Birdman

Tak si to shrňme. V roce 2014 MCU jelo už 6. rokem, DCEU se přidalo 2. rokem, čtení komiksů bylo v plném proudu mezi mainstreamem i mezi akademiky. Logicky tedy přišel artový projekt, který z této situace vytěžil maximum. Alejandro González Iñárritu sáhl po hře Raymonda Carvera What We Talk About When We Talk About Love (1981), na jejímž půdorysu vystavěl broadwayské backstage drama. A to nikoli drama ledajaké, ale okořeněné krizí středního věku a superhrdinským subžánrem. A protože hlavní roli dostal Michael Keaton alias Batman 89, nelze než zatleskat. Někdo by mohl namítnout, že jde zde forma až sebestředná - a ona je. Jednotlivé dlouhé záběry snímané ruční kamerou jsou nazkoušené jako samostatné malé divadelní inscenace, hudbu obstarává prakticky výhradně improvizující bubeník. Ale tak už to v umění chodí, že se předhání forma i obsah. A tady si to naštěstí všechno sedlo v jeden pohlcující celek nevšedního tempa. (03.02.2024)

Něco takového tady ještě nebylo - myšlenka, která mi v kině vytanula na mysli asi po 15 minutách a změnila se v jistotu dlouho před závěrečnými titulky. Film takhle nadupaný intertextuálními odkazy, aluzemi, metakomentáři o filmovém a divadelním průmyslu, hereckém umění, popkultuře; který je zároveň děsně vtipný a děsivě smutný; a který je natočený zcela dechberoucím, novátorským způsobem... patří neoddiskutovatelně k nejsvěžejším dílům nového století. Každopádně ho musím vidět znova, než vyplodím něco konkrétnějšího. (20.01.2015)

I když dávám jen tři hvězdy, je mi to tento snímek vrcholně sympatický. Má skvěle řešenou diegeticky nediegetickou hudbu, skvělou kameru a výborného Nortona. Stejně tak je poutavé přemýšlet nad mírou autobiograficity Michaela Keatona a Edwarda Nortona. Nejvíce mě na něm ale těší to, jak film přijímají blockbusteroví diváci. Film se tváří, že je to něco jako blockbuster, ale on jím není. Je to tvrdá kritika blockbusteru. Jeho fanoušci snímek nechápou, hnusí se jim, protiví se jim a Oscary pro Birdmana jsou zaslouženým plivnutím do ksichtu. Za to moc děkuju. Tři hvězdy dávám z toho důvodu, že je to pro mě obsahově poměrně strohé, do značné míry se spousta věcí opakuje a film nedokáže příliš vtáhnout. Zklamal mě fakt, že se ke konci snímek soustředí výhradně na hlavní postavu a vůbec se neobtěžuje dořešit postavu Mikea, která je, když už ne filosoficky zajímavější, tak rozhodně zábavnější a s výjimkou dvou hlavních postav, je pro mě zbytek hereckého ansámblu i postav, které hrají, velmi nezajímavý a nevýrazný. (24.02.2015)

Mučen vírou, touhou, vinou, rozerván až po pytel, vytřeštěně světem bloumá, pan herec, pan pábitel. No co už. I nájemné držky jsou lidé, nemyslete si. Jako národ jsme je schopni prosazovat do zákonodárného sboru, neboť předstírat um čehokoliv, to oni zase umí, zatímco já bych je osobně poslal na nějaký čas do michellinky tahat pneumatiky, hajzly intelektuálský, to však neznamená, že nemám pochopení. Kindráti v Africe zkouší moc neplakat, když splachují požité zrnko rýže pískem, nebo se nad nimi rytmicky pohupuje nějaký bokoharamčuk, umělec zase trne při představě zneuznání. Kdo asi trpí více, že? Těžko soudit. Vynikající herecký výron pana Keatona, vlastně celé toto samožerské selfíčko, stojí za vidění. (06.02.2015)

Při sledování Birdmana mi často přicházela na mysl Truffautova Americká noc (to je kompliment, kdyby to někdo nepochopil). Nehledě na hodnocení první zhruba dvě třetiny jsou jedním z nejopojnějších kinozážitků vůbec. Určitě zajdu ještě jednou. Zároveň si člověk uvědomí, že kariéra Eda Nortona v posledních deseti letech je jedním z nejsmutnějších kariérních příběhů. (01.01.2015)