Režie:
Martin FričKamera:
Jan RothHudba:
František ŠkvorHrají:
Jaroslav Marvan, Vladimír Hlavatý, Jaroslav Průcha, Vladimír Řepa, Gustav Hilmar, Felix le Breux, Ladislav Kulhánek, Lída Chválová, Jiřina Stránská (více)Obsahy(1)
V roce 1947 sáhli filmaři poprvé po Čapkových Povídkách z jedné a druhé kapsy. Režisér Martin Frič si ve spolupráci se scenáristy Františkem Vlčkem a Jaroslavem Žákem vybrali pět povídek: Propuštěný, Případ s dítětem, Balada o Juraji Čupovi, Ukradený spis a Poslední soud. První je o podmínečně propuštěném trestanci, ve druhé policejní komisař hledá pachatele uneseného dítěte a poznává, jak těžké je mezi navlas si podobnými nemluvňaty najít to pravé. Třetí je sugestivním vyprávěním o náboženském fanatikovi, který z božího příkazu zabil a jde se ve sněhové vánici udat na četnickou stanici. Ve čtvrté pátrá inspektor Pištora po bytovém zloději, který omylem ukradl tajné spisy generálního štábu, a v poslední povídce se dozvíme, že je-li na některé hříšníky pozemská spravedlnost krátká, trestu stejně neujdou.
Trvalou hodnotou filmu jsou herecké výkony hlavních protagonistů - byli to Jaroslav Marvan, Jaroslav Průcha, František Filipovský, Theodor Pištěk, František Kovářík a František Smolík.
(oficiální text distributora)
Recenze (89)
První dvě povídky mi přišly spíše jako takový průměr. Pak ale nastoupil sestrovrah František Kovářík, jakýsi předchůdce starého Bruny ze Studny, a s ním četník Paľo Bielik, který předvedl parádní opileckou scénu. Následoval můj oblíbený odborník na špajzy pan Pištora. Nakonec přišel nebeský soud s vrahem Kuglerem, a František Smolík tak dostal možnost ukázat, že je bůh (stejně jako později v Obušku z pytle ven). ()
Jedna z najlepších adaptácií kníh, akú som kedy videl. Každá poviedka je súčasťou jedného príbehu a pritom si zachováva vlastnú atmosféru. Najepickejšia je jednoznačne Balada o Juraji Čupovi, v nej exceluje Paľo Bielik. Frič dokázal zo štúdia vytvoriť plnohodnotnú predstavu exteriéru a ešte k tomu mu sekunduje vynikajúca Škvorova hudba. Moja obľúbená poviedka je však posledná, o nebeskom súde. "Ja ťa súdiť nemôžem, lebo viem o tebe všetko," asi najlepšie zhŕňa Čapkove neraz noetické písačky. ()
Adaptace Čapka jak má být, pětice výborných povídek, která je každá tak trochu z jiného soudku, takže divákova pozornost nijak nepolevuje. Hned první povídka zaujme civilními výkony, slovním humorem a velmi zajímavým použitím vnitřního monologu, druhá je ze všech nejvtipnější a nejroztomilejší, další je vrcholem filmu co se atmosféry a obrazového zpracování týče, netradiční exkurze do zapadlých končin slovenských hor je opravdu působivá, čtvrtá povídka mi přišla nejslabší, taková klasický humorný detektivní příklad, který stojí zato hlavně díky politováníhodnému Pišťkovi a jedné z pozdních rolí Nedošínské. Poslední, nejfantastičtější mi přišla velmi smutná, přímo se dotýká samotné lidskosti a její poslední záběr se ztracenou kuličkou je jednou z nejkrásnějších teček, kterou se může náš film pochlubit. A aby toho nebylo málo, vše je propojeno originální linií komisaře ve ztvárnění Marvana, který se mermomocí snaží dostat na dovolenou, leč marně. Frič i po válce zůstal jedním z nejzajímavější, tvůrců, kterého nespravedlivě zastínila mladší generace, když si jen vzpomenu na filmy 13. revír, Varúj, Návrat domů, Pytlákova schovanka, Past, Císařův Pekař a Pekařův císař, Tajemství krve, Dnes naposled a Hvězda zvaná Pelyněk, připadá mi adekvátní ho zařadit po bok nejvýznamnějších tvůrců poválečného dvacetiletí, které mnohdy převyšuje i neotřelým ztvárněním vhodně vybraných látek. ()
Nepochopil jsem to brutální a násilné opuštění tématu podmíněně propuštěného.I reakce komisaře že je to mrzuté,když se v cele oběsil,devalvovala sílu prvního příběhu.Nakonec zvítězil banální příběh hledání ztraceného dítěte... Třetí povídka ze Slovenska inscenovaná surrealisticky, je zajímavá spíše formou než obsahem.Třetí o krádeží spisu pro mne zbytečná.Čtvrtá o Boží spravedlnosti je zamyšlením nad soudem člověka.... Suma sumárum,ať nežeru 70 %..... ()
Čapkovy Povídky z roku 1947 aneb Mistr režíruje Mistry při hraní příběhů od Mistra. Nač se zdržovat, skočíme do toho rovnýma nohama - kdo někdy četl Baladu O Juraji Čupovi, a viděl toto její filmové ztvárnění, už nikdy si ji nepředstaví jinak. A o případu vraha Kuglera a jeho soudu před tváří Boží snad nemá smysl cokoliv říkat. Liché povídky jsou osudové, ty sudé naopak odlehčující. Každopádně jde o vynikající mix, ale mrzí mne, že nedošlo třeba na mysteriózní lahůdku se stopami ve sněhu - pan Pištěk by na ni byl dokonalý. I tak ale zřejmě už jednou provždy 90%. ()
Galerie (103)
Photo © Československý státní film
Zajímavosti (5)
- Paľo Bielik, ktorý hrá četníckeho veliteľa, slúžil u četníctva aj v reálnom živote, pred začiatkom hereckej kariéry. (Jaroo)
- Prvý film v dejinách českej kinematografie, ktorý bol natočený ako poviedkový. (Raccoon.city)
- Horské exteriéri boli natáčané v Krkonošiach. (Raccoon.city)
Reklama