Temnota

Už když se na začátku objeví muž v šusťákovém kompletu, mělo mi být jasné, že Tenebre nebude pro mě. Argentova sjetá kamera krásně poletuje (vraždy) anebo nudně stojí ve statickém záběru, příběh je nahrazen nahotou a atmosféra brutalitou, perfektní akční hudba podbarvuje každou vraždu, krev cáká a gore se stupňuje. O ničem jiném to ani není - vraždy jsou skvělé po všech stránkách, zbytek je nuda a konec je dobrý. (03.09.2009)

Klasicky Argento ve stylovem 80's Giallu plnem brutalne zavrazdenych zen. Na sve si prijdou zejmena milovnici stare dobre nabrousene sekyry. ""The impulse had become irresistible. There was only one answer to the fury that tortured him. And so he committed his first act of murder. He had broken the most deep-rooted taboo, and found not guilt, not anxiety or fear, but freedom. Any humiliation which stood in his way could be swept aside by the simple act of annihilation: Murder." 7/10 (02.11.2010)

Kostrbaté jsou některé triky a závěr, ale co se musí filmu nechat, to je naprosto skvělá hudba, kterou má svědomí kapela Goblin, s kterou Dario často spolupracoval. Abych byl ale přesnější, hudbu natočila pouze trojice členů této kapely, která je jinak čtyřčlenná. Na soundtracku jsou uvedeni jako Simonetti-Morante-Pignatelli, tedy nikoli jako Goblin. Ale je to opět jejich hudba, která film ještě o něco pozvedá. (29.04.2016)

Kdybych se běžně holil břitvou, měl bych příště asi problém. Kdybych nerozštípal kalačem tu hromadu dřeva za barákem dneska, měl bych zítra další problém. A kdybych byl ve štábu Daria Argenteho třeba jen best boyem, taky bych se necítil zrovna nejbezpečněji. V tom filmu je totiž víc mrtvol než na hřbitově, vraždí se po každém druhém střihu, až jsem se ke konci začal modlit, aby přežil aspoň kameraman a já to mohl dokoukat. Za mistrovský opus bych Tenebre neoznačil, ale cením si toho, když se ve filmu něco děje. Protože není horšího hodnocení, než slovo nuda. (Challenge Tour 2015, film č.24) (22.04.2015)

Z mého pohledu je toto mistrovo giallo příliš chaotické a neucelené a dost jsem se v něm občas ztrácel. Vraždy jsou tu stereotypní a příběh zdaleka ne příliš originální. Jediné, co opravdu musím pochválit je výborný stejnojmenný progresivní soundtrack skladatelského tria Simonetti, Pignatelli, Morante, členy legendárního uskupení Goblin. (17.04.2011)