Le Samouraï
Frank Costello, faccia d'angelo
Le Samouraï
Le Samouraï
Režie:
Jean-Pierre MelvilleKamera:
Henri DecaëHudba:
François de RoubaixHrají:
Alain Delon, François Périer, Nathalie Delon, Cathy Rosier, Jacques Leroy, Michel Boisrond, Robert Favart, Jean-Pierre Posier, Catherine Jourdan (více)Obsahy(1)
Jef Costello (Alain Delon) má odstranit bohatého a vlivného obchodníka, který má stejně tak bohaté a vlivné nepřátele. Vše jde přesně podle vypilovaného plánu, takže jej musí policejní superintendent (François Périer) propustit, přestože jeho policajtský nos tuší pravdu. Jenže zákazník, místo aby zaplatil dohodnutou sumu, zpanikaří a pokusí se Jefa zabít. A není nic horšího, než naštvaný nájemný vrah s policejním pitbulem v patách... (monolog)
(více)Recenze (231)
Francouzský thriller o nájemném vrahovi Jefovi Costellovi, jenž se díky náhodné svědkyni dostane do hledáčku policie. Hlavní postavu, chladnokrevného a mlčenlivého zabijáka, jenž své činy provádí v kradených Citroenech DS, ztvárni A. Delon, pro něhož to byla první spolupráce s legendárním J. P. Melvillem. Slavný režisér své typické a novátorské filmografické postupy pochopitelně uplatnil i v tomto díle. Přestože má Costello na dobu zločinu dvojité alibi, zkušený kriminalista v podání F. Périera v něm stále vidí podezřelého. Costellovo zatčení zjevně nehraje do karet jeho movitým klientům a vysoce postaveným mužům, jež se obávají prozrazení a chtějí se ho zbavit, a tak se jako vždy nesmírně charismatický A. Delon dostává do pasti. Název snímku má symbolizovat propojení mezi pocitem osamocení mezi japonskými bojovníky a hlavní postavou. Samuraj je nadprůměrné dramatické dílo francouzského režisérského velikána J. P. Melvilla s bezchybným hereckým esem té doby, avšak domnívám se, že takových kvalit jako Osudový kruh či Druhý dech nedosahuje. ()
"Nemluvím s nikým, kdo drží v ruce zbraň! .. To je Váš zvyk? .. Zásada!" Docela noir zpracování, jen ta kamera tam chybí. A studený Delon mi zde připomíná Belmonda z jeho drsných thrillerů. Ale Belmondo je Belmondo... ()
Samuraj. Samota. No samota, pri ktorej chodíte medzi ľudí, vo vzťahoch ste chladný a slovami vyjadrujete len nevyhnutné. Aj z takejto samoty sa dá zísť ešte nižšie, kedy sa aj posledné kontakty odstrihnú a z vás je štvaná zver. O tomto je film, ktorý má skrátka štýl a v podaní minimalisticky hrajúceho Delona silný základ. V hľadaní príčin skutkov samuraja snímka neodhalí absolútne nič a to mi chýba. Mrzia školácke chyby v konaní polície (výsluch, odposluch), no tešia zase naháňačky v metre či one-to-one samuraja s kumpánom. A celkovo feeling, že nepotrebujete hi-tech vychytávky, aby dielo bolo cool, dá sa ohúriť atmosférou a charizmou hrdinov. ()
Konečne som si pozrel túto obrovskú klasiku. Z roku 1967! Je neuveriteľné sledovať film, ktorý má viac ako 50 rokov, ale je stále prudko pozerateľný. A to má pritom pomalé tempo a minimum dialógov. Alain Delon geniálny. Vlastne on ten film "spravil". Plne chápem, prečo sa stal Samuraj takým kultom a aj inšpiráciou pre ostatných režisérov a hercov. Koncept antihrdinu nebol bol význačnejší ako tu. Plus tá interakcia so ženskými postavami - dodatočný level. Viem sa vcítiť do pocitu, že toto bol "Drive" danej doby. ()
Kriminálka ze staré školy, která je však pro mladšího diváka nestravitelná. Minimum slov, minimum děje a dlouhé záběry na nicneříkající postavy, které procházejí svým temným světem. Dnes by se to narvalo do 45 min. jednoho dílu seriálu a byla by to nejspíš větší zábava. I tak jsem si ale zavzpomínal na dětství, kdy tyhle francouzské kriminálky a hlavně Alain Delon plnily obrazovku TV. ()
Film je to velmi dlouhý a rozvážný, herci hrají dlouze a rozvážně, takže se u toho člověk dost často nudí. Nelze stavět film jen na Delonově upjatém čumění na vše kolem. Pohled má pevný, to jistě, oči zelené, to jistě, ale skoro dvě hodiny na to koukat...pche...Kam se hrabe na Belmonda. Ty dvě ** dávám za scénu v baru, těsně před finále, kdy si nandavá gumové rukavice, to byla paráda, to zase jo. A také se přiznám, že jsem příliš jasně nepochopil konec. ()
Krása, klid, zkušení profesionálové, obrazy, všichni v oblecích. ()
Tady mě bohužel Delon ani celý film nechytil. A to, jak vyslýchala policie jednotlivé svědky mi přišlo jako naprosto absurdní i s přihlédnutím k tomu, že se to odehrávalo v 60. letech. ()
