Pompeje

Pompeje jsou přesně tím filmem, kterej než vyšel, tak už jsem četl celou kupu názorů od samozvaných odborníků, že ten film vlastně bude stát uplně za hovno. Točí to totiž Anderson a ten nikdy nenatočil dobrej film. Zdejší písálci a všeznalí odborníci měli názor jasnej ještě předtím, než film vůbec viděli. Co bych taky čekal jinýho. Já pro změnu držel hubu a čekal, až se na film podívám sám. A musím říct, že jsem byl překvapenej slušnou filmařinou, která ale byla zasazena ne do antického Říma, ale do antického Říma upraveného Američany. Ale já to překousnu. Líbili se mi herci, líbil se mi příběh a hlavně se mně líbila druhá půlka filmu, která z prostředí udělá totální peklo. Ve svém oboru tak Andersenovi nemůžu nic vytknout, tohle je prostě přesně to, co jsem od něj čekal a co jsem si také parádně užil. (11.05.2014)

Pompeje? Kdeže, Popeye! Meče, sandály, romance a (filmová) katastrofa, v níž Pepek Harington předvádí mrazem u Zdi ztuhlou mimiku, Olív Oylová obdivuje jeho svaly a neřeší, jestli bude mít za pár hodin v ústech magma nebo smegma, poletující popílek plní funkci špenátu a nad tím vším otrávený Bluto Kiefer dumá, jak z celého projektu vycouvat do 24 hodin. Ani se Vesuvu nedivím - já mít pod sebou takovou blamáž taky vybouchnu. Scházel už jen Brosnan, aby vysvětlil vulkánu, že o tom kdy se bude soptit, rozhoduje on.. Když už Anderson viděl Neapol, měl to rčení dotáhnout do konce.. (06.10.2014)

Po zjištění, že půjde o akční katastrofickou romanci mé nadšení lehce opadlo (teaser trailer totiž působil spíše jako nefalšované historické drama), nicméně nakonec jsem na film přeci jen vyrazila a peněz nelituji. Paul W.S. Anderson, jehož žánrová nevyhraněnost mě nepřestává udivovat, se tentokráte pustil do zfilmování jedné z nejprofláklejších (myšleno v dobrém) přírodních katastrof v dějinách lidstva a světe div se, výsledek je překvapivě dobrý. Ano, něco jako zkáza Pompejí by si určitě zasloužilo dramatičtější pojetí, které by se více zaměřovalo na samotnou katastrofu než na typicky "hollywoodský" příběh, ale pevně věřím, že se časem taky dočkám(e).:-) Andersonovy "Pompeje" si na nic nehrají, netouží po titulu blockbuster roku (to by nešly do kin v březnu), jejich primárním úkolem je diváka - lze-li to tak vzhledem k náplni snímku říct - pobavit. Film je to nenáročný, pěkně udělaný (nevím, jaké je 3D-čko, ale záběry na řítící se materiál obklopený popelem mohly vypadat dobře...), za zvláštní zmínku určitě stojí práce Clintona Shortera, jenž nenápadně zamaskoval ostatní nedostatky (navíc mě momentálně nenapadá žádný jiný film, který by měl po celou dobu svého trvání tak výrazný hudební doprovod), popřípadě Kit Harington (ten chlap je vážně kus XD) a Kiefer Sutherland, jehož slizký římský záporák je sice jak přes kopírák, ale přejete mu pomalou a bolestivou smrt a tak to má být.;-) P.S.: "Noahu", ty si můžeš jít s brekem sežrat nějakej kořínek nebo zmasakrovat pár potomků Kainových, protože tomuhle popcorňáku nesaháš ani po kotníky. (29.03.2014)

To si takhle jednou leželi Paul Anderson a Milla Jovovich u velkého bazénu ve svém přepychovém bejváku na floridské pláži, na stole hroznové víno, v láhvi Richebourg ročník 61, z talířů přepadávaly lanýže a krabí klepeta a nudili se. „Hele, Millo“, přemítá Paul, „chtělo by to náš manželský vztah nějak oživit, dát mu nový impulz!“ - „No jo, Paule, napadá mě pouze nová, krásná, přepychová plachetnice. Tu ještě nemáme, to by byla ta jiskra, kterou v našem životě potřebujeme!“ – „To máš Millo pravdu…“, dí Paul “…plachetnice by byla fajn, má jí i Abramovič, ten co má tu Chelsea, nebo jak se ten soccer tým jmenuje a moc si jí pochvaluje. Ale kde na ní vzít? Resident Evily už tolik nesypou. Já mám nápad! Natočíme….“ – „Resident Evil 6 and Three Musketeers: Revenge From the Past!!! Crossover, po kterém se diváci utlučou!“ , přeruší ho s nadšením Milla. - „Neee…“, mávne rukou Paul „…musíš na to jít chytřeji. Přeber si v hlavě, které filmy v posledních letech nejvíc sypaly? Ale OPRAVDU sypaly? Titanic a Gladiator!!“ – Mila vykoulí oči na Paula, až jí zaskoči lanýž v krku. A Paul vstane z křesla, evidentně ve svém živlu, a vypráví tak vášnivě, až u toho šermuje rukama. - „Smíchat tyhle dva bijáky dohromady, to by byl zářez! POMPEII by se to jmenovalo! Z Gladiatora ukradneme gladiátorské zápasy, celý jejich koncept, průběh i pointu, z Titanicu tam narveme osudovou lásku, ať si i dospívající holky přijdou na své. Hlavního hrdinu bude hrát nějaký mladý fešák, nevadí, že neumí hrát, holky tohle neřešej. A na scenáři ušetříme, ten není důležitej, hlavně ať tam je nasráno co nejvíc digitálních triků. Jooo, tohle bude hit!!“ kříčí nadšením Paul, až se mu dělá tik v oku. „Millo, to bude KURVA VELKÝ HIT!!!“. - Milla chvilku přemýšlí, polkne hrozen vína, přelomí klepýtko a pak se mrazivě, v očekávání kladné odpovědi, zeptá: „A miláčku, bude tam role i pro mě?“ (03.05.2014)

Conan, Spartakus, Statečné srdce a Horymír s Šemíkem. Zábavný mix dobrodružství, romantiky a sandálových příběhů na pošmourné odpoledne. Obtloustlý Sutherland je dostatečně slizký, Mossová stále pohledná a Harington rychlý jako Legolas. Andersona mám rád, jelikož si na nic nehraje a vystřihne poctivé béčko s pěknou kamerou, ucházejícími triky (některé skvělé - příjezd do Pompejí nebo běsnící vulkán, jiné mizerné - zkáza města či místy až příliš digitální aréna) a svižným příběhem. Kdo chce víc, ať si místo toho pustí dokument na Discovery. Jediná drobná výtka - měl jsem za to, že Pompeje (+ Herculaneum) byly celé zasypány popelem, proto je bylo možné vyhrabat téměř neporušené, a ne že jich půlku rozmydlily šutry, ale třeba si to už špatně pamatuji....p.s. nejlepší je konec! (27.01.2015)