Dědictví aneb Kurva se neříká

Několik nesouvislých poznámek. Komedie na slušné úrovni, ovšem s jiným režisérem by to mohlo klidně být i fiasko - je z toho cítit, že Sedláček to přece jenom trochu ohlídal, aby film nespadl níže, protože ty nápady Bolek při psaní scénáře občas tahal asi až z paty. Pár výborných vtipů, pár dobrých vtipů, pár vtipů nefungujících a vyznívajících do prázdna a jedna scéna, která mě v negativním smyslu tak šokovala, že jestli to nebyla skrytá narážka na Kameňák (musela být, úplně to z ní křičí!), tak to opravdu nechápu (je to ta s Křížkovou). Herci? Samozřejmě to občas drhne, nenapodobitelné chytilovské přirozenosti a autenticity už nikdy nikdo nedosáhne - zde jsou výkony už prostě klasicky "filmově komediální" - vyčnívá z nich skvělá etuda Ivany Uhlířové a především velkolepý Donutilův nástup na scénu, který se po všech stránkách povedl. Irénka, která není a Vlastička jako duch? Zbytečné a neúčelné. Povedená hudba, pěkné Krejčího nálety kamery, nenásilně vizualizující "návrat" po dvaceti letech. Celkově to rozhodně to není průšvih, pobavit se dá slušně a trapnosti je mnohem méně, než se čekalo - s přihlédnutím k okolnostem to asi dopadlo nejlépe jak mohlo a jsem za to rád. Na konci však i pod vlivem závěrečné písně stejně zůstane mírný smutek z toho, že co kdysi bylo (Chytilová, mladý Bolek, 90´s), už se nikdy nevrátí - paradoxně přesto, že ve filmu se překvapivě na staré časy vzpomíná mnohem méně, než by se od "návratového" filmu dalo čekat. Což byl myslím účel. (08.02.2014)

Strašné.. Kurva Sedláčku, netušil jsem že jsi taký hňup... Byl jsem varován, že je to slabé. Ale že to bude tak trapné a blbé jsem netušil. A vlastně, ono to celé bylo hlavně smutné. Jako by to nebyla komedie a volné pokračování dnes již legendárního filmu, ale spíše film o samotném Polívkovi... Nikde nebyl náznak po té původní ironii a narážkách na buranství a snobství... Nefungovalo tu na mne nic, Polívkovo huhňání, nádavky v dialektu, rádoby vtipné hlášky, prostě nic... Duch Dáši byl děsný, děsný byl komparz (že by si zahrála rodinka ve filmu?) , děsný byl všudypřítomný product placement, obtloustlá Čvančarová, náš božský hérec Kája Gott, prostě takhle mohu pokračovat dvě hodiny... Jen doufám, že po dobu co měl štáb vypůjčený ten záchranářský vrtulník, nebyl někde skutečně potřeba.. V případě úmrtí kohokoliv jen proto, že se nedostal včas do péče lékařů kvůli nátáčení této pičoviny, by to kurva byla neskutečně zbytečná smrt...... Celé to tak spíše byla jedna smutná one man reality show o klaunovi, který zestárl a začal pít. Jo a přání na závěr... Lucii Borhyovou už nikdy - opakuji - nikdy - nenechávejte v ničem hrát ! Jedna tableta antabusu je tak akorát. * (05.09.2014)

