Když utichly trumpety

Film Když utichly trumpety je důkaz toho, že i v dnešní době, kdy jsem viděl snad stovky válečných filmů, mě stále má co překvapit. O to více mě těší, že tenhle film původně autoři směřovali do televize, ale při sledování vypadá uplně jinak. Ušetřilo se především za exteriéry, protože se natáčelo v Maďarsku. Díky tomu mohli autoři alespoň víc obětovat do akce. A akce je fakt parádní. Na televizní film přímo dokonalá. I příběh má páru, přestože je stokrát omýlanej. Na tom ale vůbec nesejde, podstatný je celkový průběh a ten je prostě parádní. Nechápu pak, co tu zdejší kritizujou. Mají co chtěli. Válečný film plný kruté realistické války. Nic víc, nic míň. Filozofat nad tím nemá smysl, i když to kdekdo ze zdejších dokáže. Nadávat ale, že film je jenom o akci, tak ho na místě uškrtim. (17.07.2010)

Slušne zvládnutý vojnový film, ktorý po príbehovej aj technickej stránke má čo ponúknuť. /70%/ (14.07.2010)

Příjemné překvapení. Válečný film, který popisuje jeden z výseků bitvy o Ardeny... Žádný heroismus, patos ani neohrožený hrdina. Manning Rona Eldarda je sobec, kterému nejde o nic jiného než o vlastní přežití. Za tu cenu je ochoten vykonat i bláhový hrdinský skutek... Dobrý dojem z filmu poněkud kazí podivná hudba a také fakt, že příběh postrádá gradaci... I přesto je tenhle snímek zajímavý svým tématem (téma bitvy o Ardeny zase není tak časté) a zejména hereckými výkony. Dobré válečné drama bez velkých efektů a masových scén... A také bez zbytečně klišovitých ikonizací spojeneckého hrdinství. Jen válka a její špína. (11.02.2004)

Takhle se má točit pro televizi. John Irvin, který stvořil nevyrovnaný, ale realistický Hamburger Hill, se vrací do válečného pole tentokrát druhé světové války. Co potřebuje voják, aby přežil? Nejen fyzicky, ale i psychicky? Válka se podle mě nedá v obrazech pochopit, pouze lze všechnu tu hrůzu přiblížit a doufat, že dokážete zprostředkovat, co nejvíce emocí a vrstev války. To se rozhodně filmu povedlo, protože od beznaděje, až po nenávist k těm, co rozhodují od stolu a kafíčka svých teplých kanceláří, film funguje a děsivě jednoduše upozorňuje na většinu důležitého, co každý o válce má znát (od cukru a biče až po její absurditu). Tady nikdo nepotřebuje slavné hvězdy ani obrovské peníze, tady se dá kafe a cíga a jde se na popravu... Jednoduše zprostředkovaná syrová realita války. (27.07.2010)

"Jak víte, že zaútočíme? Horké žrádlo, kafe, cigára........Zaútočíme, to je jistý". Asi jsem moc válečných filmů neviděla a ani nejsem kompetentní posuzovat dění na takových bojištích, ale já těm klukům věřila úplně všechno, tu hrůzu a děs v očích Sandyho, jeho nechuť k jídlu. Davidovi jeho rebelii a chuť vypadnout a místo toho chudák získával raketovým tempem vyšší a vyšší hodnost. Od první minuty jsem měla strach a nervy nadranc snad větší než oni a už vůbec si nedovedu představit reál. Ačkoliv se tady kdekdo ohání televizním zpracováním, tak mně je to úplně jedno, protože tak výborný válečný film, který jsem oproti jiným prožívala naopak velmi intenzivně, si z mé strany určitě zaslouží plné hodnocení. (26.10.2013)

