School Is the Foundation of Life
Režie:
Martin FričKamera:
Jan StallichHudba:
Julius KalašHrají:
Theodor Pištěk, František Smolík, František Kreuzmann st., Jaroslav Marvan, Ladislav Boháč, Václav Trégl, Karel Postranecký, Čeněk Šlégl, Marie Burešová (více)Obsahy(1)
Štěstí. Co je štěstí? Muuuška jenom zlatá…! Je celkem zbytečné tázat se, proč jsou filmy ze studentského prostředí tak oblíbené u diváků všech věkových kategorii. Každý z nás prošel (či právě prochází) nějakou školou a ve studentských filmech hledá odraz svých vlastních vzpomínek nebo čerstvých zážitků. Studující mládež pronikla do českého filmu mnohokrát. Ve 30. letech minulého století to byly především sentimentální historky o prvních láskách a popletených profesorech. Režisér Martin Frič natočil v druhé polovině třicátých let dvě výborné veselohry Škola základ života a Cesta do hlubin študákovy duše, které byly inspirovány romány Jaroslava Žáka, dokonalého znalce středoškolského prostředí. Oba snímky dodnes patří k divácky nejúspěšnějším snímkům. Škola základ života má prostý děj, dokonale však vystihuje jednotlivé typy studentů i profesorů. Ladislav Pešek se představil v nezapomenutelné roli studenta, který neopomine jedinou příležitost k rošťárně, František Filipovský naopak hraje podlézavého šplhouna a udavače, Antonín Novotný zase obletovaného školního krasavce. Jejich důstojné pány profesory si s chutí zahráli František Kreuzmann, František Smolík, Ladislav Boháč, Jaroslav Marvan a Václav Trégl. Ředitele gymnázia si poté zahrál Theodor Pištěk. (Česká televize)
(více)Recenze (407)
Jo, je to hezké, autentické, svým způsobem i vtipné, technicky dokonalé, ale zároveň tak moc prošlé a mimo dnešní dobu. Chápu, že starší generace, která na tom vyrůstala, to zbožňuje, ale porevolučním lidem už to vlastně nemůže nabídnout vůbec nic kromě té nostalgie. Objektivně tomu není co vytknout, subjektivně je to o ničem. 75% ()
"Kdo napsal tuhletu sprostotu?" No jo, česká klasika. Akokoľvek budete namietať, že nemáte radi staré filmy, čiernobiele filmy, české prípadne slovenské filmy, musíte uznať, že tento film sa klasikou stáť musel. Každý z nás(teda väčšina) do školy chodila a zážitky má určite každý podobné, prípadne ešte lepšie. Paleta rôznych pováh profesorov je pestrá, preto je stále na čom sa baviť. Výhorky, odpovede pred tabuľou, vystrájanie cez prestávku...na túto tému by mohlo vzniknúť X úspešných filmov, napriek tomu sa dnes točia úplné nezmysly. 80%. ()
Velmi povedená komedie, která je po celých 94 minut zábavná a nestárnoucí. Bohužel konec je na můj vkus příliš naivní a přehnaný, ale celkově film potěší všechny nejen ze skupiny pamětníků. Martin Frič poskládal velmi mnoho kvalitních herců a natočil jeden ze svých nejlepších filmů, který ale pro mě není nejlepší ze všech. ()
Klasická veselohra ze studentského života, přesně takové to bylo až do roku 1952. To jsem už maturovala- jako poslední prvorepublikoví studenti. Pak se to změnilo. Změnili se i profesoři a začaly komunistické pitomé JEDENÁCTILETKY. To na některých školách bylo více politiky než odborných předmětů, zrušili cizí jazyky (nahradila je ruština), zmizela latina a řečtina, zmizeli typičtí profesoři jak je znáte z tohoto filmu a zmizel volný a svobodný studentský život. Vím to, moje dvě sestřenice už maturovaly v letech 1958 a 1960 a jejich všeobecné znalosti..... škoda mluvit ! Je to však úžasný film a jsem ráda, že jej mám ve své filmotéce. ()
Společně s filmem cesta do hlubin študákovy duše další nesmrtelná klasika ze školních lavic určená spíše pro starší generaci. Milý humor, klasiká sestava hereckých legend - todle prostě člověka vždy potěší vidět. První zmíněný film je podle mě přecijen lepším snímkem...8/10. ()
Galerie (6)
Photo © UFA
Zajímavosti (29)
- Reálné gymnázium v Přívlakách ve skutečnosti nikdy neexistovalo. Jako Přívlaky jsou v Čechách známy dvě obce, jedna v okrese Kutná Hora, druhá v okrese Louny, ale v žádné z nich gymnázium nikdy nebylo. (ajaxx)
- Jediná pieseň, ktorá zaznie vo filme a zaspieva ju septimán Áda Čuřil (Ladislav Pešek), je trampská pieseň "Maminko mámo", ktorú zložil a otextoval Jarka Mottl. Ale celkovo je vo filme potlačovaná diegetická hudba, nedošlo ani na zapojenie piesní vtedajšej populárnej dievčenskej skupiny Bajotrio, s ktorými sa počítalo ešte v technickom scenári filmu. (Raccoon.city)
- Představitel šprta Krhounka František Filipovský ve skutečném životě propadl hned v primě, kterou musel opakovat. (Olík)
Reklama