La Belle Américaine
Výhodná kúpa
The American Beauty
The American Beauty
Kamera:
Ghislain CloquetHudba:
Gérard CalviHrají:
Robert Dhéry, Louis de Funès, Bernard Dhéran, Annie Ducaux, Christian Duvaleix, Michel Serrault, Jean Lefebvre, Christian Marin, Jean Carmet (více)Obsahy(1)
Pařížský dělník Marcel má sen koupit si pořádné auto, ale nemá na ně peníze. V novinách však objeví inzerát, že je k mání zánovní přepychové americké auto za pouhých 450 franků. To auto opravdu koupí od bohaté vdovy za tuto neuvěřitelnou cenu, ale netuší, jakou tím u lidí vzbudí závist. Nejdříve přijde o práci, protože má lepší auto než šéf, a potom se na něho hrnou kvůli této výhodné koupi další a další problémy. (MVanis)
(více)Recenze (20)
Scény s Funésem tradičně výborné, bohužel, náš milý Louis tam je poměrně málo (nesehnatelnost dabingu mě velmi mrzí) a zbytek, s několika málo opravdu dobrými scénami, vydá jen na průměrnou podívanou s prapodivně zamotaným scénářem, který prazvláštně pobíhal z místa na místo - nebo alespoň mně to tak přišlo. Nicméně první půlhodina byla fajn, četnická camea potěšila (chyběl jen Michel Galabru) a díky Funésovi jsou ty jeho scény alespoň trochu zapamatovatelné, zejména na konci. 60%. ()
L. de Funés tu hrál jen chvíli, a to mistra dílny. Ke konci filmu však ještě překvapil jako polda. Bratr toho mistra. Nevadilo to, že nebyl tolik vidět, protože tohle byla i tak taková ta starší a svěží komedie. Lehounký francouzský humor bez nějaké křečovitosti, ale jak se bohužel zdálo, tak bez nějakého výraznějšího či nového nápadu. Pár věcí jsem nepochopil, ale přesto bych dal snímku ten průměr. Ovšem ten lepší. ()
Musím přiznat lehké zklamání, čekal jsem trochu něco jiného. O Robertu Dhérym koluje pověst vyznavače starých grotesek a autora (na francouzské poměry) absurdnějších scének, takže jsem čekal přehlídků bláznivých gagů, tak jako ve filmu Tonoucí se stébla chytá. Jenže ouha, Výhodná koupě je trochu z jiného soudku. Ne, že by film neobsahoval gagy, ale rozhodně se nejedná o kdovíjak divokou smršť. Vizuální humor je spíše kořením souboru úsměvných situací, které lehce ironizují změnu v chování okolí k hlavnímu hrdinovi, poté co si zakoupí drahé americké auto. Leč i přesto jako komedie obstojí, zvláště v momentech, kdy Dhéry není obklopený partou svých mně nesympatických přátel-sousedů. Ty hrají někteří členové Dhéryho komediální skupiny Les Branquignols, většinou ti, kteří se později v rámci francouzské komedie příliš neproslavili. Pozdější známá jména zde ale mají skutečně málo prostoru, jejich roličky mají blízko až ke cameu. I Louis de Funés, který má sice dvojroli dvojčat (a jedna odkazuje na předchozí Dhéryho komedii Poprask v kabaretu), není na plátně v součtu déle než zhruba čtvrt hodiny. Je ovšem velmi zábavné sledovat, jak už tady dokázal vytvořit něco jako základ postavy, která ho v pozdějších letech tak proslavila. ()
Milá oddechovka, která sice není k smíchu, ale mírně pobavit umí. Zajímavé je, že tehdy se s barevným materiálem šetřilo i ve Francii, takže na barevnosti získal až samotný konec s titulky. Ty jsou velice príma, protože nám rodilý mluvčí přečetl jména jednotlivých herců. Zavedla byvh to u všech francouzských filmů, abychom i my francouzštinou neposkvrnění věděli, jak se správně vyslovují jména jejich oblíbených herců a hereček. V tomto filmu má sice pouz epizodní dvouroli, přesto de Funès v obou září. ()
Robert Dhéry nenatočil veľa filmov, ale vždy dával hold nemým groteskám, ťažil z nich a pridával čosi na zamyslenie. Aj v tomto prípade to tak je a pomáha mu v tom plejáda francúzskych hercov, ktorí boli alebo sa onedlho mali stať hviezdami. Platí to aj o Funésovi, ktorí si tu strihol dve postavičky a hlavne ten policajt je predzvesť nezabudnuteľného Cruchota. ()
Reklama