Režijní styl Johna Irvina mi moc nevyhovuje, přeci jen si myslím, že americké jednotky za 2.světové nebyly plné samých zbabělců a neschopných důstojníků. Film samotný je však udělaný slušně, bez servítků, bez salutování a řečnění, jen válka a každodenní boj o život. Snímek popisuje surový válečný mlýnek na maso v lesích na belgicko - německé hranici 1944. A speciálně příběh zbabělého a nedisciplovaného vojína, který se postupně stává poručíkem a velitelem čety. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=qGJ9l2gPWIo (29.08.2010)

Za relativně skromný peníz byl natočen film, který má se skutečnou válkou společného mnohem víc, než většina slavných velkoprodukcí včetně takového Ryana. Dokonalé prostředí, uvěřitelné charaktery, bahno, mnoho perfektních scén a žádný kecy o vlastenectví, sebeobětování a hrdinství. "My pudeme do útoku?" - "Teplý jídlo, cigára, chlast, já myslim, že je to jasný." (02.12.2005)

Televizní film, který se svou kvalitou, když ne vyrovná, tak velmi blíží populárnímu seriálu Bratrstvo neohrožených. Podobná je neokázalost, absence patosu, glorifikace války a amerického patriotismu. Válka v podání režiséra je o špíně v zákopech, stresu, strachu, snaze přežít, o nedostatku proviantu a někdy i docela přízemní zbabělosti. Ten pocit reality je sice cenný, ale pokud bych měl mít nějaké kritické výhrady, pak by směřovaly spíš k faktu, že ani takhle poctivě odvedená práce nevypovídá mnoho o celkovém charakteru války na západní frontě. Ta se ze své podstaty hodně lišila od toho, co zažívali vojáci na východní frontě nebo na bojových liniích na asijském kontinentu. Podobné krvavé bitvy vedené na ostří nože byly z hlediska Američanů vyloženě vzácností. Američtí velitelé s ohledem na veřejné mínění ve Spojených státech dbali na minimalizaci ztrát a nevyhledávali osobní kontakt svých jednotek s nepřítelem. Válku rozhodovala materiální a technická převaha, fronta se hýbala kupředu jen zvolna poté, co systematickým bombardováním a ostřelováním byl protivník dostatečně zdecimován. Tam, kde Američané narazili na houževnatého a dobře motivovaného protivníka, jako byli např. Kesselringovy jednotky v Itálii, tam se postup spojeneckých sil přes výraznou převahu zastavil. Po herecké a režijní stránce nemám k filmu připomínek, bylo by fajn, kdyby se podobně pečlivý přístup dal brát v kinematografii za průměr. Celkový dojem: 95 %. (23.09.2009)

Když utichly trumpety patří mezi jeden z těch zapadlých a ne příliš známých válečných snímků. Výborné obsazení jednotlivých postav táhne celý film. Coby hlavní postava mě zaujal fešný Ron Eldard, který mě po herecké stránce sice nijak neuchvátil, ale nejspíš to bylo jeho postavou, která měla představovat chladného a rozumně uvažujícího vojáka, který si nehodlal připustit, aby s ním jakékoliv emoce zamávaly natolik, aby nebyl schopný vést svoji četu a zajistit přežití. Především sobě. Distingovanost od emocí a jakási absence povinnosti chránit "svoji" četu a případně za jejich členy položit život mu ubírá na jistém temperamentu, který by jinak jeho voják mohl mít. Ale asi to tak mělo vyznít. Jinak má film vše, co si od takového žánru představuju. Naturalisticky zobrazené násilí, válečné hrůzy a utrpení, velkou porci akce a bojů, stejně jako vztahy mezi jednotlivými vojáky a jejich vyrovnání se s drsným a nelítostným prostředím, v němž se ocitli. Děj mi díky spádu a množství akce velmi rychle utekl a na konci jsem se dozvěděla, že tento pozapomenutý boj předcházel mnohem zásadnějšímu a slavnějšímu boji u Bastogne, jehož se zúčastnili chlapci z Bratrstva neohrožených:) (25.05.2014)

