Nastala chyba při přehrávání videa.
  • StarsFan
    *****

    Karl Popper napsal někdy v polovině minulého století několik článků a knih o tom, že správná hypotéza musí nabízet prostor pro své vyvrácení. Pokud totiž upravujeme náš výklad faktů na základě teorie, pokud nezavrhneme hypotézu, když empirické důkazy nesedí, pak si ona teorie nezasluhuje být teorií nazývána a měla by být odmítnuta. Měla by být nahrazena něčím, co vyvratitelné bude. Poppera v jeho knihách sice zajímala především věda, s jistým nadhledem by se ale dalo říct, že jeho charakteristika sedí i na děj Honu jako takového. V něm je totiž hlavní hrdina obviněn ze sexuálního obtěžování a pedofilie poté, co si jedna malá holčička ve zlosti vymyslí, že jí ukazoval pindíka, a škála nepříjemných důsledků na sebe nenechává čekat. Když si holčička uvědomí svou chybu a nechce vypovídat před psychologem, všichni dospělí to považují za známku studu k tomu, co se přihodilo. Když mamince řekne, že se mezi ní a Lucasem k ničemu podobnému nedošlo, vysvětlí si to maminka jako snahu vytěsnit zážitek ze své paměti. Ať už zkrátka kdokoliv udělá cokoliv, vždy to podle místních bude prokazovat Lucasovu vinu, vždy se zkrátka - použijeme-li myšlenky Karla Poppera - bude chápání důkazů měnit podle teorie, ne teorie podle získaných důkazů. A co je pro hlavního hrdinu ještě horší, jeho sousedi se tentokrát rozhodnou vzít spravedlnost do svých rukou. Pod vlivem ideje, že k monstru se člověk může chovat zas jen jako monstrum, postupně začínají likvidovat vše, co si Lucas celý život budoval. Hon je nepříjemný, syrový, nelítostný, působivý. Ukazuje totiž, jak propastný rozdíl může být mezi "zdáním spravedlnosti" a "spravedlností" jako takovou nebo že většina nemusí mít vždy pravdu (i když je na tom naše politické uspořádání založené). A zároveň nám připomíná, že dokázat, že něco neexistuje, něco není či se něco nestalo, nejde. Jak už totiž tvrdil Bertrand Russell v jedné své eseji: I když nebudeme mít jediný důkaz toho, že kolem Země obíhá čajová konvička, nikdy nemůžeme s jistotou tvrdit, že někdě na obloze, skrytá pohledům našich dalekohledů, není. [47th Karlovy Vary International Film Festival](2.7.2012)

  • NinadeL
    *****

    Na filmy s Madsem Mikkelsenem se chodí vlhnout. Někdy je to i příjemné překvapení z jiného hlediska. A takovým je i Hon, příběh o tom, jak nám ty dětičky rostou poněkud přes hlavu. A není to problém jen zásadně demokratických USA, ale ve stejném průseru je i jinak pokroková Skandinávie. Sice to začalo jako malý film o mužské emancipaci, ale pěkně se to zlomilo do apelu na stádní omezenost.(14.8.2013)

  • Flipnic
    ****

    Opravdu velmi silný snímek, který zpracovává extrémně citlivé téma. Z jakých maličkostí, blbostí a nesmyslů může pro nevinného člověka vzniknout peklo na zemi i v místě příjemného domova vesnice a "hodných" sousedů ... Film měl dost pomalé tempo, které mne chvílemi fakt drtilo. Byl hodně nevyzpytatelný ve svém ději. Herci hráli výborně a to jak v dospělých, tak dětských kategoriích. Úplný závěr filmu byla vševypovídající třešnička na dortu. S hodnocením mám velké problémy, je to téměř na pět, ale něco mi tam scházelo, nevím co ... Určitě ale se jedná o další severskou perlu, krásných 4,5*!!(6.4.2013)

  • Tyler
    ****

    Do určité míry manipulativní a zjednodušující, ovšem i tak velmi působivý snímek, který není jen obžalobou stádní "spravedlivé" společnosti, ale i absence selského rozumu a ochoty ověřovat si důkladně fakta, dřív než vyslovíme své těžko odvolatelné soudy. Neschopnost přiznat se k vlastním chybám a nedostatek ochoty odčinit je, ve druhém plánu jen podtrhuje pokrytectví, se kterým se musí Lucas během svého pádu potýkat. Emocionálně nejdrásavější scény "Honu" totiž přicházejí na řadu až ve druhé polovině filmu, kdy je zdánlivě vše vyřešeno, ale podhoubí pochybností a nenávisti již není zcela možné odstranit. Lucas, brilantně ztvárněný Madsem Mikkelsenem, však odmítá ztratit poslední zbytky hrdosti, a přestože jej okolí neustále sráží na kolena, urputně bojuje o udržení lidské důstojnosti (fantastické scény v obchodě a zejména v kostele), přičemž ale navenek rozostřuje divákovy sympatie jistou nejednoznačností svého jednání... "Hon" tak nutí diváka prožívat s hrdinou vše až na dřeň, ale zároveň přemýšlet, místy pochybovat, zpětně však chápat a docenit ztvárnění Lucasova vyrovnávání se s trýznivým pronásledováním a jeho touhu po satisfakci hraničící až se sebezničením. Závěrečné minuty pak už jen logicky doplní poslední tahy celkového obrazu a vnímavému divákovi nedají nějaký čas dýchat.(17.11.2014)

  • Jara.Cimrman.jr
    ***

    Říká se o mně, že mezi przněním prostitutek, ovcí a arcibiskupů si vždy dávám rajskou s knedlíkem. Je to jasná pomluva, neboť rajskou nemám moc rád. Mí přátelé to vědí a nikdy by takové špinavé lži neuvěřili. Jenže Lucasovi přátelé nerozvážně skočili na špek uraženému mláděti a dali panu učiteli pocítit zač je v Dánsku Tuborg. Je to zajímavé, chladné a poměrně realistické, ale nedokázalo mne to vtáhnout, přežvýkat a vyplivnout citově rozervaného. Spíše jsem to z povzdálí sledoval a troufale podumával o tom, zda by snímek měl takto vysoké hodnocení, kdyby k nám ještě nepronikly zvěsti o síle dánského dramatu.(15.7.2013)

  • - Prvotní nápad pro film nevznikl kupodivu v hlavě Thomase Vinterberga, ale psychiatra, který bydlel ve stejné ulici jako režisér. Ten mu jednoho dne nabídl článek, jenž měl být antitezí k filmu Rodinná oslava (1998). Vinterberg si ho však přečetl až po 8 letech, kdy procházel rozvodem a služby psychiatra potřeboval. Na základě článku pak napsal scénář, který má být tou nejhorší možnou verzí všech podobných kauz. (Brousitch)

  • - Režisér Thomas Vinterberg získal na Filmovém festivalu v Cannes Cenu poroty a byl nominován na Zlatou palmu (2012). (mahler)

  • - Natáčelo se v Dánském městě Taastrup. Kostel, kde se koná štědrovečerní mše, se nazývá Høje Taastrup Church. (Varan)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace