Mzda strachu

Remake, slavného a výborného filmu Mzda strachu (1953), se povedl. Nekopíruje přesně původní film a snaží se námět více rozvinout. Je tu kladen velký důraz na minulost řidičů a hlavně jsou ukázány důvody, proč se ocitli v tak nelehké životní situaci, že vezmou i smrtelně nebezpečnou práci. Téměř polovina filmu je o minulosti hlavních hrdinů a následném nuzném životě v nějaké zapomenuté díře v Jižní Americe, kde lidský život nemá cenu. Bahno, tropy, nezájem, úplatky a žádná naděje na odlet pryč. Jedinečná šance se naskytne pouze několikrát za život a je potřeba riskovat. Každý z nich by zabil za letenku domů a proto jsou ochotni se upsat ďáblu. Líbila se mi hlavně příprava aut a scény podmalované typickou hudbou "to dokážeš!". Napínavá elektronická hudba provází celým filmem. Dvě posádky, jeden cíl. Kdo dojede živý? (10.12.2013)

Dlouhá léta jsem znal nazpaměť tuto americkou verzi. Poté jsem se seznámil s francouzským originálem (a přečetl si předlohu). Od té doby jsem na Friedkinův remake ne přímo zanevřel, ale tak nějak jsem ho sesadil "z piedestalu". I tak bych ho však bez váhání zařadil k těm vůbec nejlepším předělávkám. Dokonce bych řekl, že to je jeden z mála remaků, který má smysl a obstojí i sám o sobě. V lecčem se totiž originálu vyrovná (Montaud versus Schneider), v něčem ho i o míle překonává (hudební složka, všechna čest Tangarine Dream) a rozhodně je i neméně napínavý. Problém vyvstává u intenzivnosti a vyhrocenosti. Ty tu nejsou ani v jedné scéně, zatímco u Francouzů jsou přítomny po celou druhou polovinu. Částečně viním i haluzní atmosféru (viz sestavování náklaďáků apod.), do které to Friedkin zabalil. Umí sice pohltit, ale naprostý a totální realimus originálu je u podobného typu filmu tak nějak akurátnější. Přesto je škoda, že jde o poslední z dobrých "velkých" filmů Williama Friedkina, ten chlap měl setsakra talent. (06.08.2010)

Je pravda, že remaky  nemusím, ale občas se mezi nimi najde nějaký, který je stejně dobrý nebo lepší než originální film. Režisér William Friedkin se sice oháněl tím, že o žádný remake nejde, že se nechal inspirovat pouze knižní předlohou, ale tak o tom si může každý myslet své…Nicméně se toho zhostil poměrně dobře, to mu zazlívat nemůžu. Pojal to jinak, odlišně – než film z roku 1953 – kostra příběhu zůstala stejná, začátek je zcela odlišný a najde se i spousta odlišností i ve zbytku filmu – každopádně zůstala kvalitní atmosféra, několik vcelku napínavých pasáží, nelítostná smrt a především velmi solidní herecké výkony. Tahle pestrá čtveřice dobrovolníků měla vážně zajímavou minulost a nakonec je jejich osud dohnal i v takové prdeli. Zvolená lokalita byla pěkná (zvláště pak záběry džungle), pasáž na mostě a bouře – nejlepší z celého filmu. Rozhodně nelituji, že jsem to viděl – ale obě verze se mi líbily v konečném hodnocení asi stejně. Každá má své pro a proti. 70% (22.02.2022)

Pch, nedajte sa vysmiat, ze pribeh o soferoch nakladakov v akejsi dzungli nenecha divaka vydychnut a stale sa nieco deje! No tak deje sa tam toho uplne minimum, len odznie kopa prazdnych kecov onicom, a exteriery to tiez nedokazali zachranit. Plus v strede nastupila priserna nuda a vatovo plane plky. Jo a prepadak ostane stale prepadakom, na tom nic nezmeni ani tych X rokov, co uplynulo od natocenia - a pre mna ostava stale najlepsim prepadakom Obcan kane. Precenovane dielo, asi ako Cymynova Nebeska Brana : 20 % (04.06.2016)

Musel jsem srazit z pěti na čtyři, protože těch prvních padesát minut, než vyjedou je nuda, zatímco Clouzot natočil geniální film, kterej dával smysl od první do poslední minuty, Friedkinovi se povedla jen ta jízda s náklaďákama. Friedkin to neměl točit, chápu, že to chtěl natočit, páč Clouzotův film je úžasnej, ale neměl to točit. Po dvou geniálních filmech natočil jen slušnej, ale zbytečnej rimejk. (16.06.2020)