Holy Motors

Jestli někdo tvrdí o dalším "limuzínovém" snímku z r. 2012 Cosmopolis od Davida Cronenberga, že se jedná o pseudointelektualitu o NIČEM, nejspíš ještě nenarazil na Caraxův proklatě nudný hoven Holy Motors. Nejenom, že v něm postrádám jakýkoliv smysl, ale celé to rádoby dění ve filmu mi přišlo ohavné, nesympatické a slizké, za což nejspíš i může hlavní "hrdina" Lavant, jehož jakékoliv sympatie se ve filmu někam zázračně vytratily. __ Na film jsem se víceméně těšil, reakcím z KVIFF jsem nevěřil, o to větší šok přicházel během projekce. (08.12.2012)

Zážitek z tohoto filmu se nedá moc popsat slovy. Je to takový zvláštní a příjemný pocit, kde si užíváte každou vteřinu filmu. Obrovskou pochvalu zaslouží nejenom Denis Lavant ale hlavně všichni vedlejší herci, kteří působili nesmírně sympaticky. Hudební doprovod je také jedna báseň. K závěru to už trošku skřípe ale celkový dojem je výborný. (14.02.2013)

V životě jsem neviděl větší sračku. Kam se hrabe Zdeněk Troško s jakýmkoli jeho filmem, tady od pana Leose Caraxe by se měl učit! Pokud bych šel na tento film jako na "intelektuální" počin, tak stejně vidím jen chabou "zprávu" o herectví. Tato zpráva je asi jako kdyby ke mě přišel číšník a naservíroval mi hovno polité kuchařovou močí a řekl: „Toto pane je excelentní pokrm posypaný trochou bazalky, ta dává tomuto chodu jemnou venkovskou chuť, a je podáván s domácí omáčkou pana kuchaře. Jako celek jest to tvrzením o naší gastronomii v Česku. Dobrou chuť sire.“ To je moc pěkný pane číšník, ale pořád je to hovno. Dvě hodiny čistého utrpení, žádné sprosté slovo nedokáže popsat co toto bylo za teror! (17.02.2020)

Pokud lze vůbec vážně vytáhnout dnes na světlo pojem cinefilie a nemá to být pouhý předmět nostalgie a heslo z učebnic, pak se to daří právě Caraxovi v Holy Motors. Je poměrně pozoruhodné, komu se ten film nelíbí: ze zvláštního důvodu většině českých kritiků starších čtyřiceti let. Zbytek jsou prostě nedotatečně vnímaví lidé. Podle mého totiž někdo, kdo použije slovo pseudointelektuální, nemůže mít skutečně rád film. Carax natočil naprostý unikát, film, který se cele odehrává v mantinelech vytyčených samotnou filmovou fikcí. Film, který neodkazuje vůbec k ničemu jinému než ke kinematografii samotné a přitom není vystavěn na citacích a aluzích. Film, který je zároveň orgií pro analytiky i vyznáním všemu, co dělá film filmem, tedy emocím, akci, násilí i smyslnosti. Velkolepá dekonstrukce jednoho už pěkně starého média. (22.11.2012)

Souhlasím s tím, že Leos Carax nedělal nic jiného, než že uplynulé desetiletí chodil hodně do kina. Jak jinak by totiž mohl natočit něco tak... hmmm... divácky neatraktivního, nekoukatelného, ač se ve filmu objeví vše, co má současný divák rád (fantasy skřítek, umírání různých lidí, tajemní řidiči, tajemná auta, podivné děti, krásná Eva Mendes nebo erekce Denise Lavanta, eh, ne, ta už tam být nemusela). V průběhu promítání z kina odcházeli lidé, nejvíc jich odešlo během intermezza. Takže pokud budete chtít odejít, odejděte zhruba po hodině filmu, je to ten nejvhodnější okamžik. My zůstaly... (30.04.2015)

Některé filmy po vás vyžadují, abyste jim dali čas. Čas k tomu, abyste se zbavili počátečního pocitu nepochopení a rozladění. Čas k tomu, abyste je s nutným odstupem docenili. Já osobně do této kategorie řadím Holy Motors. Dnes už na tuhle francouzskou bizardnost par exelance vnímám jako jeden z nejlepších filmů festivalu. (08.08.2012)

