Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Havíři Kubovi a jeho ženě Markýtce přinesla vrána dvanácté dítě. Havířina nenese a proto jde Kuba poprosit bohatého sládka Pandrholu o trochu jídla pro hladové děti, ale ten ho odmítne. Kuba hledá kmotra pro své dítě. Odmítne Pánaboha i čerta, protože je považuje za nespravedlivé vůči chudým lidem a vybere Smrťáka. S jeho pomocí se Kuba stane zázračným doktorem. Od bohatých si nechá platit a chudé léčí zdarma. Když onemocní Pandrhola, Kuba ho nechce léčit. Vymyslí si nesmyslné úkoly a když je sládek splní, vyléčí ho i přes Smrťákův zákaz. Sládek nechá Smrťáka zavřít do sudu a lidé, ani zvířata nemohou zemřít… (Filmexport)

(více)

Recenze (480)

Vančura 

všechny recenze uživatele

Nesmírně pozoruhodný film, který bych se zdráhal nazvat pohádkou. Nedejte se zmást optimistickou hudbou v úvodních titulcích a místy ladovským vizuálem. Je to spíše trpká existenciální úvaha, rozvíjející jeden motiv z Erbenovy pohádky "Dobře tak, že je smrt na světě", která posloužila autorovi scénáře J. Drdovi jako volná inspirace. Václav Lohniský (zde ve své životní roli) hraje Smrťáka tak sugestivně, že se prý tehdejší "Pandrholové" po zhlédnutí tohoto filmu na zač. 60. let dočasně zalekli, aby nedopadli stejně jako filmový záporňák v podání R.Hrušínského. Moc dlouho jim to ale asi nevydrželo... Film, který na mě vždy svou atmosférou a sdělením zapůsobí jako zjevení, a z některých scén mě až mrazí. Většinový divák tento snímek ale spíše redukuje na notoricky známou "pohádku", kterou televize každý rok opráší kolem Vánoc, a která je i tak trochu poplatná době svého vzniku. Současně je "Dařbuján a Pandrhola" jediný mně známý hraný film - spolu s o dva roky starší Bergmanovou "Sedmou pečetí" z r. 1957 (zapomenout nelze ani na Allenův snímek "Láska a smrt" z r. 1975, která si utahuje mj. právě ze Sedmé pečeti) - ve kterém se objevuje postavy Smrtky jako viditelná osoba. A ačkoli bylo ztvárnění Smrti v podání Bengta Ekerota strhující, na Lohniského přece jen nemá. UPDATE 26.12.2019 - Když si zpětně čtu ten svůj tehdejší pseudointelektuální komentář, musím se docela smát (btw. to s tou smrtkou jsem tehdy slyšel od Civala a dneska mi to přijde jako blbost, filmů se smrtkou coby viditelnou postavou je podle mě hromada nebo aspoň mám pocit, že jsem jich v posledních letech viděl hned několik). Samozřejmě, že Dařbuján a Pandrhola je pohádka, akorát brutálně poplatná době, což mi tam dneska dost vadí, podobně jako to, že už to znám nazpaměť, protože to v telce reprízují pořád dokola do omrzení a už to vůbec nemůžu vidět. Když se od toho ale odmyslím, tak za mě je tenhle film prostě strašná sranda, u které mám mimochodem tendenci fandit Pandrholovi než té hladové holotě, která se vrhá střemhlav do tekoucího piva, jako správný čecháčci slyšící na vše, co je zdarma (btw. ta představa, že by se skutečně vzalo pivo a nalilo do bahnitého břehu, mi přijde strašně nechutná, navíc by to byla ekologická katastrofa pro ryby a další vodní živočichy). ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Stále jsem nemohl najít pravou cestu k téhle sociálněkritické pohádce. Až dnes, s odstupem doby, se ukazuje, že vrchnost je vrchností, ať máme feudalismus, kapitalismus, socialismus nebo opět kapitalismus. Ti nahoře prostě lidi nezajímají, jak říká Dařbuján: čerte, tebe nechci, peklo je stejně nespravedlivé jako ti nahoře! Spojením pohádek Kmotřička smrt a Dobře, že je smrt na světě vznikl příběh, který dojme i rozesměje. Tvůrci současných pohádek můžou jen závidět, jelikož příšernosti, které vypouští na světlo boží, jsou jen plevami bez zrn... ()

