Dog's Heads
Režie:
Martin FričKamera:
Jan StallichHudba:
E. F. BurianHrají:
Vladimír Ráž, Jana Dítětová, František Kovářík, Jarmila Kurandová, Zdeněk Štěpánek, Ladislav Pešek, Jiřina Steimarová, Jaroslav Průcha, František Smolík (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Barevný film podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska zpracovává známou historii vzpoury statečných Chodů, vedených Janem Sladkým Kozinou a Matějem Přibkem, proti násilnickému tyranství cizáckého šlechtice Maxmiliána Lammingera z Albenreuthu. (oficiální text distributora)
Recenze (62)
Chtěl bych dodat, že se jedná o barevný film. ()
Profesionálně velmi dobře uděláno, rozhodně lepší než přdválečné zpracování, prostě Mistr Frič se nezapře. Zajímavá záporná postava Jaroslava Průchy, který velmi dobře vyjádřil přetrvávající tendenci tohoto národa, kterou je neuvážené chování, ale i Radovan Lukavský, který odvolal své vesničany z boje, je také typicky českou postavou. Spousta kvalitních hereckých výkonů, zaujal mě tehdy mladý Miloš Kopecký, ale i František Kovářík na smrtelné posteli v pražském vězení. ()
Pro mě příjemná adaptace A. Jiráska (nicméně hodnotím film, ne ideologickou stránku knížky - potažmo pak i filmu - psohlavci byli napsány s cílem podpořit, vyzdvihnout "chodáckou", potažmo "českou" kulturu proti té německé využívajíc nijak víc významnou revoltu na konci 18 století aby upevnili národní vědomí - celý ten příběh o úbohých Chodech a zlých měšťanů je krásným příkladem vědomého konstruktu ) s plejádou hereckých velikánů. Odvěké téma, poddaní proti pánům, David proti Goliášovi. Jo a překvapila mě minirole J. Wericha, který si tam zahrál roli jednoho z drápů. ()
Přes pomalejší rozjezd, i pana Ráže, docela pěkná klasika. Konec už měl grády i památnou větu. Hraje zde celá plejáda výborných českých herců od již zmiňoveného Vladimíra Ráže (hrál skkvěle Jana Sladkého Kozinu), přes Miloše Kopeckého (Koš) až po Zdeňka Šťepánka a pana Brodského (soudce). Přesto, že jsem od filmu čekal spíš nudnou a "těžkou" verzi příběhu Aloise Jiráska, byl jsem mile překvapen. ()
Pro mě osobně kultovka... ()
,,Co je to svoboda, dědečku?“ Nesmírný patos se na mě valil hned v úvodu. Bohužel zbytek stopáže tvoří velmi nudné rokování Chodů, chození sem a tam, neustálé dohady, právníci, soudy a podobné libůstky, které jsou nudné a nezajímavé. Když se konečně v závěru strhne bitva, trvá jen malou chvíli. Příšerné nářečí evidentně dělalo problémy i hercům, já jakožto divák jsem z toho měl aspoň legraci. Aspoň Miloš Kopecký si svou roli záporáka evidentně užil a bylo příjemné ho sledovat, jinak to byla socialistická bída. ()
Skvělé herecké obsazení a výkony. V komparzu to, pravda, kapku skřípe, ale nešť. Je to skvělá podívaná a hlavně se dařilo nářečí, až na drobné chybičky. Nadprůměrný film. ***A PŮL ()
Až teď jsem jsi uvědomil, jak průměrná je u tohoto filmu režie pana Friče. A ty nešťastné střihy? Záběry na sebe nenavazují plynule, ale skáčou z místa na místo jako kamzík tatranský. Film pak vypadá, jakoby šlo o fušersky sestříhanou verzi podstatně delšího filmu. Tohle se mu prostě nepovedlo. Proč? Věděl by jen on. V rámci žánru za 3. ()
Samozřejmě, že v 50. letech se podobná témata komunistům hodila. Útlak pánů proti chudině. Sociální témata bylo totiž to hlavní, díky čemuž se dostali mj. do vlády a pak i k moci. Nelze popřít, že tento snímek může mít propagandistický nádech. Není náhodou, že je dílo barevné, ačkoli se nacházíme v roce 54. Jenže druhá strana mince je, že kdo četl Jiráska, a tady se hrdě biju do hrudi, že k této menšině patřím, pak ví, že až na drobné scénky to Alois přesně takhle napsal. Na filmu se podílela celá plejáda skvělých herců. Martin Frič nejprve předložil postupný útlak Chodů, aby pak v závěru odkázal na knižní předlohu. V ní podle pověsti přesně rok po popravě Koziny zemřel i Lomikar přesně tak, jak Jan Sladký K. předpověděl. O něčem vypovídá i fakt, že byl snímek nominován na prestižním festivalu v Cannes na Zlatou palmu. Opravdu nedokážu srovnávat, protože jiné Československé filmy jsem neviděl. Ale Martin Frič byl dost kvalitní režisér na to, aby se s tématem popasoval více než dobře a jsem si jistý, že tato verze bude patřit k nejlepším. ()
"Lomikare, Lomikare! Do roka a do dne,...!" ()
filmy Martina Friče mám rád ale Psohlavci se mu nepovedli dle mého očekávání..knižní předloha je rozhodně lepší..ve srovnání s nejlepšími Fričovými filmy kterými byly tři filmy o období Husitů Psohlavci zaostávají o parník.. ()
Obdivovatel Jiráska se ze mne opět nestal, což bych ani nečekal, ale zároveň mě ani nijak nezaujalo zpracování. ()
Výborné zpracování Jiráskova románu!! ()