Když se filmu podaří odpoutat od schémat literatury i fotografie a najde si vlastní jazyk vycházející z technické i ontologické podstaty média filmu...___Bude to ale chtít další zkouknutí, u kterýho už budu vědět, jak k filmu přistoupit. (16.04.2013)

Až do půlky je v tom znát nově objevená linie Cremaster 3 a vůbec Matthew Barney... Jen bez té okaté zednářskosti a ve svižnějším, stále lehce reklamním tempu. Pak už se to nese v epice podobné Mauvais sang. A PS: je fajn, že tu pro mě někdo jako uživatel verbal poodhalil "existenci vysoce umístěných homoentit", a stanovil, že o velikosti díla by měl rozhodnout "zdravý, heterosexuální divák". Dodal bych, že ten divák by měl být blond - to se vyplácelo už v himmlerovské eugenice... (17.03.2015)

Troška zklamání pramenící z neopodstatněně přehnaných očekávání, aniž bych pořádně věděl, do čeho to vlastně jdu. Denis Lavante je samozřejmě naprosto famózní, některé scény úžasné, pocit po projekci ale poněkud rozpačitý. Film, který si zaslouží druhé zhlédnutí. (05.07.2012)

stejne jako u péčka je možno íčka (tedy materiál pro pořádné vyiinterpretování se) hodnotit jen na bázi udělal jsem se/neudělal jsem se.. u holy motors se zjevně spousta lidí udělala.. mně tahle pocta/dějiny/filosofie filmu, intertextuální a sebereferenční simulakrum, ale stačilo jen na lehkou erekci mozku.. lepší simulakrum je prostě Synekdocha, New York a lepší potejrání dramaturgickejch zákonitostí pak Atlas mraků... ale pokud vyjdeme z toho, že film je vlastně jen suma záběrů a montáže, pak tohle je jednoznačně nejlíp natočenej záběr na onanujícího osmiletýho autistu, kterej kdy vzniknul, takže chápu kluky z fildy a jejich vyinterpretování se v kině.. (22.11.2012)

Nuda. Ale Denis Lavant je sympaťák, obzvlášť když navlíkne latex a začne kousat do lidí. A Kylie to pořád sluší. (17.07.2013)

Až do poloviny naprosto dokonalá dramedie plná svěžích bizarních výjevů a skvělého proměnlivého herectví Denise Lavanta. Od vynikajícího intermezza už však jen fádní, a především nudná exhibice, která recykluje svůj vlastní koncept až na dřeň. Je to obrovská škoda, zvlášť, když má ten film velmi funkční a relativně srozumitelnou myšlenku a netrpí ani příznaky tvůrčí onanie. Zkrátka je to jen od půlky docela nuda, a to jsem od festivalového WTF roku 2012 tedy doopravdy nečekal. UPDATE o měsíc později: Z Holy Motors mi v paměti po měsíci zůstalo jen to nejlepší a retrospektivně i části, které nenadchly, působí alespoň velmi zajímavým dojmem. Hvězda nahoru a nemůžu se dočkat až to uvidím podruhé. Recenze zde 75% (KVIFF 2012) (04.07.2012)

Hodně zvláštní film a jednoznačně bizzare roku. Carax je výborný režisér, to je asi jediné, na čem se diváci shodnou. Obrazová kompozice i barevné cítění je fantastické a na některé scény je radost se dívat. Tím to ale asi končí. Pak se začínají názory diametrálně lišit a mám dojem, že o to jde. Holy Motors nepochybně smysl má, nemyslím si, že Carax by ten film natočil jen tak, problém je ho rozklíčovat. Má to být satira na společnost? Má to být drama? Nebo snad podobenství? Těžko říct a možné je asi cokoli. Lavant tu jednoznačně kraluje a celý film je jeho, všechny role si užívá a odvádí opravdu prvotřídní výkon. Ostatní jsou jen do počtu, i když třeba Kylie Minogue nebo Eva Mendes potěší a příjemně překvapí. Jinak ale jde o skutečně zvláštní zážitek, který někomu bude lézt extrémně na nervy, druhý u něj bude chrochtat blahem. Já jsem rozpolcený, proto musím zůstat na třech hvězdách, protože tu jsou momenty, které se mi hodně líbily (kráska a zvíře, žebračka), na druhou stranu tu jsou chvíle, které šly mimo mě (úplný konec s opicemi a mluvícími auty, umírající stařík). Dávám 50% s tím, že kdybych se na to ještě někdy podíval, můžu klidně přidat, nebo ubrat. (22.11.2012)

