Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Tři barvy: Bílá - tak se jmenuje druhý film z volné filmové trilogie, který natočil polský režisér Krzysztof Kieślowski. Polák Karel Karel a jeho francouzská manželka Dominique stojí před rozvodovým soudem v Paříži. Soud uzná manželčiny argumenty a rozvede je. Karel tímto okamžikem přichází o vše: o svou velkou lásku, o manželku i kadeřnický salón, do kterého vložil své celoživotní úspory, talent a řemeslnou šikovnost. Bez peněz, bez dokladů, hledaný policii pro údajné žhářství, marně hledá způsob, jak se vrátit do vlasti. Ve snaze vydělat si alespoň pár franků koncertuje v podchodu metra na hřeben a zde se také seznámí s tajemným krajanem Mikolajem, který mu nabídne práci placeného zabijáka. Jen díky němu se Karel nakonec dostává do Polska, ukrytý v obrovském cestovním kufru. Doma soustředí všechny své síly k jedinému cíli: rychlému zbohatnutí. S pomocí peněz a důmyslného plánu chce Dominique přilákat z Paříže do Varšavy, aby se jí konečně mohl pomstít? Kromě satiry na dobové poměry v Polsku je film i hořkou výpovědí o mezích komunikace mezi lidmi, o individuální samotě a stavu dnešní společnosti. Hlavní postavy ztělesnili Zbigniew Zamachowski (Ohněm a mečem) a Julie Delpyová (Evropa, Evropa, Homo Faber). Film vznikl ve francouzsko-polské koprodukci v roce 1993, byl rok později oceněn Stříbrným medvědem na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (154)

Radek99 

všechny recenze uživatele

Tentokráte bílou (prostřední) částí francouzské vlajky inspirované druhé, taktéž prostřední, pokračování Kieslowského volné ,,barevné" trilogie Tři barvy. Alegorický význam bílé barvy ve francouzské zástavě je rovnost, tedy opět prostřední slovo hesla francouzské revoluce ,,Svoboda - rovnost - bratrství." Asociací s příběhem je vícero - hypotetická rovnost západu (Francie) a východu (Polska), rovnost mužského a ženského pohlaví, rovnost šancí... Bílá tu však symbolizuje i pomstu, smrt, orgasmus, chlad vychládajícího manželství... Symbolismus barev je zvláště pro polského režiséra příznačný - v křesťanství je bílá symbolem úřadů a poct (tedy zbohatnutí Karola a jeho podnikatelská éra), také ale pro půst a modlitbu, svědčící o čistotě a posvátnosti jeho citu... Je to také významový opak černé, symbolu hanebnosti a hříchu, tedy jednání, s kterým je Karol neustále v peripetiích příběhu konfrontován. Krzysztof Kieslowski tu koncipuje velké evropské podobenství na základě historické kulturní sounáležitosti polsko-francouzské... Velký film, místy však až příliš akademicky strohý a chladný...možná však, opět symbolicky, jako ona barva, jíž se honosí v názvu... ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Nemůžu říct, že bych ten vztah toho polského instalatéra Jacka a francouzské femme fatale Dominique, nějak pochopil. Jako uznávám, že láska dokáže být svině, ale tady to vysloveně dostávala takovou novou neotřelou, dosud neobjevenou, dimenzi. Celkově se ale jedná o vztahově nesmírně zajímavý snímek, kde vyvrcholení celého námětu přichází se závěrem, který se v podstatě povedl. Pro ono vztahové nepochopení ale zůstávám u slušných tří hvězd. ()

Reklama

zputnik 

všechny recenze uživatele

Další z nadpozemských a křehkých příběhů Krzysztofa Kieslowského. Příběh natolik neskutečný, že jsem ochotný připustit, že tohle se klidně mohlo někomu (plus/minus nějaký ten detail) přihodit. Krzysztof Kieslowski opět rozjíždí hru, u které si vůbec nejste jisti průběhem ani koncem. Nejednobarevné postavy, úžasná atmosféra, perfektní práce s kamerou, excelentní hudba Zbigniewa Preisnera etc. - nevím, co dříve chválit. V příběhu mně sice mírně zaskočily dvě situace; přišly mi jaksi scénáristicky nedořešené, ale o to v tomto příběhu vůbec nejde. Shrnuto a podtrženo: Nádherný, byť opět posmutnělý opus, kterému však ani tentokrát nechybí to, co je pro Krzysztofa Kieslowského tolik typické: naděje. ()

kleopatra 

všechny recenze uživatele

Mám za sebou Modrou a ani jsem nedoufala, že ji něco může překonat. Teď nevím. Opět nádhera. Příběh o lásce tak intenzivní a silné, přitom bláhové, která se nezlomí, ani když se po ní šlape, a která zvlášť v dnešní době může působit naivně až směšně. Milujte někoho, kdo vás dostane na dno a vysmívá se vám.... a pak se pomstěte. Láskou. Ale počítejte s tím, že ty dvě věci jsou ve zvláštní konstalaci a možná, že se promísí tak, jak jste to nechtěli. Říkám : MOŽNÁ. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Pohádka plná černého humoru. Pohádka o novém Polsku, Polsku "postsocialistickém" a tragikomedii Karolově. Polsku, kde si měli být všichni konečně rovni, kde si však každý chtěl být "rovnější". Egalité - druhé heslo francouzské revoluce, bílá druhá barva trikolóry. To vše je však spíše slupkou (i když neopominutelnou) příběhu. Vnitřek je opět vyplněn - jak jinak - neoslyšitelnou touhou po lásce. ()

Galerie (54)

Zajímavosti (7)

  • Juliette Binoche a Florence Pernel, tedy hvězdy Kieslowského filmu Tři barvy: Modrá si oba ve filmu zahráli epizodní roli. (pUnck)
  • Téměř každý záběr ve filmu obsahuje alespoň jeden bílý objekt. (pUnck)

Reklama

Reklama