Reklama

Reklama

Komedie Dobrodružství rabína Jákoba, natočená režisérem Gérardem Ourym, je jedním z mála vynikajících filmů Louise de Funese, který nebyl v našich kinech uveden. Funes si v něm svým typicky žlučovitým způsobem zahrál bohatého francouzského podnikatele, který nemá nic proti cizincům, pokud to nejsou zrovna černoši, Židé nebo Arabové. Nejlépe by asi bylo, aby na světě žili jen samí čistokrevní bílí Francouzi. V nejméně vhodnou chvíli se však dozví, že jeho šofér je Žid a že on sám se zapletl do jakési politicko-teroristické honičky kudrnatých Arabů. Aby unikl svým pronásledovatelům a zachránil si holý život, musí se převléknout za židovského rabína, a sehrát tak hlavní roli na oslavách pařížské židovské obce. A nejen to, musí podstoupit i koupel v kádi plné žvýkačky a sypajících se bonbónů. A tak různé zážitky a dobrodružství postupně otupí hroty jeho „předpojatosti“. (Česká televize)

(více)

Videa (4)

Trailer

Recenze (224)

Pierre 

všechny recenze uživatele

VIDĚNO PO DLOUHÉ DOBĚ. NOVÝ DRUHÝ KOMENT. Mohu to jenom opakovat ale Gerard Oury prostě dělal francouzské komedii prestiž. Sice natáčel bláznivé komedie, které by mohly mít punc frašky ale dával jim velkolepost a až vyšší rozměr. S Louise de Funésem sice předtím spolupracoval již na třech filmech, ve všech se ale Louis dělil o plátno s nějakou druhou hvězdou (Bourvil, Montand.) Rabín Jákob je tedy jedinný Ouryho film ve kterém má praktický herecké sólo a využívá ho mírou vrchovatou. Konečně jeho postava není jen karikatura cholerika ale má i nějaký satirický rozměr, přesah do společnosti a projde si určitým vývojem. Během toho všeho si ale Funés dopřeje obrovské herecké sólo, které si ukradne celé pro sebe a spojí v něm několik komediálních disciplín najednou. Zde se dávají dohromady všechny jeho přednosti jako grimasy, hlasové a pohybové uměni apod.. V roli pana Datla (jako ten pták!) je vskutku neodolatelný. Až bych tento výkon nazval nejlepším výkonem jeho kariéry. On je totiž vlastně prostě dost dobrý i ten film, který dokáže kloubit témata jako rasismus, rozdíly mezi náboženstvími a dělat si z nich bezmězně srandu, aniž by to působilo trapně. A  to vše se zde daří  spojit s pasážemi, které připomínají až novodobou grotesku (ano, mluvím o výborné části ve žvýkačkové továrně.) To celé je docela výpravně natočené, má to skvělé tempo a to že Vladimir Cosma opět složil vynikajcí hudbu asi jen tak nepřekvapí, ale v tomto případě je titulní melodie teprve neskutečný nářez, ten člověk je prostě génius. Takže ano, Gerard Oury prostě dělal francouzské komedii prestiž, Louis de Funés minimálně v tomto případě taky a já je musím odměnit zachováním prestižního pětihvězdičkového hodnocení, které by mě ani nenapadlo měnit. Jo, a fakt nezapomeňte: Já jsem Datel! Jako ten pták!! Kchhh!!! Doufám, že se naučím jako Funés do doby než budu mít holku doufám a  budu ji tím jednou bavit.:D Když teda neumím imitovat trubku.. ()

Mylouch 

všechny recenze uživatele

Neobehranost prvnímu setkání s cholerickým rabínem výrazně pomáhá, stejně jako Funesova drobná rozšíření výrazových prostředků. Výrazné hvězdičkové zaokrouhlení nahoru pak patří prostoduché odvaze čt uvést film v době další z válek kolem Gazy v letech zjitřených radikálními kroky všech stran, odvaze snad větší, než nápad původního fr. distributora poslat film do kin ve dnech jomkipurské války. ()