ÉÉÉj, tak toto bolo surrealistické, až sa mi parilo z hlavy. Ale ja to takto mám rád. Úplne ma uchvátila myšlienka obmeny sociálnych úloh, identicky vyzerajúcich postáv. Bola to geniálna myšlienka postaviť na niekoľko hodín človeka do rôznorodých sociálnych rôl a po čase ich obmeňovať. Síce snímka sleduje relatívne iba jednu postavu avšak úchvatný záver z autami a občasná konfrontácia medzi týmito "hercami" moju teóriu jasne potvrdzuje. Je to veľmi ťažko uchopiteľný kúsok ale svoju myšlienku to má.. Hoci sa stráca v hlbokých úvahách interpersonálnych vzťahov. Pre niekoho je táto snímka zaručene iba pseudointelekuálna póza... Ale v skutočnosti to tak nie je. (14.11.2014)

Holy Motors je nezvyčajné filmové dielo, ktoré sa dá vnímať len dvoma spôsobmi. Buď Caraxovi sadnete na lep a necháte sa unášať jeho pestrou filmovou hrou, alebo vás hneď z úvodu vytočí jeho filmové videnie a dokonca celého filmu sa nezbavíte pocitu, že ste podvedený nesúrodými nápadmi, ktoré len pomáhajú Caraxovi masírovať jeho ego. Mňa našťastie tento kúsok uchvátil svojou skladbou, uhrančivými nápadmi a skvelým výkonom hlavného predstaviteľa. V tomto kúsku sa dá nájsť i mnoho prekrásnych kamerových záberov, ktoré miestami dokážu diváka doslova prikovať k sedadlu (niekedy je to spôsobené aj výraznou šokantnosťou). Nedá mi ešte nespomenúť, že v tomto filme je to najgeniálnejšie intermezzo, aké som kedy videl. (17.09.2012)

hodně zvláštní a kontroverzní film, který není rozhodně určen pro každého, tak se vůbec nedivím velmi rozporuplným hodnocením a komentářům. Sice filmu chybí příběh a nebo jsem ho nepochopil a je postaven spíš na symbolech, metaforách, abstraktních obrazech a z nich vyvolávaných emocí. Vizuálně je hodně na výši nejen originalitou, ale i estetikou. Pro mě zobrazuje velké divadlo světa, v kterém lidi hrají různé role až se časem v tom všem ztratí. Ještě jsem to úplně nezpracoval a zatím dávám velmi silné 3 hvězdy. [ PŘÍBĚH: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 2 /// STYL: 3 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (03.02.2013)

Art ideální pro vybalancování mozku po sledování několika hloupých filmů za sebou. (11.07.2021)

[47th KVIFF 2012] Ne, ne, ne! Tohle prostě NE. I když to mělo skvělou hudbu, skvělý záběry, skvělý prostředí a skvělej hereckej výkon Denise Lavanta, tak prostě nemůžu dát víc než 1 hvězdu. Mě prostě nebaví filmy, který jsou BEZE SMYSLU. A to byl tenhle naprosto - úplně - nejvíc. Já prostě nerozumím tomu, že když už se za natočení tohodle snímku očividně utratilo celkem dost peněz, tak proč tomu nedali alespoň nějaký základní řešení. To už ani nejsou puzzle různých scén, který by se daly nějak - ač náročně - poskládat. Nezbejvá než kroutit 115 minut hlavou a doufat, že aspoň na závěr přijde nějaká třeba jen trochu vysvětlující scéna. Ale místa toho jsou na závěr mluvící auta, hmm, fajn, haha, ale mě to možná spíš naštvalo než pobavilo. Co se mi líbilo: Scéna Denise jakožto vylezlého mrtvého z hrobu, který unese modelku. Skvělý masky a oblečení, to nemělo chybu. A vlastně většina scén byla obrazově opravdu lahoda. Jenže k čemu to je? To má jako stačit? Pfff.... to vážně ne. Dobrej apríl. (12.07.2012)

