Víkend na Zuydcoote

Vojny sa nevyhrávajú evakuáciami. Aj keď operácia Dynamo bola určitým spôsobom úspechom, stále išlo o porážku. Veď stav spojeneckých vojsk bol katastrofálny a Briti prišli o všetku ťažkú techniku a taktiež o 68 111 vojakov. Operácia Dynamo začala 28. mája evakuáciou prvých 17 804 vojakov a pokračovala až do 1.6.1940, ale z dôvodu aktívnych útokov Luftwaffe od toho dátumu sa evakuovalo už iba v noci. V menšom tempe pokračovala až do 4. júna kedy previezli 26 tisíc francúzskych vojakov a zvyšok francúzskych vojakov ponechali svojmu osudu, velitelia v Británii sa zhodli, že ich evakuácia je zbytočná a vyžiadala by si nadmerné úsilie a neprimerané straty. A tak táto armáda o sile 40 000 vojakov sa nakoniec vzdala Nemcom. Aj začiatok tejto veľkej námornej operácii sa niesol v obrovskom chaose. Množstvo opustených nákladných áut blokovalo prístupové cesty, situáciu sťažovali i utečenci presúvajúci sa všetkými možnými smermi. Prečo Nemci nepokračovali v aktivite a umožnili záchranu britských armádnych zborov dodnes nie je spoľahlivo vysvetlené. Film je rozdelený do troch dejových pásiem a myslím si, že to bolo dobre riešenie. S údivom musím povedať, že historický je úplne presný. Vo filme boli použité skutočné bojové krížniky a nie animácie CGI. V skutočnosti ide o remake s rovnakým názvom z roku 1958, 2004 s autentickými výpoveďami tých, ktorí prežili. Najkrajším aktom filmu je, že nepriateľ tu nie je zobrazený priamo, ale očividne je chápaný ako neviditeľné zlo z jeho bombardovania pláži, kde nieto kde sa skryť a z potápania lodí, ktoré potom Britom chýbali. Mne osobne sa viac páčil tento film ako ostatné filmy zaoberajúce sa touto témou Dunkirk, 1958, 2004, 2017, Dunkerque: záchrana expedičného zboru, 2004. (02.12.2017)

Tohle je dost divnej film. Jsou to takový epizodky, který samy o sobě nejsou špatný, ale jako celek to nějak nemá hlavu ani patu. Navíc to celou dobu tak podivně přeskakuje od komedie k vážnýmu filmu a prostě to moc nefungovalo. Připomínalo mi to trochu Hlavu 22 a ani z jednoho filmu jsem zrovna dvakrát nadšenej nebyl. Hodně slabý 3 hvězdy. Pro mě zatim nejslabší Verneuilův film. (19.10.2014)

Nekonečně dlouhý a především beznadějný víkend ... zdá se, že už nemá smysl bojovat - jde jenom o to nějak přežít. Maličko cynický přístup nevylučuje lidskost - ani ryze francouzskou svobodomyslnost při vyobrazení doby, kdy se smrt stala tak samozřejmou součástí života jako každodenní cesta do práce. ----- "Hele, Piersone, není to sice originální, ale co přitom dělá ten tvůj Pánbůh ?“ ----- "Jak tak koukám, o tebe se postaral.“ ----- "Proč jenom o mě ? Neumí dělat víc věcí najednou ?“ ----- Není to příběh o hrdinství a velkých bitvách, ale o osudech lidí, které pohltila válka a kteří už rezignovali na spoustu věcí - přesto se snažili neztratit vlastní tvář. (23.11.2010)

I tak se dá natočit válečný film, bez hrůzných krvavých scén, peprných hlášek a jednoho hrdiny, který vše vyřeší. Tohle je o lidech se vším co k nim patří. O beznaději, o ponížení, o přežití, strachu z budoucnosti a o rozčarování.. Vše se odehrává o víkendu v jednom z nejhorších období, kdy Hitlerova vojska přejížděla Francii jak parním válcem. (04.04.2015)

Nejnovější filmové zpracování válečných událostí na Dunkirku od Christophera Nolana jsem neviděl a popravdě mě to nemrzí ani neláká napravit. Verneuilův film kráčí přesně dle mého gusta, střídá nálady včetně několik humorných či též mírně romantických momentů ve velmi dobře namíchaném poměru, aby ještě více v druhé polovině dokázal zapůsobit velkým masakrem, kolem panujícím neklidem, smutkem a uvnitř gradujícím pocitem znechucení nad válkou. Oceňuji odheroizované charaktery postav, ve Víkendu na Zudycoote nezbylo místo na žádné plakátové hrdiny, ale díky civilnímu pojetí postav i celého příběhu se divák velmi snadno dostává pod jejich kůži. Dobře napsané dialogy vystřídává zručně natočená akce, nezapomenutelných scén je hned několik, zvláště jedna nekompromisní odplata, která se (na válečné drama překvapivě) uděje mezi muži ze stejné barikády, a závěrečná sekvence s takřka apokalyptickým nádechem hodně utkví v paměti. Ani při opakovaném zhlédnutí jsem se navzdory dvouhodinové stopáži vůbec nenudil a navíc jsem si tímto filmem skvěle připomněl právě zesnulého Belmonda, jenž tady v hlavní roli naplno využil svůj všestranný herecký talent a v obklopení též skvělého Géreta, Mondyho, Mariella i dalších si mě nesmírně podmanil. ----- „Zabil jsem krysu... Tak jsem v týhle válce zabil aspoň něco.“ [90%] (07.09.2021)