Císařův pekař - Pekařův císař

Skutečný velkofilm se vším, co k němu patří, a pomník nesmrtelnosti jednoho z největších českých režisérů. A pak samozřejmě pana Wericha, jehož dvojrole bere dech jak mistrovským herectvím, tak salvami smíchu či nutkavým pokašláváním neustále vyvolávaným tucty a veletucty narážek - až se jeden diví, že takové dílo mohlo v takové době vzniknout. No, i když, sborový zpěv prostého lidu o tom jak budou všichni všechno mít dohromady... prostě to šlo a vyšlo a už to tu navždy máme. Taky všichni dohromady;) Legenda o Golemovi, která vlastně vůbec o Golemovi není, má u mě vždycky svých rudolfinských majestátních 90% jistých. (15.04.2007)

Si představte, že soudobá cenzura téhle perle mezi českými filmy vyčítala nedostatečnou budovatelskou atmosféru a nadšení... A nadšení ze světlých zítřků tam přitom je, i samotná rovina příběhu je nepokrytě sociálně citlivá, ale přesto nám to nevadí. Má inteligentní výraz, důstojnost Jana Wericha a formální Fričovo mistrovství. Takové výborné triky patří jedině velkofilmu, stejně jako davové scény a věčná tvář Nataši Gollové. Mezi snahou o fantasy u nás jasný král, který není prakticky vůbec tendenční. Pokud byla daň za vznik agitační písnička a několik rozervaně sociálních scén, tak se jednalo o zanedbatelnou věc. (18.03.2006)

Nejen na svou dobu a na české poměry - skutečný megafilm. Tehdy rekordní rozpočet (téměř třicet milionů Kčs), obrovské množství komparzistů, legendární kostýmy, které jsou dodnes uloženy v ateliérech na Barrandově, jako kulturní dědictví naší země a hlavně - plejáda těch nejlepších herců v čele s dokonalým Janem Werichem, kterého si zde užijeme hned dvakrát. Druhý díl (Pekařův císař) mám o něco radši, ale celé dílo je naprosto bravurně natočeno i zahráno. Úplně nejradši mám pak scénu, kde je rozebírána sluneční soustava a jako planety poslouží kalichy s vínem. Skvost mezi českými filmy, který si v televizi nikdy nenechám utéct. (30.12.2020)

Zcela zjevná budovatelská pseudohistorická agitka, ale jak už bylo zvykem u předválečných filmů V + W, vůbec to nevadí... Je to vlastně s podivem, že se dal v roce 1951 natočit takhle moudrý, nadčasový a inteligentní film... Zestátněná kinematografie však byla ještě ne úplně paralyzovaná, neboť si Jan Werich spolu s Jiřím Brdečkou mohl napsat celý scénář sám bez větších cenzurních zásahů a měl dokonce takovou pozici, že od roztočeného filmu na jeho podnět dohlížitelská komise z ÚV odvolala původního režiséra Jiřího Krejčíka, s kterým si Werich nepříliš sedl po umělecké stránce... (23.01.2007)

Neviem koľko komentárov som už pri tomto mal, no pri tom poslednom som mal akési prianie, že snáď na to časom zmením názor, no a stalo sa. Možno som sa naučil sústrediť, možno ma vedia uchvátiť veci, ktoré kedysi nie, no príbeh o pekárovi so sedliackym rozumom, ktorý ukázal, že ľudia by si tiež dokázali sami vládnuť pri správnych dohodách, organizácii, porozumení a s pomocou prístrojov a vylepšení, ktoré sú tu podľa mňa zhmotnené do rozprávkového Golema, ma proste zaujal. V časoch, keď sme nastupovali na budovanie komunizmu, ktorý napokon zostal len ako pomotaný socializmus aj kvôli tomu, že pár ľudí, u ktorých sa koncentrovala moc sa historicky znemožnili a zle ju delegovali na ostatných, pritom sami neboli dokonalí, tak sa tu objavil tento film, ktorý mal doslova budovateľský nádych v piesňach, v dialógoch, bol rozumný, plný hodnôt, životných právd, vlastne krásna rozprávka ako všetko ide a popritom vedel aj pobaviť. (28.02.2013)