Velký flám

Aby som si proti sebe nepoštval väčšinu užívateľov, ktorým sa film páčil a dokonca ho označujú ako najlepšiu francúzsku komédiu, sa zdržím uvedenia viacerých dôvodov, pre ktoré mu dávam iba dve hviezdičky. Stačí jeden - film neprežil previerku časom. Neviem si dosť dobre predstaviť, na čom sa môže pri pozeraní filmu v roku 2009 divák zasmiať. Verím však, že koncom šesťdesiatych rokov to možno bolo možné. (08.08.2009)

Na tuhle komedii je dobré být po velkém flámu. Vůbec nejlepší je mít zornice v takovém nepořádném stavu, v jakém je má Michel Modo, vtipný představitel jednoho z německých vojáků a současně jeden z členů četnictva v Saint Tropez. Jistě pak takový neseštelovaný zrak nezaregistruje četné užití zadní projekce a hodně tristní zvládnutí veškeré akční složky. Zrak by se patrně vrátil do normálu s přistáním sličné blondýnky Marie Dubois v rozložité dobové posteli. Spojení humoru s válečnou tematikou je to nejvděčnější propojení, z kterého zanícený historik roní hysterické slzy, humorista se pak kroutí a vyluzuje ze sebe povinné zřetelné skřeky a do prostoru hází škleby, aby okolí poznalo, že se náležitě humorně baví. Řeknu vám, prostinký humor, jakým se prezentuje tenhle proslulý film, má už notně obroušené dikobrazí ostny a dalo mně zatracenou práci ušklíbnout se tak, aby to alespoň v surrealistické hantýrce představovalo úsměv, načež jsem si povislé a nehybné koutky úst musel domalovat rtěnkou směrem nahoru, takže z protilehlého okna na mě mávali, jelikož jsem v jistém úhlu a příslušném nasvícení připomínal Jokera. Ne, opravdu po mně nechtějte, abych se chichotal nad silně vyčpělým a v podstatě nijakým druhem humoru, který prezentoval Bourvil, jinak naprosto nezajímavý komik. Louis de Funes ho energicky smetl, by jsem velice rád, že jeho účinkování mělo svoji (humornou) váhu i své opodstatnění. A i zbytek herců se činil, představitelé nacistů byli patřičně prohnaní a noblesně imbecilní zároveň, pronásledovaní angličtí piloti do vzniklé hmoty propašovali i svůj pověstný"suchý" anglický humor. Dvě pečlivě natahované hodiny způsobily, že si další spojení Bourvil-de Funes hned tak nedám, ovšem milovníci poctivého (situačního) humoru francouzské značky se pobaví výsostně a film jim tak zdlouhavě a obyčejně nebude připadat. 5/10 (03.01.2020)

Už dlouho jsem přesvědčen o tom, že je to nejlepší komedie s Louisem de Funèsem. Krom nepřeberného množství legrace (za všechny v hotelu na posteli s tlustým skopčáckým důstojníkem) tu Louis občas brnkne na vážnější notu a Bourvil není zas až takovým prosťáčkem, jak by se ponejprv zdálo. V téhle komedii se zkrátka povedlo úplně všechno. 100%. (19.08.2005)

Pro mne jednoznačně nejlepší film LdF. Nejlepší proto, že není vystavěn pouze na velmi dobrém herectví hlavního představitele (někdo jeho herectví neuznává, ale to, co odvedl třeba ve frašce Oscar jej řadí k velikánům veseloherního žánru) - ono to ani nejde, protože má v Bourvilovi zcela rovnocenného partnera - ale i na velmi povedeném a košatém scénáři. Nepřijde mi, jak si někdo stěžuje, že by ve filmu bylo pouze pět vtipů - je tam možná pět geniálních vtipů a spousta dalších, lepších nebo horších. A tradičně pojaté setkání anglické, francouzské a německé nátury (národnosti řadím podle abecedy, nic jiného v tom nehledejte! :-) ) je zárukou kvalitní atmosféry filmu jako celku. (08.07.2006)

Abych se přiznal, tohle je mé první setkání s Bourvilem. A hned na začátku musím říci, že Funés je prostě lepší komik (ano, velice mu pomáhá František Filipovský) a proto v přímém souboji s Bourvilem (Lubomír Lipský) vyhrává na celé čáře. Do Velkého flámu se ale hodí oba a posunují jej svým herectvím a komediálním nadáním na úplně jinou úroveň. Zasazení děje do okupované Francie je to, co se mi na filmu líbí nejvíce - krásná krajina, čtyřicátá léta, nacisti a do toho všeho sestřelený letoun britské armády. Film je klasickou honičkou kočky s myší, prohnanou francouzskou komediální kuchyní, okořeněnou vyhlášeným českým dabingem a servírovanou s vydatnou porcí smíchu. Must see (08.12.2007)