Je to zvláštní, ale drahé monumentální velkofilmy Zachraňte vojína Ryana a Tenká červená linie rozsekává na hadry tento malý TV film z produkce HBO. Svým stylem má hodně blízko k Bratrstvu neohrožených, je ovšem ještě o něco cyničtější. Za celých 90 minut se ani na chvíli nezastaví a servíruje nám jednu výtečnou scénu za druhou (úvodní záchrana, zastřelení plamenometčíka či závěrečná záchrana). Neokoukaní herci jsou všichni dokonale přesvědčiví, nejvíce za zmínku stojí Zak Orth a Ron Eldart. John Irvin má na svém kontě již jeden podobný válečný film - Hamburger Hill. Ani v jednom z nich není místo na vlastenectví, filozofování či hrdinství. Jen krev, bláto, sníh, smrt, ranění, mrtví a jediný cíl - přežít. 95%. (09.09.2009)

bang, booooom, baaaaang, booooom !!!!!! Toto sú najčastejšie zvukové kulisy tohoto filmu. Zobrazuje realisticky špinu a blato vojenského bojového prostredia niekde v lese na pomedzí Belgicka a Nemecka. Ale až príliš naturalisticky sa na obrazovke zobrazujú rôzne drastické vojenské zranenia - popálené tváre, odtrhnuté končatiny, bezvládne telá letiace vzduchom, priestrely tváre, hektolitre krvi, atď. atď..... Nemyslím si, že práve takýmto naturalizmom mohli zabodovať u divákov a dvojnásobne bola hudba k tomuto filmu nie zlá, ale priam katastrofálna. (11.02.2004)

Tento televízny vojnový film mi fakt urobil radosť a to hlavne preto, že od tv filmu akosi neočakávam nič mimoriadne a ak film naopak ponúkne viac ako čakáte, tak to vždy poteší. J.Irvin dokázal vyťažiť z minima maximum a ukočíroval film, v ktorom zaujme tak rozhovor medzi vojakmi ako aj bojové scény. V istých momentoch sa mi zdala byť trošku nevhodná hudba, ale to je iba malá výtka. Bojové scény sú vzhľadom na rozpočet aj rok výroby fakt slušné a hlavná úloha dobre sadla aj trošku menej známemu R. Eldardovi, ktorého si najskôr budete pamätať z filmu Dom z piesku a hmly s J. Connelly. 80%. (26.07.2010)

Krátké nahlédnutí do historie HBO aneb jak to vypadalo před nejznámějším válečným seriálem všech dob. Poloviční Bratrstvo neohrožených. (05.01.2019)

Žádné velké ideály, žádní kladní hrdinové, žádné dojemné projevy a hrdé mávání americkou vlajkou, jen krutost, špína a šílenství války. Hlavní postava Manning má jedinou ambici - přežít, tomu podřizuje vše, na ostatní příliš nehledí a nijak se to nesnaží skrývat. Podobný egoistický přístup spolubojovníkům - podřízeným i nadřízeným - není po chuti. Může se z takového jedince stát hrdina? Dojem z filmu poněkud sráží slabá hudba, jinak nemám co vytknout. Syrový, uvěřitelný a překvapivě dobrý válečný film. 75% (02.02.2009)

Průměrně vystavěný válečný snímek o jedné z nejkrutějších bitev "Západní fronty" ve II.světové válce. Výrazný výkon herců nečekejte, akční scény evropského formátu, nikoliv amerického... (08.09.2009)

Ako TV film celkom fajn, technická stránka filmu a atmosféra druhej svetovej sa podarila a je ju cítiť aj vidieť. Príbeh tiež nie je zlý a film ma celkom svižne tempo, len škoda trochu nevýraznej akcie. Inak celkom vydarené prostredie ardenskych lesov. 60% - 3* (13.09.2013)

