Doupě

Housličky tentokrát nebyly potřeba, aby se lištičky vypudily z doupěte. Stačil na to jeden Paul Walker. Hned zkraje poněkud rozdroleně podávané story, se asi každý divák dovtípí, že se protidrogový policista Damien Collier (typické americké jméno, že) infiltroval do zločineckého drogového kartelu, aby mohl sejmout jeho dlouho hledaného šéfa. Nedozví se však, jakým způsobem si získal jeho bezmeznou důvěru. Možná ani nemá smysl po tom pátrat. Šéf je ve zběsilé naháněčce dopaden a poslán za katr. Následuje nic neříkající předěl, kdy hrdinný "undecover" policista navštěvuje svého dědu v sanatoriu a vyrovnává se s traumatem a můžete třikrát hádat, co to asi tak může být: a/ mrtvý soused b/ mrtvý pes c/mrtvý tatínek. Ano!!! Uhodli jste C je správně. Ani si nevydechne, a už je zase poslán do akce. Vůdce gangu v obávané, zločinecké detroitské čtvrti Brick Mansions, kterou odděluje od města pomyslná tlustá čára, se zmocnil neutronové bomby, kterou hodlá odpálit, pokud nebudou splněny jisté podmínky. Není dvakrát jasné, proč, k čemu, anebo případně, co ho k tomuto teroristickému kroku vede, ale budiž. Stejně je to vzápětí jedno. Policista v utajení se podruhé vydává do akce. Má navázat kontakt s tamním parkouristou, který má také jeden důvod, proč do toho jít a vyřídit si účty s nebezpečným vůdcem gangu, o kterém je přesvědčený, že má na svědomí smrt jeho fotříka a do třetice všeho náročného má za úkol deaktivovat bombu, než Detroit bude přejmenován na Pompeje. A to ještě netuší, že bude čelit korupci ve vlastních řadách. Měl jsem z filmu dlouhou dobu velmi dobrý dojem. Dvě jeho třetiny jsou solidně nadsazené, mají určitý nadhled a solidní akční scény, které jsou nad rámec úplně nezajímavých meziher. Jenže střídající se nálada filmu související zejména s poslední třetinou, to celé svrhla z vrcholku kopce do trapně vyšponované idealistické břečky, ve které se i ti nejhorší zločinci z nejhorších zázračně během okamžiku napravují na moudré čeledíny kandidující na nejvyšší úřad a dědkové v sanatoriu končí s kouřením, potažmo se dějí další věci, kterým rozumí jen scenárista Luc Besson osobně. Pokud si nechcete kazit dobrý dojem ze dvou třetin filmu, tak cca posledních pět minut filmu nesledujte. Nicméně, i ty dvě třetiny nejsou úplně bez negativního dopadu. Postavám všechno moc zázračně vychází, jsou moc černobílé ( a to i obrazně), a když se má jejich charakter stát "složitým, tak je to achich ouvej, viz otřesný závěr filmu. Film jede na obraznou typologii, a tam je poměrně hodně zábavný. Distingovaně tady totiž vypadá pouze Paul Walker. Slavný parkourista David Belle je něco mezi a od představitele vůdce gangu RZA a dál, začíná přehlídka opravdových zločineckých typů toho nejhustšího kalibru. Své zastoupení má obří kolohnát s mozkem dinosaura, černá čubka ve fetišistickém outfitu anebo sádelnatý černoch aj. Vedle toho se povedla akce. A na tu se jede od začátku až do konce. Když se film na pár okamžiků zastaví, tak je to na zdechnutí, ale k tomu dochází jen zřídka. Chvaty, kopy, skoky na protilehlé budovy, případně skoky do protilehlých oken, efektně zpomalené bitky, sekera jen pár centimetrů nad obličejem, volant připoutaný k ruce jako nástroj k ztrestání, efektní parkourovský únik z úvodu filmu aj. To všechno snese přísné měřítko. Ne už tak děj, který jednou s něčím zachází, a pak také schází. Především schází dovysvětlování, a i když se v rámci akční story o to tolik neusiluje, respektive vůbec, nelze si nevšimnout, že skoky v motivacích postav jsou hodně neuhlídané a neopodstatněné. Film tím trpí, a ani pořádná porce akce, mě nepřiměje, abych zvedl hodnocení. Nebýt totiž účasti Paula Walkera, jednalo by se o dost nepokrytě béčkovou záležitost. Sice někdo může ignorovat existenci francouzského originálu "Okrsek 13", a říct si, že propečený hamburger s gustem servírovaný Paulem Walkerem může být chutnější než galský kohout na víně, ale tentokrát jsem neměl pocit, že bych se těmi "hambáčemi" chtěl přejíst. Solidní porcička nátřesk akce, to ovšem byla ! A filmu jen prospěla. Mé hodnocení: 70% (22.08.2014) (méně) (více)