Reklama

GilEstel 

všechny recenze uživatele

U nás kupodivu poměrně neznámá klasická funesovka. Ve své době se totiž film v Československu nevysílal, až po roce 1989. Proto ho již nestačil nadabovat Filipovský. Místo něho to vzal Krampol. Nutno říci, že po geniálním dabérovi, jehož hlas u nás k Funesovi už navždy bude patřit, to byla role nevděčná. Snaha napodobit Filipovského dabing vyšla naprázdno a právě dabing ústřední postavy skoro celou stopáž obtěžuje. Samotný film (nehledě na dabing) považuji u Funese spíš za průměr. Zápletka nic moc, takže je to alespoň doháněno komickými situacemi. Velká show jednoho vzteklého staříka, kde ostatní sekundují. Prostě Funes se vším, co byste od něho čekali a co běžně nabízí. Inu se vším……ehmmm….problém je, že bez Filipovskýho prostě u nás není Funes Funesem. Škola starého českého dabingu měla takovou úroveň, že ani originál nemá takovou šťávu. 63% ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Tahle komedie byla pro mne dlouho neznama konecne sem to videl a musim rict ze se povedla v ramci Funesovi tvorby ji zaradim k nadprumeru bavil sem se fakt slusne jenom ten zmrvenej dabing to vysira Filipovsky byl holt jenom jeden a z tech alternativ stoji dabing Krampola jednoznacne nejvic za prd a to nezpochybnuju jeho kvality ale na tohle se proste nehodi jinak film ma bezva napad Louis je tu za uplne nejvetsiho rasistu kterej je donucenej prevlect se za zida! a na konci se s nimi dokonce zprateli proste slusnej namel Funes jako tradicne exceluje a i to okolo se tentokrat povedlo takze az na tu dabingovou odpornost jsem vesmes spokojeny ()

Stanislaus 

všechny recenze uživatele

"Jákobe, poznáváš mě? - A ty mě poznáváš? - Ne. - Tak tím líp." Rabín Jákob má gangsterský rozjezd, a poté se postupně mění v bláznivou taškařici, plnou převleků, omylů a celkově humorných scén, u nichž jsem se nejednou od srdce pobavil. Sekvence ze žvýkačkové továrny neměla chybu - zejména volání na policii. Chvílemi mi film díky své "multi-kulti atmosféře" připomínal jakéhosi ("lehce" nekorektního) předchůdce Co jsme komu udělali?. Jediné, co mi maličko lezlo na nervy, byla linie se svatbou - jinak jsem byl spokojený. Snad jen škoda, že už se k dabingu nedostal mistr Filipovský. ()

Galerie (69)

Zajímavosti (16)

  • Z uměleckého hlediska a kritérií společenského dopadu řadí odborníci tento snímek mezi nejlepší Funèsovy filmy, výjimečnému zájmu se komedie těšila i u fanoušků, z nichž mnozí ji považují za nejlepší komikův film. U zrodu filmu stál režisér Gérard Oury, který měl zkušenosti s provokujícími scénáři, a jeho cílem bylo natočit nejen dobrou veselohru, ale také satiru na současný stav xenofobní francouzské společnosti. Nesnášenlivost vůči jiným rasám a náboženstvím byla zosobněna karikaturou maloměšťáckého podnikatele Viktora Datla ve Funèsově podání. Příliš ostré kritické tóny byly také příčinou ustoupení společnosti Gaumont od financování filmu (původní producent Alain Poiré pak nikdy nepřestal litovat, že film nemohl dokončit) a natáčení proběhlo pod vedením Bertranda Javala a záštitou společnosti Film Pomereau. (argenson)
  • Premiéra proběhla 18. října 1973. V Paříži se film začal promítat ve třinácti kinech a během prvního týdne dosáhl návštěvnosti bezmála 200.000 diváků. O týden později premiérový film Dva muži ve městě s Alainem Delonem a Jeanem Gabinem neměl zdaleka takový úspěch. I v následujících týdnech Rabín Jákob suverénně převálcoval další premiérově nasazené filmy (například Vlak s J. L. Trintignantem). Teprve po dvou měsících klesl z první pozice na druhou, když zabodoval Belmondův film Muž z Acapulca. Celkově dosáhlo Dobrodružství rabína Jákoba návštěvnosti zhruba 7.300.000 diváků a ve Francii šlo o bezkonkurenčně nejúspěšnější titul roku 1973. (argenson)
  • Vrtulník v závěrečné scéně není zmiňovaný Aérospatiale Alouette, ale Aérospatiale Gazelle. (gug)

Reklama

Reklama