Le Samouraï
Frank Costello, faccia d'angelo
Le Samouraï
Le Samouraï
Režie:
Jean-Pierre MelvilleKamera:
Henri DecaëHudba:
François de RoubaixHrají:
Alain Delon, François Périer, Nathalie Delon, Cathy Rosier, Jacques Leroy, Michel Boisrond, Robert Favart, Jean-Pierre Posier, Catherine Jourdan (více)Obsahy(1)
Jef Costello (Alain Delon) má odstranit bohatého a vlivného obchodníka, který má stejně tak bohaté a vlivné nepřátele. Vše jde přesně podle vypilovaného plánu, takže jej musí policejní superintendent (François Périer) propustit, přestože jeho policajtský nos tuší pravdu. Jenže zákazník, místo aby zaplatil dohodnutou sumu, zpanikaří a pokusí se Jefa zabít. A není nic horšího, než naštvaný nájemný vrah s policejním pitbulem v patách... (monolog)
(více)Recenze (231)
Podľa obsahu to vyzerá na napínavú kriminálku, tak si hovorím, prečo nie. Lenže opak bol pravdou. Zdĺhavé a nudné. Nudné do takej miery, že som si prial, aby Delon na začiatku odstrelil radšej mňa. Od Melvillea som videl iba dva filmy, no pri oboch som takmer zaspal. Well done! ()
Vyhýbam sa filmom s Delonom, osobne proti nemu nič nemám, ale hraje skoro vždy vo filmoch, ktoré ma ukrutne nudia alebo rozčúlia nezmyslami. Tentokrát to bolo oboje. Najskôr sa nezmyselne vraždí za účasti svedkov a potom sa nezmyselne vyšetruje, keď svedkovia sú s vrahom konfrontovaní zoči-voči a vypočúvaní skupinovo. Okrem toho sa už len chodí a vozí hore-dole, veľa sa mlčí, predvádza sa nesprávne použitie techniky alebo techniky, ktorá ani nemôže fungovať, ako vysielačky v metre. Celé to zabije síce atmosférický, ale hlúpy záver. ()
Film noir po francouzku. V tomhle jsou Francouzi skvělí. Poctivá krimi s přesným a nemluvným A. Deloinem. ()
Je to taková dekonstrukce kriminálního filmu, tady není místo pro pochyby, musí být jasné co a jak se stalo a mohlo stát, je to pitva - čistě provozním věcem je věnováno hodně času a nic neprochází zkratkou, když se někdo snaží setřást zvědavé oči, jede se celá anabáze, to stejné startování ukradeného auta, jeho legalizace, snaha nepozorovaně nastražit odposlech. Může se to tvářit nudně nebo zbytečně, ale není to tak, chvílemi je dějová úspornost pohlcující, téměř obřadná... A Delon? Perfektně se na svou postavu hodí, jedním pohledem to prostě všechno neskutečně dává. V těch modrých očích to všechno je, sebekontrola za každé situace... a bezbřehá samota. 80% ()
Film má atmosféru, Jef Costello má styl. Proč je scénář jako cedník (tj. plný děr) jsem nepobral, kriminálka by měla být víc promáknutá. Columbo ale taky jako kriminálka stojí za prd, přesto ho mam rád. Stejně tak mě oslovilo toto. Možná ten Delonovo ksicht? Nejlepší postava (už tradičně): ten fízl. (75%) ()
Já myslím, že toto je právě životní role Alaina Delona. Nikdy nebylo jednoduché najít hereckou osobnost, která bude schopna ztvárnit nějakou postavu Melvillova filmu. V žádném případě netvrdím, že Alain Delon nehrál v jiných kvalitních filmech zajímavé a uhrančivě působící osobnosti. Ovšem Samuraj je film, který sám vytváří svět pro Delona a to naprosto přesně na míru. Film byl natočen v době, kdy Delon již byl skutečnou hereckou osobností. Delon byl vždy i v soukromém životě tak trochu člověk několika tváří. Stejně tak tomu bylo i na filmovém plátně. Zde je to Delon někde mezi a v polovině. Zde je to ten opravdový naprosto naturalistický Delon. On zde nehraje, pouze se jakýmsi meditativním způsobem soustředí do hlubokého nitra své osobnosti. Ona bájná záhadnost a démoničnost jeho povahy a vůbec celého jeho vzezření jsou zde pocelou dobu přímo pulzující. To dělá film na jednu stranu velmi stylovým a na tu druhou také magneticky přitažlivým. Scénář zde má několik mezer, ale zkušený divácký matador samozřejmě pozná, že jde o záměr. Melville zde útočí na divákovu mysl a snaží se ,aby na ony mezery hledal odpovědi právě v osamělé a nepřístupné duši samuraje. To je právě ten nejzábavnější aspekt tohoto filmu. Je to takový začarovaný kruh. Melville zde vytváří něco, co má snad možná až prvky mysteriozního filmu. Film z jiného světa = Delon a Melville ()
