Režie:
Paul W.S. AndersonKamera:
Glen MacPhersonHudba:
Clinton ShorterHrají:
Kit Harington, Emily Browning, Kiefer Sutherland, Carrie-Anne Moss, Jessica Lucas, Adewale Akinnuoye-Agbaje, Jared Harris, Currie Graham, Sasha Roiz (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Hlavní hrdina Milo, otrok, který se stal gladiátorem, čeká na svůj poslední boj, aby zničil své soupeře a dostal se na svobodu. S výhledem na svobodný život se zamiluje do dcery bohatého obchodníka, která však má být proti své vůli provdána za zkorumpovaného a zhýralého senátora (Kiefer Sutherland). Jejich opravdový problém se ale připravuje v hlubinách Země. V osudových hodinách po erupci Vesuvu, ve chvílích totálního chaosu a děsivé zkázy se musí Milo probojovat ven z gladiátorské arény, a podstoupit boj s časem, aby svou Cassii z rozpáleného pekla zachránil. (Bontonfilm)
(více)Videa (2)
Recenze (803)
Nadšené reakce, objevující se (ne tak) paradoxně v umělecko-auteurských kruzích (např. Notebook/MUBI), mě přiměly očekávat od Pompejí málem Andersonův magnum opus, ale k nekompromisnímu designu Resident Evil: Odplaty má tenhle film bohužel celkem daleko. Je pravda, že mizanscéna tady získává na důležitosti jako jeden z určujících prvků snímku, který v kontrastu pracuje s naprosto jednoduchým (byť ne zcela primitivním) vyprávěním. Stejně důležité jako postavy je tady prostředí, ve kterém se nacházejí. Film to nejsilněji signalizuje na samém začátku, kdy vystřídá několik různých lokací (aréna, les, pole) a vždycky postavy snímá v zadních plánech skryté za nejrůznější přírodní nebo architektonické překážky - trávu, stromy, mříže apod. Ke konci se zase ke slovu dostává očekávaná totální destrukce, která pak ovládá obraz zase trochu jiným způsobem - nicméně postupně se stává zcela dominantní, což určitě bylo ještě mnohem patrnější na plátně v 3D. _________ Pompeje jsou nicméně zajímavé interpretačně, kdy jde o ukázkový, přímo vzorový příklad apokalyptického filmu, který do krajních mezí dovádí Žižkovu ideu "dokážeme si spíše představit konec světa, než sebemenší změnu v kapitalistickém systému." Katastrofa tady doslova plní zrovnoprávňující funkci, která je ve filmu spojovaná s bohy, ale jde přitom jednoduše o manifestaci určitého společenského přetlaku, který se nemohl projevit jiným způsobem. Lidská revoluce tady není možná, je nutný zásah zhůry, ultimátní deus ex machina. Zároveň film opět ukázkovým způsobem potvrzuje, že dokonalá, nadčasová láska může vzniknout jenom v momentě, kdy čelí jistému konci - v tom momentě je najednou zachovaná navždy a její tragika spočívá v tom, že pokud by jí bylo dovolené žít šťastně a spokojeně dál, vyprchalo by z ní postupně všechno, co ji definuje. ()
Pompeje? Kdeže, Popeye! Meče, sandály, romance a (filmová) katastrofa, v níž Pepek Harington předvádí mrazem u Zdi ztuhlou mimiku, Olív Oylová obdivuje jeho svaly a neřeší, jestli bude mít za pár hodin v ústech magma nebo smegma, poletující popílek plní funkci špenátu a nad tím vším otrávený Bluto Kiefer dumá, jak z celého projektu vycouvat do 24 hodin. Ani se Vesuvu nedivím - já mít pod sebou takovou blamáž taky vybouchnu. Scházel už jen Brosnan, aby vysvětlil vulkánu, že o tom kdy se bude soptit, rozhoduje on.. Když už Anderson viděl Neapol, měl to rčení dotáhnout do konce.. ()
Šmarjá, to zase byla dramaturgická sebevražda. Sem tam Gladiátor-plagiátor (ha!), sem tam úplně obyčejná kravina. Vizuální pozlátko je celkem OK, pokud jste posledních deset let žili v jeskyni - problém představuje fakt, že téhle (a lepší) úrovně už dnes dosahuje prakticky každá triková výplachovka a Anderson není režisér, který by z ní dokázal vytřískat něco navíc. Dialogy a scénář všeobecně vykazují neobyčejný talent pro nechtěnou komedii, což platí i pro závěrečnou scénu - mému cynickému já se z ní vážně chtělo plakat (radostí z tak vydatné porce klišé a laciné popcornové estetiky). Vzpomínám si, že se mi místy líbilo něco ze soundtracku a herecké obsazení je taková malá rozkoš... jenže není to zase taková švanda, abych tu rozsypával hvězdičky. P.S. S dabingem porce zábavy strmě stoupá - ověřeno! ()
Kto čakal od Andersona niečo iné, jeho problém. Ja som dostal presne to čo som očakával - fajn akciu, hercov, deštrukciu, celkom slušne efekty, gýč, trápne dialógy so slušnými hercami a dostal som niečo ešte navyše - totálne nevyužitý milostný príbeh. Čo sa týka hudby, tak sa Clinton Shorter celkom predviedol a spolu s Andersom tvoria výborne vykradačké duo. Aspoň, že ta hudba sa fajn počúva. Update: musím uznať, že repete po deviatich rokoch ma bavilo viac ako premiéra v dobe uvedenia a keď vidím, čo dnes Anderson točí (Monster Hunter), tak si jednu pridám, pretože toto sa dá aspoň v pohode pozrieť a užiť. Obľúbené soundtracky: Pompeii, Home, Streets Of Pompeii, Praying For Help. 75% - 3* ()
Oba hlavní představitele mi jsou sympatičtí, ale kusy "inspirací" z Gladiátora tu jsou vidět i slyšet. (Tu bitvu si pamatuji jinak). Z katastrofy Pompejí se možná dalo udělat lepší film, ale tak hrozná katastrofa, jak jsem čekal to nebyla. Možná jen Jon Snow-sníh a sopečný popel k sobě nepatří. Konec z velké části překvapil. ()
Galerie (54)
Zajímavosti (43)
- Ve scéně, kdy malý Milo (Kit Harington) vylézá z hromady mrtvých těl, je možné vidět, jak se jedna ruka po levé straně Mila hýbe (Strzengon)
- Vykopávky, které proběhly nedlouho před uvedením filmu, odhalily stovky těl pohřbených ve vulkanické hornině, viditelně zkroucených strachem a zoufalstvím. Nikdo neví, kolik přesně při erupci Vesuvu zahynulo lidí, ale zřejmě šlo o tisíce. (Zdroj: Bontonfilm)
- Historikové a média často přehlížejí fakt, že erupce Vesuvu způsobila také tsunami v Neapolském zálivu. (Zdroj: Bontonfilm)
Reklama