Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vlasta Burian jako mazaný petrohradský úředník zcela rozvrátí poklid ruského provinčního městečka... Ze vzpomínek partnerů a pamětníků Vlasty Buriana víme, jak nezvládnutelným hereckým živlem byl náš král komiků. Jeho nechuť ke zkouškám, improvizace a extempore na jevišti i ve filmových ateliérech byly pověstné. Na jeho živelnost platil jediný člověk – Martin Frič. S Vlastou Burianem natočil tři filmy, v nichž publikum svého miláčka téměř nepoznávalo, protože jeho projev byl uměřený, střídmý, pečlivě propracovaný a respektující okolí. Jedním z těchto snímků je přepis satirické komedie Nikolaje Vasiljeviče Gogola Revizor z roku 1933. Revizora pro film přeložil a spolu s Václavem Šolínem (pseudonym Václava Wassermana) scenáristicky upravil herec a spisovatel Václav Menger. Nad literární a etnografickou přesností filmu bděl zasvěcený znalec a překladatel ruské literatury Bohumil Mathesius. V jejich spolupráci vznikl věrný přepis díla, i když Gogolova kritika ruské maloměšťácké společnosti byla zmírněna a dostala smířlivější a dobromyslnější tvářnost. Chlestakov se ve Fričově a Burianově pojetí stal postavou téměř sympatickou. Na Burianově výkonu pochválila kritika jeho ukázněnost, kdy se vystříhal obvyklého přehánění v mimice i slovním projevu. Podobně pochválila i Jaroslava Marvana, Václava Trégla i vynikající komickou dvojici Josef VošalíkAlois Dvorský v rolích Bobčinského a Dobčinského. (Česká televize)

(více)

Recenze (123)

petaspur 

všechny recenze uživatele

Televizní divadlo, ve kterém si Burian svého Chlestakova vyloženě užívá. Nikomu netvrdí, že právě on je obávaným revizorem, ale obyvatelé městečka vědí své. Chlestakov po mírném zdráhání přijímá svou mocnářskou identitu a s grácií zkušeného podvodníka dokáže za příslušný bakšiš přimhouřit očičko nad kdejakou levotou. Burianovi parádně sedla role člověka, který zásadně odmítá úplatky, ale kapsu nechává pro jistotu otevřenou. ()

Rejčka 

všechny recenze uživatele

Moc se mi na našich starých filmech líbí, jak herci hrají očima. Ani není třeba slov. Jakoby pozůstatek z časů němého filmu. Třeba Zdeňka Baldová je zde nádherná, jak se očima nabízí Chlestakovovi. Z těch veselých scének na diváka přechází radost. Lidská hloupost je pořád stejná, ale při Gogolovi z ní člověk aspoň nedostává depresi. Podmáznout, opít a ještě nabídnout vlastní dceru. ()

Reklama

Zagros 

všechny recenze uživatele

Tak trochu netradiční Burián a tak trochu netradičně pojatá ruská klasika… Musím říct, že to nebylo úplně špatné, ale nesedlo mi to. Ruskou klasiku bych si přestavoval jinak a Vlasta Burián se nemohl (nechtěl?) odvázat tak, jak je zvyklý. Přeci jen byla jistá předloha a on je nejsilnější ve svých improvizacích při lehce načrtnutém ději. Někomu to může sednout více, za mě jsou to tři hvězdy. Jako doporučení „na Buriana“ bych dal jeho známější filmy: U pokladny stál, Ducháček, Přednosta, apod. ()

majky19 

všechny recenze uživatele

Výborné filmové zpracování klasického literárního díla ruského dramatika N. V. Gogola. Úředníčka Chlestakova výborně ztvárnil Vlasta Burian, jemuž zdatně sekundoval v roli městského hejtmana neméně kvalitní Jaroslav Marvan. Ačkoliv toto dílo bylo zpracováno mnohokrát, tato interpretace má dle mého názoru zcela výsadní postavení. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Burian a Marvan skutečně ve vrcholné formě, kdy hlavně Burian si byl vědom toho, že má za úkol hrát konkrétní postavu a zbytečně se nepitvořit. To se mu povedlo a on představuje skutečně svůj herecký vrchol. Divadlo skvěle převedené do filmu, kde ta kocourkovská pointa vyznívá dokonale. Za tohle by se Gogol nemohl zlobit. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (3)

  • Děj se sice odehrává v Rusku, ale veškerý psaný text (dopisy atp.) jsou psány buď v češtině nebo angličtině. (Jan.Kanak)
  • Postava falešného revizora Chlestakova a rytmistr Kilián z filmu U snědeného krámu (1933) byli jedinými vážnými filmovými rolemi Vlasty Buriana. (Olík)
  • Komedie měla premiéru 29. září 1933 v kinech Adria a Hvězda. (Cucina_Rc)

Reklama

Reklama