Víkend na Zuydcoote

S největším přemáháním jsem po krátké krizi vydržela až do konce. A trošku toho lituju, protože mi film nic nepřinesl, nic mi nedal. Když čtu ty pětihvězdičkové nadšené komentáře, ptám se, jestli jsem viděla ten samý film? První polovina víceméně (či spíš méně) vtipné dialogy, srandičky. V druhé polovině už šlo do tuhého, ale stále tak nanicovatě, tak neslaně nemastně! Námět dobrý, jen ten scénář mizerný od začátku až do toho sladkobolného konce! (19.07.2016)

Sice s vtipem, ale stále o válce a obětech, které do války bohužel patří a většinou to jsou kamarádi. Film popisuje vojáky, kteří už vlastně ani nebojují, jen chtějí přežít, dostat se do Anglie či alespoň něco sehnat k jídlu. Hlavní hrdina zažívá absurdní situace, které válka přináší a padá s ní jakákoliv morálka. (17.07.2009)

Víkend na Zuydcoote tak trochu klame tělem. Přítomnost Jeana Paula Belmonda, ale i kupříkladu Pierra Mondyho filmového fanouška navnadí k očekávání odlehčené válečné taškařice typu Sedmé roty, případně k dobrodružnému snímku plnému hrdinských skutků, mužnosti a frajerství. Tenhle snímek je ale laděný do tragické polohy, protože líčí hořkost porážky po bleskurychlé německé invazi do Francie. Spojenecké jednotky jsou směstnané do malé enklávy u Dunkerque a nejen každým dnem, ale doslova každou hodinou hrozí kapitulace a zajetí. Za těžkých ztrát při nepřetržitém bombardování se vojáci zoufale pokouší nalodit na britské lodě a náš hrdina není výjimkou. Vystřelí si během 48 hodin, kdy se náš příběh odehrává, pouze v jednom případě a příznačné je, že obětí jsou jeho spolubojovníci. Belmondo oproti svému tradičnímu obsazení zůstává ve svém hereckém projevu umírněný a prim hraje celková atmosféra. Kamera zachycuje davové scény mužů natěsnaných na pláži a obrovské množství bojové techniky opuštěné na přístupových cestách. Ve své době to musel být hodně nákladný kousek, byť si tam určitě zahrály i makety, ale dnes by byl téměř neufinancovatelný. Celkový dojem: 80 %. (27.11.2010)

Na Belmonda celkem netradicni film, ve kterym se toho moc nedeje a celkove je trosku o nicem, odehrava se behem dvou dnu a Belmondo tu neni za zadnyho hlaskare nebo drsnaka, ale pouze za radovyho vojaka, i kdyz je pozornost samozrejme soustredena na nej. No a i kdyz se tu Belmondo jen tak poflakuje, obcas s nekym pokeca a obcas se ukreje pred bombardovanim, tak jsem se ty dve hodinky nenudil, navic film pusobi docela velkorozpoctove, akorat ten konec je takovej nejak dementni. (31.10.2008)

Pozor naprosto vyjíměčný a originální válečný film. Mé vysoké hodnocení rozhodně není kvůli Belmondovi, kterého sice mám rád a zde zahrál velmi dobře, ale zase takovej magor, abych kvůli tomu dával nejvyšší hodnocení, rozhodně nejsem. Zkuste najít válečný film bez hrdinů, válečný film bez emočních, vlastenecky nadupaných proslovů generálů a dalších vyšších šarží k obyčejným vojákům, film, který se nesnaží předkládat divákovi dobrou či špatnou stranu, napovím Vám, takových filmů je málo, ale tenhle film je právě jeden z toho mála. Válka je zde vyobrazená jako, jakási samozřejmá situace ve které si ocitlo spousty lidí, kteří v ní prostě existují. Díky velmi silnému konci můžu s klidným svědomím prohlásit, že víkend na Zuydcoote nikdy trávit nebudu. Pokud není z mého komentáře jasné, že film rozhodně není o hrdinství či o velkých bitvách, byť nálety jsou natočeny velmi krásně, třeba to pochopíte s následujících vět z filmu : Belmondo: "A co tam napíšeš, že umřel jako hrdina a že bojoval za vlast a podobný kecy?" Desátník: "Samozřejmě co jiného?" Belmondo: "Co napsat, umřel jen proto, že šel kamarádům uvařit kávu". Nemám co dodat - tohle je "pětihvězdičková válka" . (16.09.2007)