Skvělý koment Mathos. Jiráska nemám rád, jeho vlastenecké pojetí je dost užvaněné a primitivní a tím rozhodně (na rozdíl od řady intošů) neshazuji naše dějiny a naše významné osobnosti. Bohužel, Jirásek to psal tak, že s tím ideologičtí poskoci soudruha Josefa Goebbelse - tedy pardón - soudruha Zdeňka Nejedlého - po Smetanovi a před Pekarovou Adamovou nejznámějšího litomyšlského rodáka neměli až zas takový problém to patřičně překroutit a upravit, aby to vyhovovalo raným padesátkám.Co se týče literatury, stačí si Jiráska porovnat třeba s H. Sienkiewiczem na straně jedné a s naším Václavem Kaplickým na straně druhé (Kladivo na čarodějnice). Ve filmu se mi nicméně líbilo pár věcí, tak se na něj občas rád kouknu. Především je to historický film, natočený s patřičným rozpočtem, takže třeba i dobové reálie a především oblečení je odpovídající a neděje se tady to, co je vydáváno ve Vláčilových filmech za "umění" (viz. Markéta Lazarová). Dostalo mě naprosto realistické oblečení vojáků, takhle skutečně vypadali na konci sedmnáctého století včetně těch dlouhých světle šedých kabátů pěchoty a kyrysů a přileb kyrysníků a nesmírně zábavné je, jak všichni místní mluví "chodsky", až to rve uši. Laminger je vykreslen jako démonická postava, Kopecký jako dokonalý křivák. No, a co mě štvalo? Především fakt, že takhle to prostě nebylo. Žádná monstrózní bitva na závěr, žádný dav Chodů v Plzni, žádný Lomikar prchající před hněvem lidu. A k tomu příšerná muzika soudruha E.F.Buriana, bolševika, který na scéně Vinohradského divadla (tehdy divadla čs. armády) dirigoval herce z pozice režiséra v plukovnické uniformě. Jeho synáček se nicméně kultůrou živí dodnes. Ale zpět k té hudbě, kde jsou v náznaku použity motivy z Kdož sú Boží bojovníci, je to hudba stejné úrovně jako to, co zplodil jistý vyháněč sovětských vojsk Kocáb k poslednímu filmovému (televiznímu) zpracování Husa. No a na závěr, on ten Laminger byl sice pěkný hajzlík (zase jenom předobraz dnešních podnikatelů, včerejších komunistů), ale ono do roka a do dne je vymyšlené - Kozina byl popraven 28.listopadu 1695, ale Laminger zemřel 2. listopadu 1696, tedy řádné do roka a do dne. Celá ta pověst je stejná báchorka jako třeba o hrdinném povstání sedláků a jejich konci u Chlumce. Ne vždy je všechno jinak, ale tady to prostě jinak bylo. Navíc Chodové se přeli s vrchností dávno před Lamingerem (s Švamberkem, s městem Domažlice) a pořád si žili svůj sen o svých "právech". Nakonec, popraven byl jenom Kozina, a to až na Lamingerovu ostrou reakci pro mírné tresty, které ostatní obdrželi. Tolik historie. Je strašně fajn, když historický film nebo kniha skutečně odpovídají historii a nejsou přehlídkou "bájí a pověstí". Jenže většina historických filmů ať už amerických, francouzských nebo rusko sovětských jsou stejné "povídánky". ()
Slováci mají Juraje Jánošíka a my třeba Jana Kozinu. Co tyto postavy spojuje? Jsou to zbojníci. Možná i ta doba, ale hlavně režisér Martin Frič. Zatímco film o tom prvním národním hrdinovi natočil za první republiky, tento vznikl v době budovatelské. Je barevný, je v něm víc patosu. Ale jsou zde momenty, kdy zapomenete na věci poplatné době. Takovou chvilkou je malá stěžující si postava v podání velkého člověka Jana Wericha. Mu stačí malý prostor a z plátna čpí ta jeho bodrost. Jinak je zde výborný Nedbal jako Lomikar či Miloš druhý, řečený Kopecký jako dráp. Je zajimavé v jednom filmu cítit budovatelskou Kurandovou a na té druhé svobodomyslného Wericha. ()
Poměrně dobrý film a určitě náročný na natočení. Jen mi přijde takový trochu přehnaný a některé části kamera nesnímá a působí to divně. Škoda. Hodnocení: 60 % ()
Ti Psohlavci jsou docela blbý film. Jelikož od začátku víte, jak to dopadne, nedozvíte se vůbec nic zajímavého. Přitom samozřejmě existuje mnoho způsobů, jak i známý příběh něčím ozvláštnit, aby byl důvod se na něj podívat. Tady se o to nikdo ani nepokusil. Mimochodem Jiráskova předloha je strašná. Je to jedna z mála knih, které jsem nedočetl. A to jinak dokážu přečíst ledacos. ()
Na tento historický film jsem se díval celou dobu se zaujetím. Byl napínavý, herecké obsazení a výkony se mi zdáli být vynikající, krásná příroda dřevěné chalupy i kroje stály opravdu za to. ()
Slušné,velice slušné....Pan Frič nás snad nikdy nezklamal...Ovšem ty komedie s O. Novým...;-) Ale tahle klasika je natočená velice zručně. ()
Ajéje, další z "historických" filmů dle socialistického revolučního výkladu, které nemají prakticky žádnou hodnotu. Opět je zde na diváka použito četné množství manipulací, aby bylo jasné, že cizáci jsou ŘÍŠŠTÍ, zákeřní, nevítaní, proti-revoluční, vrchnost nemá co přikazovat, a také aby měl divák jasno, komu má jednoznačně fandit- nesobeckým, spořádaným soudruhům, tentokrát z dělnického kmene Chodů. ()