School Is the Foundation of Life
Režie:
Martin FričKamera:
Jan StallichHudba:
Julius KalašHrají:
Theodor Pištěk, František Smolík, František Kreuzmann st., Jaroslav Marvan, Ladislav Boháč, Václav Trégl, Karel Postranecký, Čeněk Šlégl, Marie Burešová (více)Obsahy(1)
Štěstí. Co je štěstí? Muuuška jenom zlatá…! Je celkem zbytečné tázat se, proč jsou filmy ze studentského prostředí tak oblíbené u diváků všech věkových kategorii. Každý z nás prošel (či právě prochází) nějakou školou a ve studentských filmech hledá odraz svých vlastních vzpomínek nebo čerstvých zážitků. Studující mládež pronikla do českého filmu mnohokrát. Ve 30. letech minulého století to byly především sentimentální historky o prvních láskách a popletených profesorech. Režisér Martin Frič natočil v druhé polovině třicátých let dvě výborné veselohry Škola základ života a Cesta do hlubin študákovy duše, které byly inspirovány romány Jaroslava Žáka, dokonalého znalce středoškolského prostředí. Oba snímky dodnes patří k divácky nejúspěšnějším snímkům. Škola základ života má prostý děj, dokonale však vystihuje jednotlivé typy studentů i profesorů. Ladislav Pešek se představil v nezapomenutelné roli studenta, který neopomine jedinou příležitost k rošťárně, František Filipovský naopak hraje podlézavého šplhouna a udavače, Antonín Novotný zase obletovaného školního krasavce. Jejich důstojné pány profesory si s chutí zahráli František Kreuzmann, František Smolík, Ladislav Boháč, Jaroslav Marvan a Václav Trégl. Ředitele gymnázia si poté zahrál Theodor Pištěk. (Česká televize)
(více)Recenze (407)
Není jiná možnost než to ohodnotit jako "klasiku" . Kultovní hlášky, které se nezapomínají. ()
Milá klasika a moc pěkný výlet do studentského prostředí. Scéna s "muškou jenom zlatou" mě sice nikdy k srdci nepřirostla a dodnes mi připadá hodně prvoplánová, ale ona krásně a nadčasově vykreslená rigidita profesorského sboru na síle neztrácí. O satiře na dodnes trvající školské pokrytectví ani nemluvě. Cesta do hlubin študákovy duše je sice o level výš a tak úžasný herecký výkon, jaký tam předvádí Plachta, tady prostě chybí, ale i tak jde o film, který má smysl i s odstupem desítek let. Mínusem je několik zoufale prkenných hereckých výkonů (Máňa - Věra Gabrielová, mladá profesorka Boženka - Marie Burešová...). Skvělou kuriozitou je pak věkově neodpovídající obsazení - třeba Marvanovi, který zde působí jako stařík, tu bylo jen 37 let... ()
Klasika. Smiech a nezabudnuteľný pravý a nefalšovaný humor ktorý pojednáva o živote aj keď s nadhľadom. ()
Dokonalost, to je to slovo. ()
Některé věci se nemění ani po 70 letech :-) ()
Hoho by dneska bavili čtyřicetiletí gymnazisté. Ale co naplat.... ()
Česká klasika plná vtipných hlášek, úsměvných situací a dobrého českého humoru. Jeden z mých nejoblíbenějších českých filmů. ()
..je to svižnější a více vtipné než Cesta do hlubin študákovy duše, ale zase poněkud postrádající ten citový náboj z ní.. ..spousta skvělých hlášek, gagů, výborné herecké výkony.. ..prostě pan Frič byl režisér každým coulem, dokázal natočit výbornou komedii, pohádku i detektivku.. ..tohle už prostě nikdo nikdy nenatočí a na tehdejší atmosféru můžeme v dnešní hnusné době pouze s nostalgií vzpomenout.. ... ICH HABE GESAGT..!!! ()
Dobrá komedie ze studentského prostředí,kde studenti si z profesorů dělají jednu srandu za druhou a často si zato profesoři můžou sami.Vtipná podívaná s dobrými hereckými výkony,nejvtipnější výkony podali J.Marvan a V.Trégl. ()