Tento film sa mne vobec nepacil, a dokazem to aj taxativne vymedzit. Tak bude to najskor tym, ze nejsem absolvent FFUK a ani FAMU, filmovu teoriu som nestudoval, nemam mastne vlasy a nemam lupene vo vlasoch, len miernu nadvahu, zeny mnou nepohrdaju a milujem holky, panske konecniky nepovazujem za pritazlive, zasadne odmietam clenstvo v Kluboch Narocneho Divaka, pri projekcii som si nezadovazil plechovu prdel a odmietam sa brodit cerstvym ejakulatom pri debatach miestnych vystudovanych filmovych teoretikov - elitarov na filmovej teorii. Ktori podla mna brutalne nadhodnotia kadejaku sracku, len aby dokazali ostatnym uzivatelom laikom - nedoukom, ze su proste intelektualne vyssie a ze laik-nedouk je prachsprosty filmovy primitiv. Tieto Filmove teoretiky - elitari radi podla mna poucuju radovych laikov - nedoukov o tom, ze vobec nedorastli do ich spominanych intelektualnych vysin, radi prekrucaju slova, pouzivaju slovne hracky a davaju povodnym slovam od laika -nedouka uplne novy vyznam. Jaxa vseobecne vie, slova a verbalny prejav moze budovat, ale moze mat aj nicivu destruktivnu silu. Leos Carax je enfant terrible francuzskeho filmu a prilis sa hra na Bergmana, Tarkovskeho, Felliniho, Antonioniho a podobnych artovych velikanov. Tento film je toho krasnym dokazom. Zaroven je dokazom aj toho, ze Carax na spominanych velikanov proste nema a silne pochybujem, ci niekedy bude mat. 5 % (25.02.2015)

Mě nejvíc vadí to, že to nemá žádnou hlavní myšlenku. Ano, myšlenek je tam hned několik, všechny se vztahují k stavu současného světa (člověk díky práci ani nemá čas na rodinu, někteří lidé mají dost bizarní úchylky), někdy to je i ukryté v symbolech (třeba celá pasáž s tou zrůdou, nevím, jak jí líp popsat) a taky je tam ta myšlenka, že jsme jenom herci ve filmu zvaném Život a záleží na tom, jestli jenom hrajeme nebo jsme sami sebou. Jenže je to takový mišmaš všeho možného, který sice nějak slabě odstartuje, ale nic ho řádně neuzavře. První polovina se mi celkem líbila, vždycky jsem se těšil, čí část života Oskar prožije teď a mělo to i podmanivou atmosféru, i přes občas nechutné scény. Pak přišlo intermezzo, které se mi z celého filmu líbilo asi nejvíc (ale nepochopil jsem, proč tam bylo - asi jenom aby označilo konec první poloviny a začátek druhé?) a hned po něm nastala druhá polovina, kde bylo míň toho, co mě bavilo a víc toho, co ne. Ubylo podle mě i těch myšlenek a symbolů (možná se mi je jenom nechtělo hledat, ale to si nemyslím) a soustředilo se to spíš jen na pár věcí. Možná, kdyby to zůstalo tak rozházené jako v první polovině, asi by se mi to líbilo víc, ale plný počet bych nejspíš nedal ani tak, jelikož mi tu chybí ta dominující myšlenka. Co ještě říct, hodně se mi líbí plakát, který vypadá až (nechci to přehnat) epicky a ještě bych dodal, že mě bizarnost tohohle filmu nepřekvapila, s Caraxem nějaké byť minimální zkušenosti mám - viděl jsem od něj dva sotva minutové filmy, hehe - ale ani jeden nebyl zrovna "normální", takže jsem normální film nečekal ani od jeho celovečeráku. Koláž to byla zajímavá, s některými dobrými nápady, ale taky těmi špatnými a celkově z toho mám takový neujasněný, rozporuplný pocit, ani nedokážu říct, jestli se mi to líbilo nebo ne. 3* (12.01.2020)