Ženy, které nenávidí muže

Sedláček se mi jako režisér líbí. Viděl jsem už pár filmů a pokaždý mě zaujala originalita jejich originalita. Vlastně i proto jsem se na tuhle kriminálku docela těšil. Když začnu z té lepší stránky, tak se mi líbila kamera. Líbilo se mi hlavně prostředí, ve kterém se film odehrával. Kolikrát jsem si říkal, že některé ty lokality jsou fakt pěkný a rád bych věděl, kde všude se natáčelo. Jenže na druhou stranu ve filmu byl snad nedostatek všeho. Jirka Langmajer je topornej až to bolí, bez emocí, pocitů, jakéhokoliv hereckého umu. Prostě chodí příběhem jak smrtka s kosou. U Norberta Lichýho například scénář občas nadhodil nějakou hlášku, která byla fajn, ale na drsný dojem celé kriminálky se prostě jevila, jako kdyby patřila do úplně jinýho filmu. Stejně tak samotnej příběh. Ten byl fakt úplně mimo. Já teda chápu, že je tohle televizní film, ale vrah je zřejmej od začátku, konec je hrozně zjednodušenej a to jednání Langmajera s jehou dcerou je taky dost mimo mísu. Znova bych to už určitě nedal, ale musím říct, že technický zpracování bylo na úkor jiných televizních filmů hodně fajn. Ale to je taky to jediný plus, co tenhle film má. Jo a ten název? To snad nejde brát jinak, než ironicky, ne? (04.02.2013)

2/2015: Jal jsem se čistit HD, abych měl místo na „Tatínka“ a tak došlo na „Ženy“... Nevím, co mne k záznamu pudilo. Nejspíš mne motivoval název Ženy v pokušení (ach ty zasuté preference). Vydržel jsem až do konce, ale jenom proto, aby se neřeklo, že jsem to neprotrpěl a hodnotím. ČSFD važ si toho, že jsem obětoval kus svého života (a to pomalu začínám vážit, co ano a co už za to nestojí...). Tedy s čistým svědomím mohu dosvědčit, že už dlouho jsem neviděl tak unylý, nenápaditý a nudný film. Pan Sedláček, byl-li to jeho záměr, působil jako dokonalý moderátor (to, co zpomaluje chemické reakce) a takové tempo by spíš svědčilo sboru dobrovolných hasičů (nic proti nim) v nastudování severského dramatu pro domov důchodců. Tak jako některé detektivky jsou „baterčičkové“, tato byla vesměs “čučivá“. Lituji, že jsem takový šílenec a dokoukal jsem do konce. Jedna hvězda za udržení filmového průmyslu v CZ, druhá za to, že se nikdo z týmu (o divácích nevím) nezasebevraždil (v titulcích žádné ujištění nebylo), anebo za naznačení „Tudy přátelé cesta nevede“. Ovšem Hana Vagnerová - krásný kousek! **** Edit 1/2024 Až si toto přečtou vedoucí údy ČSFD zruší mi účet a vy kolegové a kolegyně mnou opovrhnete... Co se stalo? Tento film jsem viděl o5 v rámci vzpomínky na p. Lichého. Nejenže jsem si nevybavil, že jsem ho kdy viděl a to tak, že ani trochu, ale tentokráte mi námět přišel zajímavý. Detektivky kromě Poirota, pí. Marplové a Vraždy v kruhu nevyhledávám a možná proto se mi zdál drastický sen jelikož se v zobrazení mrtvol dost vyžívali. Přidám jednu hvězdu. (16.02.2015)

Vkládal jsem do Langoše veliké naděje. Nevím proč,ale věřil jsem,že se herecky vymanil z utrapené polohy, která ho provází poslední léta. Bohužel, je stejně bez jiskry. Předvídatelný závěr a (až na jednu hlášku)nic neříkající scénář už tak nemůžou vylepšit nic na lehce podprůměrném výsledku... tohle byla v celku zbytečná nuda.... nejlepší tak na celém filmu byla "vyšpulená" Agáta, na kterou se alespoň hezky dívá.. (03.02.2013)

Po půlhodině jsem se začala v křesle u TV vrtět a nevěděla proč - že by proto, že mluví všichni nějak stejně jednotvárně, že napřed dlouze hledí a pak řeknou holou větu, že se všechno hrozně vleče....? A než jsem na to přišla, usnula jsem - ani nevím, jestli to byla škoda - mám pocit, že o to, kdo je vrah(yně) šlo až kdovíkolikáté řadě... (04.02.2013)

Tomu se říká "naběhnout si". Název to neomylně řadí do vlny severské krimi, stejně jako pojetí detektiva jako osamělého zoufalce, který se potácí na hraně existenciálního krachu. Jenže - ač mám rád Sedláčkův letargický způsob vedení dialogů, tentokrát se občas úplně míjí účinkem a celku škodí. Na detektivku to má vinou věčných "dialogů na půl huby" tempo jak po koňské dávce sedativ. Absolutní průser je hudba, která je absolutně mimo cokoli. Proč pod trojicí zcela odlišných scén zní ta samá hudba? Proč motiv "vrah sleduje detektiva" doprovází klavírní etuda jako z playlistu českého hypermarketu? Úplně to zabíjí jinak chvályhodné pokusy pracovat s rámováním záběru a prostředím (třeba záběr z vrchu na detektivovu plečku uprostřed luxusních aut je vtipný a těch záblesků je tam víc). Bavilo mě pár moment, v nichž Sedláček zapojí nepodstatný detail do gradace scény (scéna s rotující dřevěnou koulí atd.). Obsazení je fajn, herci hrají celkem civilně, ale dialogy jsou tradičně slabé - nejlepší momenty mezi postavami se dějí spíše beze slov a nejsilnější osobou v celém vyprávění je alkoholem předpisově zdevastovaný enfent terrible sboru Martin Stránský. Ženám, které nenávidí muže chybí pověstná míra a cit - co ve špičce severské krimi vyznívá přirozeně a má temnou emocionální vibraci, je tedy až příliš ploché a příliš přehnané. Chybí napětí, zvrat, ale i "patologické" kouzlo. Pozitivní je, že s výjimkou naturščika v roli ligového hokejisty se to obejde bez zbytečné trapnosti a vizuálně to vypadá docela solidně. Ale to jsou jen ingredience, ten celek má k fungování strašně daleko. K tomu by totiž potřeboval něco jako scénář a ne tuhle horu snaživě opsaných a špatně poslepovaných motivů. Vysvětlil někdo scenáristovi, že v podobné detektivce by nemělo chybět cosi jako "falešný podezřelý", aby pátrání mělo aspoň minimální napětí? (03.02.2013)