,, Nejlepší je, když přestaneš přemýšlet. Celá rota je na cestě do pekla.'' Na TV film skvělá záležitost. Sice bych měl pár výhrad k bojovým scénám (zejména k té poslední), to je však hluboce vyváženo celkovou atmosférou a syrovostí filmu. Kulky tu působí téměř reálná zranění. Tady nečekejte žádná červená kolečka na olivovejch mundůrech. Když někomu vletí kulka zátylkem, vyletí obličejem ven a vezme si sebou i kus čelisti... To chladné bahno lesů v Ardenách roku 1944 jsem úplně cítil. V těch mrazivejch hvozdech se člověk cejtil pod psa jen v té provlhlé výstroji, bez kuřiva a o studenejch konzervách. Natož ještě aby útočil na flaky 88 a dobře zakopané tanky s pěchotou. Když vám velení dalo teplý žrádlo, nafasovaly se cigára a rations, bylo jedno jisté. Už brzo se půjde do útoku za Sigfriedovu linii... --- Jsem spokojen, tohle dílo se může směle zařadit do řady těch lepších válečných filmů. Žádný patriotismus, jen prostá touha přežít. 4 zásobníky do thompsonu. * * * * (07.01.2015)

Tak tohle skoro není film, to je skoro válka. Z plátna je cítit spáleninu, pach kovu, zaschlé krve, emoce jsou tak uvěřitelné, že máte pocit, že se válíte v blátě spolu s těmi vojáky. Člověk při tom musí přemýšlet, jak tenká je hranice mezi zbabělostí a normálním pudem sebezáchovy, mezi hrdinstvím a pomateností, co ještě člověk může snést, a co už je za jeho hranicemi. (24.06.2011)

Film, ktorý aj napriek malému priestoru a minimu vedľajších dejových línií, úspešne rozvíja ústrednú myšlienku a to až do samotného emotívneho záveru. Zároveň zo snímku dýcha reálnosť vojny a osobitá skľúčenosť jednotlivých vojakov, čo je podporené i drsnými bojovými scénami, ktoré aj napriek "televíznej" vizáži boli zvládnuté na jednotku. Ďalšia z vydarených vojnových drám s peknou ukážkou nezmyselnosti všetkých vojen. 80/100 (02.06.2015)

Nízkorozpočtové "Trumpety" jsou filmem s příběhem z málo zobrazovaných okamžiků druhé světové války. Jde o boj na belgicko-německé hranici, tedy v době, kdy je již válka prohraná, ale Němci dál ustupují a houževnatě se brání. Překvapí už jen hlavní postava, která jak vzhledově (Eldard se typově hodí spíše na prohnilé padouchy) tak charakterem rozhodně žádné sympatie nezískává. Není obvyklé zvolit za hlavní hrdinu antihrdinu. Eldard hraje vojína, který jediný přežije ze své čety. Je povýšen na seržanta a dostává na starost četu nováčků. Ze svého povýšení však není vůbec nadšen a podle toho vypadá i jeho velení... Jsem za tuto tématiku rád; člověk se už časem Stalingradu, Afrikakorpsu a Bitvy o Anglii přejí, takže není rozhodně na škodu zabrouzdat ve 2. světové válce někam jinam. Nevím ale, jak moc věrně jsou tyto okamžiky zachyceny. Němci jsou tu na jedné straně líčeni takřka nepřemožitelně, kdy s jednou "osmaosmdesátkou" a pár tanky bezproblémově brání daný úsek fronty (spojenecká letadla nejsou schopna je najít, a tak pod jejich palbou umírají stovky Spojenců - což nepůsobí příliš reálně), na druhou stranu jsou při boji zblízka zcela neschopní a padají jako hrušky. Kde je pravda, nevím. Za shlédnutí Trumpety rozhodně stojí, kvůli hlavnímu "hrdinovi" a zmíněmým rozporuplnostem však nejdu příliš vysoko... 70% (17.09.2009)