. Až najednou na konci lhůty dostane na stůl nabídku obhajovat neznámého muže, kterého hraje Oldřich Nový. Tento film mám ráda, nejen pro Trudu a Nového, ale i pro písničky, vztah hrdinčiných rodičů. A to, že to vlastně nedává smysl, mi vůbec nevadí. Je to dokonalý oddechový film. (30.08.2023)

Cely film je sice prumerny, ale posledni scena s odhalenim zapletky byla doopravdy vydarena:) (22.01.2012)

Pohádka v duchu dobovém, ale Frič ji podle mého dokázal zvednout nahoru. Standardní příběh o tom, jak jedinou metou ženy je spočinout hlavičkou na rameni silného muže, o tom, že nad každou emancipaci jsou konec konců vdavky. Vynikající jsou herecké výkony a Kalašova hudba. Pištěk je rutinní, Šlemrová ještě o něco víc přehrává svou po dceřině emancipaci toužící matku (krev?? krev?? no snad jen kapku), ale duo Grosslichtová a Nový je excelentní, oba to hrají s potřebným odstupem a humorem. Kolem nich solidně zvládnuté drobnokresbičky Trégla, LH Struny, Veverky, Marvana a dalších. Závěrečný zvrat je očekávatelný, píseň Na děvče mi nesahej je klenot, ale i další melodie jsou povedené. Zejména oceňuji to, že tam, kde Slavínský bere v obdobných prostých příbězích všechno vážně a jeho herci to taky hrají jako o život, tak tady se nikdo netají tím, že se to tak zcela vážně brát nemá, ale že to všechny těší. Časem se z toho vyvinuly Fričovy vyložené parodie jako Těžký život dobrodruha a poválečná Pytlákova schovanka, ale zárodky už vidím tady. (23.03.2022)

Sice v tom hrají velikáni jako O.Nový a J.Marvan ale moc to nepomhlo spíše podprůměrná a nijak zvlášť záživná komedie od M.Friče.Z té doby jsou určitě lepší kousky. (21.04.2014)

Jeden z mnoha antifeministických snímků té doby. Vybočuje z řady za prvé díky Trudě Grosslichtové, jejíž herectví mě začíná dost bavit a za druhé, a to hlavně, díky naprosto dokonalému Oldřichu Novému, v u něj netypické roli. Nikdy bych si nemyslela, že bych zrovna jemu mohla uvěřit kriminálníka. Konečně jsem pochopila tajemství jeho neoddiskutovatelného šarmu. Kdyby mi zazpíval Na děvče mi nesahej, porval se pro mě a pak provedl zákus, šla bych do kolen taky. (01.11.2020)