Reklama

Nach 

všechny recenze uživatele

Jedna z klasik staré školy, kterou zná snad každý. A musím potvrdit, že i já si tento styl vyprávění, kamery a osvětlení někdy rád připomenu. Je to návrat do starých let se starou slavnou filmovou bandou, s níž u žádného projektu nešlo sáhnout vedle. Dařbuján a Pandrhola je toho důkazem. 70% ()

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

V roku 1959 natočil režisér Martin Frič rozprávku "Dařbuján a Pandrhola". Je to príbeh o chudobnom Dařbujánovi, ktorý sa musí starať o svoju veľkú rodinu. Uživiť ich je takmer nad jeho sily. A do tejto biedy sa mu narodí ďalší potomok. Tomu sa však stane krstným otcom samotný Smrťák. S týmto novým kmotrom sa Dařbuján dohodne na tom, že budú spolu pracovať na tom, že sa z chudobného uhliara vypracuje na bohatého ľudového liečiteľa. Všetko sa to však zvrhne do toho, že závistlivý a lakomý Pandrhola Smrťáka uväzní, a tým pádom na svete nemôže zomrieť žiadna živá bytosť. To spôsobí chaos, ktorý bude musieť poctivý Dařbuján uviesť na správnu mieru. Dařbujána stvárnil Jiří Sovák, Pandrholu si zahral Rudolf Hrušinský a v úlohe Smrťáka exceloval Václav Lohniský. Bol to úchvatný herecký koncert pod taktovkou skúseného režiséra. **** ()

easaque 

všechny recenze uživatele

nostalgické 4* klasika z doby, když ještě byly barevné filmy u nás výjimkou. Sice je pohádka poplatná době a ukazuje jak chudého vykořisťovaného havíře, tak zlého bohatého sládka, ale mě to nikdy nevadilo a neovlivnilo to mé vnímání světa. Je to milá pohádka s velmi dobrým hereckým obsazením i výpravou. A navíc si myslím, že spravedlivou smrtku by děti poznat měli. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] ()

Galerie (12)

Zajímavosti (23)

  • Rozprávka mala predpremieru 3.6.1960 v pražskom kine Sevastopol. Premiéru mala až 10.6.1960 v deviatich pražských kinách Lucerna, Arbes, Dukla, Flora, Jiskra, Oko, Svornost, Vzlet, Práce. (Raccoon.city)
  • Rozprávka bola tak trochu problémová už pred natočením, kde súdruhom schvaľovateľom vadila Svätá Barbora. Najskôr bola zo scenára vyškrtnutá pieseň "Svätá Barbora, panna poctivá" a neskôr nočná scéna, keď Stanislav Neumann (dedo Pšuk) v opitom stave vedie rozhovor zo sochou Svätej Barbory. Nakoniec sa ale scenáristovi a autorovi rozprávky Janovi Drdovi podarilo kompetentných presvedčiť, aby scenár nebol menený. Po páde komunistov príbeh, v ktorom obyčajný baník odmietne za krstného otca Boha a dá sa dokopy so Smrťou a navyše zosmiešni bohatého pána, leží niektorým odporcom komunizmu v žalúdku dodnes. V poslednej dobe sa objavujú hlasy, či je vôbec rozprávka vhodná pre deti kvôli drsným záberom ako je strieľanie do prasiat alebo odsekávanie kohútej hlavy sekerou, ktorá zostávala v detských predstavách pomerne dlho a priama konfrontácia so smrťou, ktorá má hrozný zmysel pre humor, otvára veľa otázok. (Raccoon.city)

Související novinky

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno