Fair Play

Nejsem zrovna fanda nových českých filmů, ale tenhle mě docela zaujal. Pěkně natočen, herci dobří, Judit Bárdos se mi líbila. (12.01.2016)

Velmi dobře zpracované téma, o němž se překvapivě málo mluví, ačkoli mnoho medailí a rekordů bylo dosaženo díky dopingu a z celý sport se tak vlastně stává wrestlingem na úkor zápasu - divadlem, jemuž nikdo nevěří. Výpravou je film sice komornější, o to více však působivý. Za zmínku jistě stojí také výtečný výběr hereček. (06.02.2016)

Od první minuty prvoplánový děj působící jako učebnice dějepisu. A nic na tom bohužel nespraví ani dobrý casting neprofláknutých herců (krom Aňy, která si opět jedu tu svoji roli bez zajímavějšího výrazu charakteru). Nejdojemnější na celém snímku je bohužel písnička od Miry Žbirky při závěrečných titulcích. Zajímavé téma zpracované úplně ploše a bez nápadu, za jediným účelem, a sice ukázat režim, o kterém všichni už víme vše, praktiky, které jsou už dávno profláknuté, a hnus lidí, který je v každém snímku z té doby. Nebylo to zlé, ale promrhaný potenciál mě štve víc než hloupý film. 5/10. (07.02.2016)

Kvalitních návratů do minulosti není zrovna moc. Fair play tam patří. Kromě toho, že se příběh dotknul jedné dosud nezpracované tématiky, spousta dalších plusů. Dobře natočeno, dobře zahráno, reálná nostalgie. Bohužel i špatně ohodnoceno na těch našich lvech. Uvedené střípky z éry socialismu mají ve filmu hlubší zásah na ty, kteří realitu společenského dění té doby znali a případně ještě pamatují. A protože mám rád happy endy, tak jsem byl spokojen i s koncem filmu. Protože nikdo neumřel a 18 měsíců vězení a místo ve fabrice místo výsluní je na tu dobu happy end. (12.02.2016)

A zasloužilí komici mě pořád budou přesvědčovat, jak ta doba byla skvělá. Podobné filmy mám rád, ale spíš jako odlehčené komedie, než jako pokusy o popis dob dávno minulých. Naštěstí dávno minulých, protože když něco takového vidím, vždycky se akorát naseru. (27.02.2016)

Netradiční pohled do světa vrcholového sportu v ČSSR osmdesátých let. Možná, že to mohlo být ještě drsnější a možná, že mohla režisérka zvolit ke svým hrdinům trochu komplikovanější závěr. Ale i takhle dost dobré. Fair play si mě získal svou civilností a tím, že ač nastoluje vážná témata a má někdy sklon ke schematičnosti, nedá se mu upřít hodně originální pojetí. Judit Bárdos zvládla svou roli skvěle a potvrdila, že její úspěch z Domu nebyla jen náhoda. Civilně přirozená byla tentokrát i Geislerová a dvojice Malý a Bareš předvedla svou obvyklou polohu pořádných zmetků. Tihle dva asi už do smrti budou mít smůlu a číšníci jim budou tajně plivat do polívek. (24.04.2016)

Nesmírně emocionální film. A také hodně smutný. Na první pohled to vypadá, že Fair play je o sportu a boji jedné slečny s vteřinovou ručičkou, jenže pod povrchem vidíme atmosférickou, temnou exkurzi do tehdejší doby socialismu. Prohlídky bytu, doping bez vědomí závodníka atp. Pomalé tempo tomu jen udává na intenzitě a síle. Chování postav je logické a scénář velkou zbraní. Maminka byla nejdřív za tu špatnou, ale postupem času jsem si uvědomil, že chce pro svou dceru jen to nejlepší a volí to menší zlo. Silný zážitek, kterému k páté hvězdě chybí jen ještě tragičtější konec, který jsem tak trochu očekával. Jeden z těch filmů, které jsou vznikají v českých hájích a jsou KVALITNÍ. (05.08.2016)

Nestává se často, aby člověk koukal na film, ve kterém se toho vlastně zas až tak moc neděje, a hltal každou minutu. A ještě méně se to stává u českých filmů z poslední doby. Herci předvedli skvělé výkony, hudba byla plná dilemat (stejně jako film), morální poselství mi zahrálo na tu správnou strunu. Takže hodnotím hodně nadprůměrně a doufám, že bude víc takových snímků! (08.01.2017)

Třetí celovečerní film režisérky Andrey Sedláčkové, jenž vypovídá o atletice 80. let, respektive dopingu v tehdejším Československu, tak i o samotném prostředí v socialistickém státu. Samotný příběh se též věnuje mezilidským vztahům a to na úrovních trenér-svěřenkyně, přítel-přítelkyně a především matka-dcera. Nejvíce intenzivnější je asi právě poslední zmiňovaný, ve kterém matka i přes nesouhlas své dcery, ji stále vpichuje zakázané látky do jejího mladého krásného těla a to z důvodu, aby se dostala na olympiádu, čímž by se jí naskytla příležitost emigrovat. Tím se nám také otevírá z dalších témat a to tížívá a mrazivá atmosféra totalitního systému. Film toho nabízí opravdu hodně, ale zvládá to velmi povedeným způsobem. Mimo skvělou Judit Bárdos v hlavní roli atletky Anny, mě zaujali např. předvedené tréninkové metody, hudba od Mira Žbirka, tak i samotný příběh dívky, která si chce stát za svým za všech okolností. (01.06.2017)

Po dlouhé době celovečerní film paní Sedláčkové a velmi dobře si s ním poradila. Pěkně to utíká, herci jsou uvěřitelní, včetně Bárdos a Josefíkové, které půl roku trénovali. Já byl spokojen. (04.07.2017)

"Nechceš přece zradit svou vlast, že ne?" Mladá talentovaná atlétka Anna (Judit Bárdos) prejavuje potenciál stať sa solídnou osobnosťou československého športu. Pohlavári športového zväzu však nechcú ponechať nič na náhodu, a tak sa rozhodnú, že Anne nanútia injekcie prípravku Stromba. Po nejakom čase však odmietne tieto steroidy brať, a práve vtedy sa začne všetko okolo nej rúcať. Pohľad do života mladej atlétky, ktorú stvárnila Judit Bárdos je odrazom nielen krátkeho úseku jej športovej kariéry, ale najmä odrazom doby, kedy bolo socialistické zriadenie v Československu na svojom vrchole. Film podarene ukazuje ako boli jednotlivé odvetvia spoločenského života prepojené a riadené tak, ako chcela strana. Zničené životy "bezvýznamných" jednotlivcov nikoho "tam hore" nezaujímali. Vidno, aké špinavé hry sa proti odporcom režimu používali a ako sa s nimi jednalo. Dobové praktiky sú v príbehu tak prezentované pomerne dobre, no bohužiaľ dobovú atmosféru zo snímku veľmi necítiť. Aj keď sa tvorcovia snažia dobu maximálne napodobniť, akosi to na diváka nefunguje. Atmosféra je tu vykreslená veľmi slabo, čomu veľmi nepomáhajú ani dobové reálie. Slabý je rovnako aj námet celého filmu, ktorý síce zo začiatku zaujme, ale postupne akosi prestane baviť. Mimo hlavnej dejovej línie si tak viac divák užíva tú vedľajšiu, ktorá v konečnom dôsledku vedie k hlavnému vyvrcholeniu filmu. Tak či onak, príbeh je vyrozprávaný zvláštne, na všetko ide pomerne rýchlo a neveľký počet hercov celej veci takisto nepomáha. Oceniť však treba to, že vzťahy medzi jednotlivými postavami sa filmu darí celkom dobre vykresliť, pričom práve na nich stojí celý film. Jednotlivé rozbroje postáv dodávajú celému tomuto dielu atmosféru. Lenže tú by potrebovalo aj na iných frontoch. Posilniť by potreboval napríklad aj na tom hereckom. Popri Judit Bárdos sa v hlavných úlohách predstavujú Aňa Geislerová ako ctižiadostivá matka, a Roman Luknár ako nekompromisný tréner, ale baviť sa o nejakých nadpriemerných výkonoch nie je ani zďaleka namieste. Fair Play je takým čudným filmom. Na jednu stranu sa v ňom darí zachytiť dopingovú mašinériu v socialistickom Československu, ale za daň, že divák bude mať na konci z celého filmu zvláštny pocit. Pri všetkom sa totižto nejedná o zlý film, no stále má k dokonalosti ďaleko. Socialistické zriadenie zachytáva hodnoverne, plusom navyše by bolo, keby sa mu darilo atmosféru vykresliť aj v prostredí. Príbeh rovnako nie je na zahodenie, ale má niekoľko svojich múch. Film celkovo dobieha do cieľa ako priemerný bežec. K zlepšeniu by to chcelo nejaký ten tréning navyše. Alebo snáď Strombu? (26.07.2017)

Většinou mě české filmy z dob komunismu iritují. Především proto, že bývají přepjaté, patetické a afektované. Obzvláště pokud jsou od Hřebejka, v takovém případě navíc i postrádají děj a jsou nacpané přeslazenou hudbou, ze které se mi dělá nevolno. Ale tenhle byl opravdu prvotřídní. Bez jakéhokoliv tlačení na pilu, otravných slzopudných výjevů a kýče dokázal naprosto strhnout a ukázat zvrácenost té doby ... ke konci jsem už ani nedýchala a jen čekala jak to dopadne. Režisérka zabodovala, proč jen nemůžeme mít více takových filmů? (29.08.2018)

Velmi dobre, po vsech strankach. 75 % (04.11.2020)

Na film se sportovní tématikou to jde ale obecně vzato je to snímek ze slabšího soudku, který se mi do paměti nezapsal a nebavil mě. 2/5 (29.12.2020)

Konečně zase jednou český film, o kterém se dá říct, že je vynikající. Jak tady někdo napsal, o mnoha českých filmech se to za rok říct nedá, tenhle je první tak ze dvou ze tří... Pro mě je to takový český film po roce, naposledy to byl Hořící keř. Fair Play má závažné téma, obejde se bez sentimentu, je silný, bez příkras ukazuje ten marast začátku 80. let, morální dilemata atd. A také se obejde bez laciného happyendu. Možná je trochu v něčem schematický, ale ne přespříliš. Anna Geislerová opět podává skvělý výkon a vůbec mi nepřijde, že by byla na roli matky příliš mladá, když vezmeme v úvahu, jak brzy v té době ženy mívaly děti, v 17, v 18... Skvělá je i Judit Bárdos. Scéna, kdy telefonuje z budky svému otci mě opravdu dostala i vehnala slzy do očí, a to se mi u českých filmů posledních let taky stává velice zřídka... 80% (07.03.2014)

Do tohoto filmu nateklo hodně peněz a je to taky hodně vidět. Zářný příklad, že investice do kvalitního námětu se vrátí ve formě nadprůměrného filmu a plného kina. A ani se nemusíme hodinu a půl na plátně dívat na etikety našich oblíbených produktů v hypermarketu. Příběh popisuje dobu, kdy byla polovina obyvatel policajti, zase z trochu jiného pohledu vrcholového sportu. Přestože takových filmů u nás vzniklo už trilión, tak kdybych měl vybrat jeden film, který se bude povinně promítat diskutérům na serveru novinky.cz, byl by to právě tento. Vhodné pro heterosexuálního muže: ano. --- Doplnění: s oblibou se tomuto filmu předsouvá, jak moc je předvídatelný. Ano, je strašně moc předvídatelný. Stejně tak smrt Ježíše je předvídatelná, když na ni koukáte v kině X let poté. Z dnešního pohledu jsme všichni strašně chytří, ale příběh je zobrazen očima naivní zamilované náctky před 30 lety. Takže tenhle argument já moc neberu, ne v tomto konkrétním případě. (16.03.2014)

Dával bych to povinně do škol. Víc asi netřeba říkat. (20.03.2014)

Skvělí a dost smutný film. K zamyšlení i dnes. (17.08.2014)

Podobná dramata (Ve stínu,Občanský průkaz,Hořící keř) poukazující v pozadí příběhu na útlak a perzekuci v tehdejším ČSSR českým tvůrcům jdou a měli by se jich i nadále držet. Mě se Fair Play líbil a určitě svým tématem zakládajícím se na jakési pravdě zaujal. Asi by jsme se divili kdyby jsme doopravdy věděli kolik sportovních legend československé historie podstoupilo terapii strombou. Nefér oproti konkurenci to samozřejmě je, ovšem aby takovou věc někdo dostal příkazem jen proto, aby se ukázalo, že v socialistických zemích se rodí ti nejlepší sportovci, tak to je naprosto šílené..... Kromě kvality příběhu chválím i výkony hereček (Judit Bardos,E.Josefíková), které museli kvůli rolím podstoupit náročnou fyzickou přípravu. Celkově má u mě snímek čtyři hvězdy...... (23.08.2014)

Kvalita domácí produkce posledních let mě bohužel naučila od našich nových filmů raději nic nečekat. Jsem pak vždy o to více nadšen, když se objeví snímek, který Vás zaujme tématem, neokoukanými tvářemi i kvalitním zpracováním po všech technických stránkách. Samozřejmě by se našly výhrady ke kontinuitě děje a podobným detailům, nicméně i s těmito chybami se chce zvolat: díky bohu za to! (29.08.2014)