Delon v ultra nudné kriminálce bez tempa, spádu i akce. Tentokrát mě ale nebavil ani ten Delon. Jakoby ho to buď nebavilo, nevěděl co hrát nebo jednoduše nehrál dlabal na to. Jak jsem byl zatím z jeho rolí nadšený, protože ON to táhne, tak tentokrát ten jeho studený čumák byl jednoduše nudný od začátku do konce. ()
Delonova filmová módní přehlídka v baloňáku. Obecně mám problémy s kriminálkami, které se tváří až takhle vážně. Už proto, že při sebemenší nelogičnosti děje nebo postupu hlavních postav ztrácejí tvář. Co se dá u jiných filmů odpustit, v Samurajovi prostě bije do očí. Jef Costello se hned po spáchání vraždy (která mimochodem funguje jako spouštěcí mechanismus celého příběhu) nezapomene zbavit pistole a rukavic, ale s klidem se producíruje v onom cool plášti a klobouku po městě, ačkoli byl viděn ve stejném oblečení na místě činu. Dále oplývá téměř nadpřirozenými schopnostmi při hledání štěnic atd. atd. Zaměřím-li se na opačnou stranu zákona, celá ta rozsáhlá policejní sledovačka mi přišla neodůvodněná (na efekt – viz. poslední scéna); o odposlouchávání člověka, který za celý film pronese asi dvacet vět ani nemluvě. Když připočtu nenápaditou Melvillovu režii vlastně ani nevím proč dávám ***. ()
Ač příznivec Delonových filmů musím přiznat, že tento mě nezaujal. Skoro žádné dialogy, děj podivný a velice zdlouhavý ()
Francouzská klasika, jak má být. Na úrovni, elegantní, stylová. Se skvělou atmosférou, hudbou, herci a elegantním všudypřítomným stylem šedesátých let. Zmiňovaná naivita filmu mi v tomto případě ani příliš nevadila. Dokonce mi přišlo, že mu snad svým způsobem i prospívá ()
100% ()
Souhlasím s tím, co tu psali mnozí. Neuvěřitelně nelogický film s neskutečně stupidními postavami. Nevěřil bych, že Melvillovi dám někdy méně než tři hvězdy, nicméně u "Samuraje" je ta druhá jen z úcty k mistrovi. ()
Atmosféra je fantastická a Delon je k nezaplacení, o tom žádná. Co mi ale vadilo, byla ta nelogičnost v jednání hlavního (anti)hrdiny (či dalších postav). Vzít si do střízlivého high-class podniku poměrně nápadný baloňák ala Colombo? Zařizovat si pečlivé dvojité alibi (ano, přiznávám, v tom filmu to působí neskutečně stylově), když vás na onom místě beztak seberou, namísto toho, abyste se po "práci" zašili ve svém zapadlém zaplivaném bytě, kam by policii ani nenapadlo jít, pokud byste nebyli známá firma? (a že Costello opravdu nebyl) Ehm... A k tomu ten tlumený závěr.. EDIT: Po rozležení a dalším zhlédnutí nicméně zvyšuju na pět. Styl, atmosféra a celkové vyznění filmu dokážou spolehlivě přebít i ty otravné nelogičnosti. ()
Tak atmoška parádní a pianistka je zajímavá, škoda toho scénáře, tam jsou velký nesrovnalosti, náčelníku, ()
***1/2. ()
„Druhá úvaha byla, že jsi pro mě hrozba.“ Tahle studie do života nájemného vraha se povedla na výbornou. Jak je hlavní postava v podání milimetrově přesného Delona chladná, takový je i celý film. Pomalý, přesný, syrový a vůbec se nesnaží zalíbit divákovi. A takové filmy já mám nejradši. Obecně vzato je tento film i poměrně tichý, hlavně scény z Delonova bytu, příjemně mě proto překvapila rafinovaná hudební vložka, když se dělo něco napínavého. ()
Studené, bez emocí. Přesně tak má krimi v ulicích chladné Paříže vypadat, a přesně tak působí hlavní hrdina, nájemný vrah. Přesto v divákovi vzbuzuje sympatie a možná i soucit. Je to samotář, téměř nemluví, mimikou by předčil hráče pokeru. Nic o něm nevíme. Tvůrce nechává nahlédnout jen do jeho obydlí, špinavého holobytu. Ve filmu nejsou nekonečné honičky, pískot brzd, hlasité přestřelky... Snad jen to tiché přebíhání v poloprázdném metru může zvýšit hladinu divákova adrenalinu. Kdo s koho? On, výborně zahraný Alainem Delonem, nebo celé oddělení vražd včetně pochůzkářů? Závěr není úplně logický, ale to neřeším. Film má na detektivku výjimečně minimalistickou atmosféru. Je tichý, pomalý, barevně utlumený. Hudba zazní v několika fragmentech. Ve scénách, kdy barová pianistka sedí u piana nebo sem tam v krátkých etudách. Mnohem častěji obraz dokresluje pípání kanárka, jediného vrahova souputníka. ()
dávam 4* za celkovú atmosféru a tiež za delona..aj keď samotný príbeh je trochu pritiahnutý za vlasy.....!!!!.MINISPOILER:veď ktorý nájomný vrah by po vražde namiesto ukrytia sa a potom zmiznutia v dave "10milionoveho Paríža":)) radšej šiel hrať karty medzi kamošov-známe policajné firmy a nechal sa dolapiť???........ale na niečom ten film musel byť postavený......... inak skvelé ........... ()