Inspirační důl pro hromady slavných filmů, skvělý zážitek a po filmařské stránce dokonalé dílo, překvapující jednou napaditou scénou za druhou. Perfektní rytmus dává vyniknout dlouhým epizodám, ve kterých nemusí být nic řečeno, nemusí se toho ani příliš dít, ale přesto naprosto uhranou. Vše do sebe zapadá takovým způsobem, že cokoliv vypíchnout se zdá jako nepatřičné. A řeči o "černobílém filmu v barvě" jsou pravdivé. ()
Nezapomenutelný ()
Zdlouhavy film, temer bez deje. Podruhe jiste ne. Alain se snazi upirat pohled do kamery co to jde, ale i to je jaksi malo... 3- ()
Alain Delon ako nájomný vrah Jef. Neviem komu mám držať palce , či vrahovi, alebo polícii. Samozrejme komisár je tiež riadna..... Snaží sa získať dôkazy aj nezákonne a nátlakom. Jefa zradia, čo mu zostáva , len sa pomstiť!!! Ale prečo sa nechal zabiť?? Dobrý film, niekedy dlhé sekvencie bez slova, a výborná neustále sa opakujúca hudba. Neviem , ale dnes by sa už takýto film nenatočil. Je už iná doba. Takže, krásny nostalgický film 75%. Ešte pripomienka, všimli ste si tie autá aké boli krásne, také chodili po uliciach keď som bol malý chlapec. ()
"I don't like forcing the pace to extract confessions or get information. I'm very liberal, a great believer in the liberty of the individual... in people's right to live as they choose. Provided that the way of life they choose harms no one else... and is contrary to neither law and order nor public decency." ()
Alain Delon je bezesporu velká francouzská filmová hvězda. K mému překvapení jsem zjistil, že jsem s ním moc filmů neviděl. Z toho důvodu jsem se mrknul na jeho chváleného Samuraje. Musím se přiznat, že jsem se většinu času nudil a stále čekal, kdy se to rozjede… najednou byl konec, bez nějakého stupňování napětí, bez vyvrcholení, bez zajímavé pointy. Samuraj jen v tichosti skončil, odešel a hádám, že mi brzy zmizí i ze vzpomínek. Dokáži pochopit úspěch v Asii, mlčenlivý „hrdina“, dlouhé scény beze slov, pomalé tempo, … to vše je spíše znak právě asijské tvorby a v Evropě to je originální. Oceňuji i herecký výkon Delona, někdy je složitější hrát beze slov, než mít hromady textu. Bohužel mě ale ve výsledku Samuraj nudil a k tomu jsem viděl až mnoho nelogičností. Jedna za všechny - možná, že šedý baloňák Delonovi sekne, ale proč zrovna v něm jde zabíjet, když mezi ostatními pak svítí jako žárovka. Ne každý den je posvícení, slabé tři hvězdy bez doporučení. ()
Vizuál a realita tohohle filmu je v momentech něco neskutečnýho, třeba celá ta sekvence výslechu po zadržení mi přijde asi jako nejlepší část filmu (btw spoiler heavy, links heavy). Jde o technický a odměřený neo-noir (1967), ve stylu věcí, jaké jste pravděpodobně viděli jinde a nejspíš odkazovaly právě na tenhle snímek (vzpomněl jsem si i na Tatiho 'Playtime', dost podobně vymazlené a anonymní, rovněž z roku 1967). Naposledy mi 'Le Samouraï' připomněl Fincherův 'The Killer', respektive to, že už bych se na to konečně měl podívat, po těch x případech a letech, co jsem chtěl, už je čas, teď, když mě noir/neo-noir filmy celkově víc baví, ale pořád jsem se musel nutit. Melvillův patrně nejznámější film má typickou auru krimi napětí - policie sleduje podezřelého, proti tomu se obrátí i jeho kontraktor, hrdina se snaží s pomocí krásných žen, které jeho maskulinní personě pomáhají, zjistit, proč ho podrazili a jednat více, než mluvit (tohle je osobně skvělý motiv - 'Payback', Mel Gibson). Film je říznutý vymazlenou artovou stylizací, hrou stínů, tóny odměřeností, skvělými kostýmy, ale hlavně je ten film absolutně chladný, skoro bez emocí, až na malinkaté chvilky... všechno je velmi strojené, přesné (napadá