Císařův pekař - Pekařův císař

Skvělá pohádka nejen pro děti plná skvělých herců, kde dospělejším zejména ke konci u společné písně mírně zatrne. Doba byla taková a tak všechno mělo být všech. A aby to tak mohlo být holt se někomu kdo něco měl - něco vzalo a dalo se to všem, některým víc.... Werich sice zpočátku brblal, ale nakonec se nechal táhnout s hlavním proudem a občas si na to posteskl jen v korespondenci s Voskovcem. Pro Voskovce tohle všechno byl důvod proč se nakonec už nevracet a riskovat izolaci i nejistá angažmá v USA a Anglii.... * * * * * (06.03.2012)

Všetko už bolo za tie desaťročia povedané a napísané, snáď len, že scénu so zrkadlom si Frič požičal od bratov Marxovcov. Vianočný film, pri ktorom sme onú oslavu proletariátu a práce schopní akceptovať úplne bez kompromisov. To si taká Pyšná princezná povedať nemôže. Môžu za to nesmrteľné fóry a Werich vo vďačnej komediálnej dvojúlohe. Pre úplnosť by som doporučoval si pozrieť nemecký film Golem, ktorý by mohol byť považovaný za akýsi prequel k Cisárovi. No a tí Marxovci zase tú scénu so zrkadlom odkopírovali od Chaplina, takže sa Frič nemá za čo ospravedlňovať. Ak nejaká výčitka, tak ja vážne nemusím v českých rozprávkach muzikálne vložky. (23.05.2012)

Úžas se mi mísí se smutkem. Úžas z toho, že v temné době budovatelské éry vzniklo něco tak zábavného, smutek z toho, že to byla poslední velká role báječného hereckého živlu Nataši Gollové, které komouši nepřáli. Tenhle film dokazuje, jak silnou pozici měl Martin Frič, ačkoliv ani on se neubránil povinné agitce, i když v minimální míře. (13.04.2003)

"My se jdeme historicky znemožnit." Neumím zhmotnit tmu, chemicky vyrobit zlato, ukuchtit lektvar nevyditelnosti ani elixír mládí a ani to mé perpetuum nemobiluje zcela podle mých představ. A bez těchto schopností bych se rozhodně neměl vydávat na dvorek Rudolfa II., ale když já každoroční vánoční pozvání pana Wericha neumím odmítnout. (01.01.2013)

Si představte, že soudobá cenzura téhle perle mezi českými filmy vyčítala nedostatečnou budovatelskou atmosféru a nadšení... A nadšení ze světlých zítřků tam přitom je, i samotná rovina příběhu je nepokrytě sociálně citlivá, ale přesto nám to nevadí. Má inteligentní výraz, důstojnost Jana Wericha a formální Fričovo mistrovství. Takové výborné triky patří jedině velkofilmu, stejně jako davové scény a věčná tvář Nataši Gollové. Mezi snahou o fantasy u nás jasný král, který není prakticky vůbec tendenční. Pokud byla daň za vznik agitační písnička a několik rozervaně sociálních scén, tak se jednalo o zanedbatelnou věc. (18.03.2006)