Roztržitý

Nadfilm, totální komedie , bránice roztráhany, tak mě napadají reklamní slogany k tomuto filmu . Film kde Richard opravdu velmi trefně parodoval reklamní kampaně, teď je rok 2006 a zdá se že Richard předpověděl dobu . Slovo bavič je urážka, slovo klaun a komik je chvála a toto přirovnání si Richard za tenhle kousek zaslouží. (12.07.2006)

V tomto případě se můj vkus s většinovým hodnocením jaksi míjí. Roztržitý? Spíš duševně narušený! - Komedie (no... spíš groteska) o týpkovi, který by v reálu nejspíš trávil víc času hospitalizací na psychiatrii, než škoděním v reklamní agentuře. Prvoplánovost fórků je na můj vkus hluboce pod úrovní vtipnosti ba i roztržité roztomilosti. Tedy alespoň pro mě. Filmu nemůžu upřít určitou eleganci a dobré nápady. Ale komedie mě musí především bavit a tu nudu odpustit nemůžu. (26.08.2013)

Místy nápaditá kamera a střih; humor je, no... řekněme prostě francouzský, zejména situační či založený na crazy-dialozích a ztřeštěných (až absurdních) scénách. Jednoduchá záležitost, co pobaví (především) v případě, že máte škodolibou náladu a/nebo sedmičku (nejlépe) francouzského vína pod kůží. 60% Update: po druhém (střízlivějším) shlédnutí musím jít skutečně o hvězdu níž. V rámci svého debutu sice Richard ukazuje, že režii zvládá, ale scénář se mu zrovna dvakrát nepovedl. 40% (24.12.2012)

Režijní debut Pierre Richarda, který je důkazem toho, že méně je více. Mám totiž s francouzskými komediemi ten problém, že trvají-li více jak 80 minut, vyznačují se velmi vtipnou první polovinou filmu, zatímco zbývající je nudná. Ačkoliv zde je napsána délka 85 minut, DVD, které jsem si v Levných knihách zakoupil, mi ukazuje délku filmu okolo 78 minut. A v tom je síla Richarda, že dokázal příběh vtěsnat do malého časového prostoru, díky čemuž ve filmu jde jeden gag za druhým. Opravdu povedená komedie, u které se příjemně relaxuje. Zároveň je film vtipnou kritikou ovlivňování lidí sebeblbější reklamou... (24.05.2007)

Roztržitý mi silně asocioval Buňuelův Nenápadný půvab, a to ze dvou důvodů: děláním ty, ty, ty na měšťáčky a absurdním až surrealistickým humorem (stůl prohýbající se při psaní do podoby písmene u; místo tělesných radovánek ustřižení vlasů…). Zvláštní, vždy jsem považoval Richarda za neškodný biedermeier. Abych si protiřečil, Richardův humor je z největší postaven na sebeparodii, což se každému zamlouvat nemusí. Možná zvláště těm, kteří si dělají srandu z jiných, a vystřelit si ze sebe neumí. Nedej bože, že by si střelil někdo do nich. Pifpaf čtenáři. Richard není roztržitý, Pierre je roztomilý. A proto ho jako ženy milujeme. (14.07.2008)