Rád bych dal plný počet, ale trochu mě iritují závěrečná slova Jindry Benetky a celá ta běžecká scéna s přidaným „masovým" pozadím. Tvůrci to asi mysleli dobře, chtěli povzbudit národ, přece jen film se natáčel v roce 1938 (do kin šel dokonce až po Mnichovu), ale mně ta věta o tom, jak „teď už poběžíme jenom kupředu", připadá trochu jako předvězst něčeho, co přišlo deset let poté a zůstalo tu zatraceně dlouho... Ale abych jen nehaněl, postava hodného mladého profesora je tu o hodně lepší a uvěřitelnější, než ulízaný prof. Voříšek z „Cesty do hlubin". Zato ze šplhouna a bonzáka Krhounka trošku mrazí při pomyšlení, jak se takoví „krhounci" asi činili o pár roků později za války... Žádný div, že v dalším studentském filmu už si František Filipovský radši zahrál šprta o poznání „hodnějšího" :-). ()
Skvělá komedie s vynikajícími hláškami všech herců. Martin Frič byl prostě geniální režisér. ()
Na svou dobu nezvykle dobrá komedie, jejíž některé hlášky doslova zlidověly. 82% ()
„Metan, etan, propan, butan, brontosaurus, orangutan.“ Řev septimy – satira přece musí bejt i v lavicích, no ni? V našem případě byl ředitel nazýván hovadem. Parašutista! Čuřil a jeho párek… No jo, štěstí. Chlapeček… „Kde máte boty?“ Aj aj, článeček. Velmi groteskní tenis. Jó za války byly cigára v kurzu. Jó, českej fotbal stál dycky za hovno, velebnosti. Kde je doba 1996…? „Nejsem profesor.“ „Promiňte, pane ředite-“ „Nejsem ředitel!“ Chyba v nepodtrženým výsledku? WTF? ‚Datující‘ profesor měl hezký křeslo. Hajzlik mizernej udavačskej zasranej. Ajta krajta, už ho mají… Má pravdu ten chlapec. Samostatný úsudky se ve školství potíraj dodnes – téměř 80 let po natočení filmu. Ale vždyť měl pisálek Jindra pravdu! Když se nechtěl omluvit ani je odprosit, musel nýst následky. Se svátkem se aspoň snažili, to jim nešlo upřít. „Básník na starý kolena zívá u jezera.“ Nikde si to Živný neopravil! Je to lempl a flink! Hovado brejlatý! Skvělej film. ()
Normálně bych dal 4, ale ten WTF moment na úplném konci, ten nevydýchám. A Was habe ich gesagt je moje kultovní top ten scéna :-) ()
Nejlepší ze všech tehdejších studentských komedií (dle mého názoru i výrazně lepší než Cesta do hlubin študákovy duše). Bohužel i dnes stále aktuální, jelikož se toho v našem školství za posledních 90 let mnoho nezměnilo. ()
Škola základ života je legendární film, který dokáže humorně ukázat, jak to chodilo (a stále chodí) ve školách. Objevují se v něm opravdu nezapomenutelné scény, zpravidla v podání Ladislava Peška jako Čuřila. I přesto, že mě sledování vždy velmi baví, na pět hvězdiček trochu schází. Snad to chtělo ještě více zábavných momentů. Cestu do hlubin študákovy duše mám o něco raději, takže tam už to na nejvyšší hodnocení vyšlo. ()
Kdo by neznal tuhle nestárnoucí klasiku...Cesta do hlubin je o chlup lepší, ale přesto se vždy rád vypravím i na návštěvu septimy, které vévodí Čuřil s Holousem. Školním prostředím prošel téměř snad každý, tak se tam dá najít i kus svých vzpomínek, přestože se za těch cca 80 let změnilo velmi mnoho. "Nedbalý, líný, neprospívá!" :-) ()
Škola základ života nebo Cesta do hlubin študákovy duše , Čuřil nebo Kulík , Mazánek nebo Krhounek ? Není to jedno ? Je to jedno a nevadí. 10 / 2 = 5 hvězdiček v průměru. ()
Krásný pohled do doby, kdy se ve školství ještě dala najít úcta k profesorům a ke škole jako takové. Kdyby se dneska takhle chovali ve školách, asi by to leckomu přišlo směšné. ()
Dnes jsem viděl asi popadesáté a neztratilo to kouzlo. Nebýt idiotského běhu na závěr, bylo by to na 100 %. ()