Kult v podobe dvadsaťdva-ročnej výpovede dedinskej prostoduchosti a alkoholického megalománstva ostáva neprekonaný. Polívka, nech je to s fámami okolo dlhov a upísaniu sa týmto filmom diablovi akokoľvek, sa rozhodol o jeden z najodvážnejších krokov vo svojej kariére a nemožno mu to vyčítať. Počas rokov sa už niekoľkokrát objavili fámy o tom, že pokračovanie bude. Nakoniec je teda na svete a čuduj sa svete, nebolo to až také sklamanie ako naznačovali prvé (zaujaté) recenzie. Nemôžem si pomôcť, ale mám taký dojem, že celá atmosféra filmu akoby reflektovala Polívkove aktuálne životné obdobie. Trpká tragi-komédia je totiž to najvýstižnejšie slovné spojenie, čo ma v súvislosti s týmto filmom napadlo. Kým sa film rozbehol, bola to naozaj tragédia a mal som pocit, že to nedopadne dobre. Postupne a našťastie si ale tvorcovia uvedomili, že sentimentálnosť asi nebude správna cesta k divákovi a oživili Bohušovu postavu o charakterové črty, ktorými si získal sympatie takmer celého československého národa. Mnoho hlášok sú reprodukcie z originálu, ale tie sú nesmrteľné a stále fungujú. Komédia teda naberá na obrátkach počas celej druhej polovice filmu, niekedy jej úroveň poriadne kolíše (niektoré scény sú len bohapustá bezúčelná vata), na druhej strane sa na to veľmi dobre pozerá, Polívka je prirodzený a ostatní herci ani nehovoriac. Nie je z toho cítiť kŕč, ani gýč a to je predsa rozhodujúce. S úmevom na perách by som dal aj štvrtú hviezdu, ale objektívne (s prihliadnutím na originál) musím ostať pri 70%. (06.02.2014)

Docela lituji diváky, které zhlédnutí stálo více než 30 minut stahování. Do kin je filmu škoda. Nicméně, na takové to domácí pokoukání při lahvince vína je to zábava dostatečná. Byl jsem připraven na nejhorší, protože už jaksi vím, jak to s těmi pokračováními u nás chodí. Nijak zlé to nebylo. Jistě, s prvním dílem je to ve všech ohledech absolutně nesrovnatelné. Na tom se určitě všichni shodnou a nikdo nebude proti. Děj je ovšem alespoň trošičku zajímavý a stará garda má stále zbytky šťávy. Film se poměrně zdárně dovedl přiživit na úspěchu jedničky. Je cítit, že film nemá přehnané ambice a je si vědom sám sebe. Do děje tak sebeparodicky vstupují Goťák či Donutil. Několik scén je potom vyloženě vtipných, což je v českých luzích a hájích věc nevídaná. Co si tak zrovna vybavím je třeba protialkoholická léčba v Černovicích. Jako pokračování je to perfektní, když se to tak pokusím srovnat s dalšími českými počiny. Jako film už to žádný zázrak samozřejmě není, ale podívat se na to bez újmy na duševní pohodě rozhodně dá. Takže ty zdejší dvou a méně hvězdičkové bláboly ani nečtěte a na moji zodpovědnost si to klidně stáhněte. (03.09.2014)

Ten film si o bulvární čtení do značné míry koleduje, tak pojďme do něj. Možné důvody, proč vznikl: a) pokus Bolka Polívky něco udělat s tíživou finanční situací b) potřeba Bolka Polívky se vyzpovídat jako komik, který už přestal být vtipný a neumí hrát ani sám sebe jako šaška (kdo viděl jeho tristní vystupování v Ano, šéfe, tak asi ví, o čem mluvím). V jeho scénáři nenajdeme příliš návaznosti na subverzivní frašku Věry Chytilové krom postav, Je to spíš taková sentimentální litanie o alkoholu, ženách a odtrženosti od reality. Vtipů je tam pár a nejsou nijak nápadité (situačně, ani verbálně). Výsměch si DII vyslouží i proto, že obsahuje pár scén, ve kterých Sedláček hodně přešlápl dosud pečlivě dodržovanou hranici svojí lidovosti a spadl někam k troškovskému pitvoření. Já se tomu vysmívat nechci. Sledovat lidi, ke kterým cítíte sympatie, jak si sahají na dno, není zrovna příjemné, na druhou stranu pokud si odmyslím, že tenhle film měl něco po Chytilové zdědit, je to v něčem zvláštně autentická lítostivá zpověď člověka, pro kterého svět končí ohradou s koňmi a placatkou ve vestě a zoufale touží po jakési ztracené "bodré nevinnosti". Prostě posezení s opilcem, kterej vám dvě hodiny hučí do hlavy moudra a nářky... sere vás, ale vlastně musíte uznat, že vás to v něčem zvrhle fascinuje. Z nedostatku point tak přidám několik střípků, které padly po projekci v sestavě Schmarc - Fila - Tesař - Stejskal: "Moravský Vlk z Wall Street", "Film mimo dobro a zlo", "Do bláboliva vylitej biják"... (04.02.2014)