Fair Play

|| Scenár: Irena Hejdová, Andrea Sedláčková | Hudba: David Solař, Miroslav Žbirka | Distribúcia: NOGUP, Saturn Enterteinment | Štúdio: Negativ s.r.o., ARINA s.r.o., DEPARTURE FILM GmbH, Rozhlas a televízia Slovenska, Česká televízia, RWE, Barrandov studio s.r.o. | Rozpočet: 1,4 miliónov € | Tržby: 312,000 $ | Ocenenia: Nominácie: Chicago IFF - Cena divákov (Andrea Sedláčková). Český lev - 15 nominácií, Karlovy Vary FF - Kryštálový glóbus. Spolu: 17 nominácií || Komorné drama, ktoré hraje na overenej, schematickej strune normalizácie. Filmov na téma boja "dobra a zla" sme tu už mali niekoľko, a pre mňa majú jeden spoločný rys: Vždy sa mi z nich zdvihne krvný tlak... U Fair Play však môj pulz zostal celkom stabilný, nakoľko som sa nevedel úplne vžiť do situácie postáv, nakoľko ich vykreslenie a všeobecne celá štruktúra deja bola všedná a na rovinu povedané: film nemal gule. Môže to byť ženským scenárom a réžiou, ale tiež bezdnovou studňou otázok okolo toho, čo na tomto filme mohlo stáť 1,4 miliónov eur? Pravdepodobne reklamná kampaň, ktorá bola celkom slušná. Lepšia, než samotný film. Na česko-slovenské pomery je Fair Play kvalitný film, ale omnoho viac ma prekvapil nedávny moderný, a netradičný Kandidát. 65% | SD, SK DTS | (01.01.2015)

Doping v socialistickém Československu je téma, které se čas od času vrací, probírá a zase ustupuje do pozadí. Tento film otevírá téma, které nebylo dosud nijak detailně zpracováno, a už proto je zajímavý a výjimečný. Životní příběh mladé atletky, která má skvěle našlápnuto, ale přichází její zařazení do dopingového programu, je plný vzestupů i pádů, a o tom přesně je život. V podstatě zajímavý film z mého pohledu sráží z pomyslného piedestalu pouze fakt, že scénář si neodpustil kritiku na to, jak za socialismu bylo vše špatné, přišlo mi, že autorka má jednostranný pohled na tehdejší dobu a příběh vyprávěla značně tendenčně. Ale v pořádku, když to tak paní Sedláčková cítila, proč to tak nepojmout, mně ale už přišlo moc, aby ve filmu o dopingu probíhala šťára STB. Jistě, pro samotný závěr filmu měla tato zápletka svou důležitost, ale věřím, že by šel konec filmu pojmout i trochu jinak. Ovšem celkově film vnímám značně pozitivně, krásně je zde zachycen smutek a bezradnost hlavní hrdinky a jejího okolí, herecké výkony pak byly naprosto výborné a je fajn, že ve filmu byli k vidění především neokoukaní herci. Na závěr si neodpustím poznámku, že si dovedu představit vyslání tohoto filmu do boje o Oscara, pokud tedy u nás nevznikne něco lepšího. Uděluji lepší čtyři hvězdy. (01.09.2014)

Udělejme si malou statistiku. Je to již čtvrt století, kdy většina českých filmů řeší zlotřilý komunistický režim, bez invence, bez uměleckých schopností, ale ono to u agitek asi není ani třeba. Z toho snímku jsme se dozvěděli, že kdo nebyl estébák, byl disident, nebyl-li ani jedno, byl emigrant. Je tedy s podivem, že režim vydržel tak dlouho, když estébáci byli v tak nevýhodné menšině. Pak jsme se z toho filmu dozvěděli, že po steroidech rostou chlupy a zanikají ňadra. Možná je má Bárdos jen po tatínkovi, ale tomu příliš nevěřím, neboť jsem přesvědčena, že zdravý jedinec mužského pohlaví má prsa větší. Agitační filmy se nikdy příliš nesoustředily na logiku jednání svých postav, ale co je příliš, to už je skutečně moc. Fair Play bylo hodně blbé. A když se vrátím zpět ke statistice, hráli v něm jen dva herci, Geislerová a Bareš. Ty okolní šmíráky nepočítám. Za těch asi 10%, které se věnovaly sportu, bych ráda udělila půl hvězdičky. (22.01.2015)

Doping v športe, ale celkove napravovanie jedálneho lístka mladým športovcom zo strany lekárov, masérov, diétnych poradcov aj astrológov a liečiteľov a výživových poradcov len utvrdzujú, že nacizmus vôbec nezmizol. Nezmizol za nacizmu, nezmizol za boľševickej despocie (respektíve boľševického kapitalizmu), ako ukazuje film a nemizne ani dnes, čo zase potrvdzujú publikované anabolické česko-slovenské dopingové aféry po roku 1989. "Dobre mienené Rady" trénerov a chemikov by sa totiž počúvať mali, nie? Nezriedka ide o výživové príkazy v záujme dobrého výsledku. Na možný rozvrat organizmu po skončení kariéry, pretekov, turnaja sa nemyslí. A vôbec pritom nemusí ísť o zakázané látky. Stačí striktne určiť skladbu jedálnička a zdravie športovca určené na roky dopredu. Film ukazuje celú tú šialenosť poukázaním na štruktúru zodpovedných: od tajomných eštébácko laboratórnych celebrít, ktoré testovací anabolický program zadajú, dajú si od športovca podpísať jeho dobrovoľný súhlas s chemickým zasieraním organizmu, cez následných, strane prispôsobených lekárov - kontrolujúcich a vyhodnocujúcich úspešnosť dopingu, cez kolegyňu - bežkyňu - spoludopujúcu dievčinu. Významnú úlohu zohráva priposraný tréner a matka. A ak si niekto myslí, že ide iba o obraz zvráteného režimu: má pravdu. Akurát, že ten režim tu s jemnými modifikáciami (v podobe preskupenia priorít niekoľkých ľudských práv, uvoľnenia slobody prejavu a cestovania a čiastočne podnikania) existuje naďalej. (18.11.2014)

Budeme bojovat čestně a odhodlaně. "Vítr jim sviští kolem uší .. za chvíli určitě vypustí duši .. poslední záchrana však zbývá .. žihadlo anabolik se do svalu vrývá." .. Mně včeličku nedali a tak (po 100 minutách, které se neplánovaně protáhly na tři hodiny) vypadám, jak vypadám … jako vysušená treska, zavřená přes noc v sauně. (15.07.2015)