mě i Bresson, ke kterému se ale taky ještě musím vrátit). (...) Sledujete Delonova odměřeného hitmana, jehož jediná věc v životě je ptáček v kleci (obdobně jako Leon a jeho kytka), jak si během úvodní patnáctiminutovky dává dohromady solidně propracovanou odpravovačku svého cíle, auto, výměna značky, zbraň, pozice, pak se dostává ze scény, ale na základě popisu je zadržen, mezi několika stovkami dalších, sedících jeho popisu, policie nemá důkaz, ale brzy začnou tušit, že něco se děje a musí to být on, takže se na něj pověsí... vše je ale připraveno. A nebo ne? Podivná futuristicky vyhlížející realita architektonicky až jako vězení působící Francie. Má to lepší momenty, které střidají takovou tu nic moc omáčku okolo. Definitivně bych neřekl, že je to uhrančivý film po celou stopáž, jako spíš solidní nadprůměr, který tu a tam umí učarovat... i přesto si člověk musí vzpomenout na skvělé žánrové klasiky, které přišly později, jako třeba Chinatown. Angel Heart, ale každý mající vlastní tweak. Nejinak je tomu i zde. Umělost filmu je patrná, člověk žije realitu takového toho typického francouzského "honu na kriminálníka" ("Své snímky totiž nikdy nekoncipoval jako obrazy reality, nýbrž jako sny" -JFL). Závěr je v tomhle ohledu jaksi zvláštní, antiklimatický, dost podtrhující prázdnou povahu a náladu samotného snímku, ačkoliv v něm hrdina de facto vítězí ve své smrti (možná i twist na jeden z nejlepších noirů historie, 'Double Indemnity'), ale nějakým zvláštním způsobem neuspokojivý film, o jehož hrdinovi vlastně nevím, co si myslet... přespříliš odtažitý. 7.6/10 ()
Pan Costello právě zavraždil dva pány z orchestru. Nelíbilo se mu, jak hrají. Melville nejznámější, Delon nejosudovější ve výkladu bušidó po francouzsku. Nejstylovější francouzský autor gangsterek vytáhl brakový námět na umění, když dalece překročil sémantickou rovinu žánrového příběhu nahlédnutím do smutného života zabíjáka, spíš rónina než samuraje, Jefa Costello. Vojáka, který se zamotal do konsekvencí událostí, vztahů a kodexu. Le Samourai je odvážně málo zábavný, když teče jako Seina neprostupným bambusovým houštím bezmála akademických filmových vychytávek ke konci, který je třeba probrat s přáteli nad miskami teplého saké. Takové filmy by točil Tarantino, kdyby se odvážil mlčet. A kdyby byl ještě lepší filmař, než jakým je. Byl. Možná jednou. ()
Samuraj je prijemne rozvazny a malomluvny film s ostrymi hranami. Obcas se to ale s pomalosti prehani. Sledovat pet minut jak dva typci instaluji odposlouchavaci zarizeni? Alain Delon je ale v hlavni roli borec ne nepodobny Forestu Whitakerovi a cele dve hodky v pohode utahne. ()
Jistě, že čtyři hvězdičky...výborný film, klasika s Delonem. ()
Na to, jak je to minimalistické, to celkem slušně odsejpalo. Užíval jsem si vizuální stránku a na logiku nemyslel. ()
3,5 "Iba" veľmi zručne nakrútená kriminálna dráma, ktorá už ale dnes nikoho ohúriť nemôže. Vzhľadom na to, že je film zaradený do knihy "1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete", hľadal som v ňom nejakú nadčasovú pridanú hodnotu, ale uspel som len čiastočne. Určite je to podmanivá kamera, pomalé a úsporné rozprávanie a príjemne mrazivá noirová atmosféra. Takýto štýl ale so sebou často nesie aj prázdnosť a nezáživnosť a nevyhol sa tomu ani tento film, veľmi štýlový a pôsobivý, ale chladný ako hlavný hrdina a použité farby. Rozhodoval som sa medzi 3 a 4 hviezdičkami, ale aj pre pár nelogickostí sa nakoniec prikláňam k 3-ke. ()
Jako naprostá většina Melvillových filmů je i tenhle povrchní a vyprázdněný jako reklama. Nedává žádný smysl a ani se o to nesnaží. Bohužel na to diváci na celém světě skáčou. Už tehdy se jim to zdálo verry cool. ()
Za mě průměr. Je to celé lehce divné a nudné. Alan delon je vynikající, ale jinak se na tom už hodně podepsal zub čas, však to má taky 55 let... Konec potěšil...60% ()