Hany

Tahle forma nestřihů je dnes už úplně o ničem, kromě dokazování autorů sobě sama, že na to maj. Mě to ale neskutečně ruší a smutnou pravdou zůstává, že je oné formě vše podřízeno a na hercích je to prostě znát, ať se snažej, jak chtěj. Navíc tam jsou digitální zásahy, takže nakonec je to stejně trochu lež. Zajímalo by mě taky, kdyby autoři měli po ruce opravdu dobrý scénář, jestli by pořád experimentovali se střihem. (19.10.2014)

Film o devadesáti minutovém večeru několika lidí, který se snaží zaujmout převážně vizuální stránkou, která se tváří, že jde o souvislý hodinu a půl dlouhý záběr, který střídá postavy a několik metrů od sebe vzdálené lokality. Film je to absolutně o ničem a postavy nejen, že jsou špatné, ale ony jsou i extrémně nepříjemné a divák si po celou dobu přeje, aby se jim stalo něco opravdu nepříjemného, protože ať cokoliv řeknou, nebo udělají je to jedna velká, neúnosná křeč. Na druhou stranu hlavní nápad a celková režie a kamera je zajímavá i působivá zároveň. Ono střídání lokalit i postav je ladné a propracované, kamera je neustále v pohybu a nechybí ani "jeřábové" záběry. Za to si film zaslouží obrovské plus a pokud by tvůrci dostali kvalitní herce a scénář, mohli by stvořit něco, co by překračovalo standardní českou produkci. Takto se jedná o zajímavý tvůrčí záměr, zpracovávající něco nezajímavého až nepříjemného. (11.10.2014)

,,TAK MI, KURVA, ŘEKNI, CO TO JE, KDYŽ TO JE… A NE, ŽE TO NENÍ"... /// Mladí lidé vypouštějící z držky hrozný píčoviny (že by intelektuálové?). (Nebo sračky – jak kdo chce.) Po 20ti minutách se vobjeví Ondřej Malý – srdce mé zaplesá, ZBYTEČNĚ! Pavlačový sračky, na který navážou sračky vod jednoho hospodskýho stolu. (TADY NĚKOMU SLUŠNĚ MRDÁ V KOULI. NATOČIT TAKOVOUHLE … UMĚNÍ?…). Pak manželský sračky. Asi za to může hyperbolická elipsa, jenž svedla dohromady hromadu nesympatickejch lidí, pod taktovkou komunistickýho (sorry, ale jinýho člověka, si pod tímhle dílem nedovedu představit) rejži. Tenhle film MUSÍ do světa! Aby všichni viděli, že dokážem držet krok. Neuvěřitelnej PŘÍBĚH vo Praze (Plzni, Brnu, Liberci ... - dosaď si svýho nočního favorita) plný exotů, je opravdu pro silný nátury a nedá se nazvat sračkou. Von tady totiž ŽÁDNEJ NENÍ! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Už si ze mě nikdo dlouho nedělal filmovou prdel. 2.) Chcu si pustit něco náročnějšího (ty vole, dej tam radši Goťáka!). /// PŘÍBĚH NE HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (26.09.2014)

Velmi zajímavý experiment, který má smysl. Samir ví, co chce říct a dělá to podle mého srozumitelně a zcela jasně. Jeho metoda zdánlivého točení na jeden záběr je nesmírně invenční a zejména v úvodu nabízí několik vtipných a originálních variant, jak se vrátit k místu dění - do baru. Dialogy působí dost autenticky a mám dojem, že většina sledované generace se přesně takhle "o ničem" baví a mluví tak, jak je zde zobrazeno. Zcela záměrně nemá Hany něco jako hlavní hrdiny, protože chce být jakousi generační výpovědí. Proto je těžké mluvit o něčem jako herecké výkony, protože každý je tu chvíli a nemá moc šancí se předvést. V hlavě nicméně dost utkví Jiří Kocman, který je dost výrazný a viditelně si to všechno užívá, na druhou stranu jde o postavu, s kterou bych se v normálním životě potkat asi nechtěl. Výborná je též Hana Vagnerová, která je mu přesnou a dokonalou opozicí. Celková práce s postavami je moc fajn a třeba zdánlivě nedůležitý Egon, který čte svou divadelní hru, je podle mého naprosto klíčový, protože má zřejmě být ostrým kontrastem všech přítomných a typem člověka, který v dnešní společnosti moc nezapadá. Druhá polovina už na mě působila moc "rozbředle" a neukotveně a tak nějak utahaně. Neseděl mi ani hudební doprovod, který byl ovšem vzhledem ke sledované generaci nutný. Hany ale za zhlédnutí a následnou diskuzi stojí a oceňuji ho mimo jiné i pro odvahu a nápaditost. 60% (27.04.2014)

Technicky nesmírně zajímavý experiment s fantastickou prací s kamerou a se světlem, ale rezignuje na filmové vyprávění, a tu snahu o "generační výpověď" předvádí jen formou kaleidoskopu střípků vcelku obyčejných charakterů a situací normální české ulice. Je hodně chvályhodné že bezstřihová kamera působí tak zpřítomňujícím dojmem že si divák připadá jako přímý účastník dění (dokážu si představit že by tu dobře fungovalo i 3D), a že ty střihy filmu vůbec nechybí. Co ale filmu chybí je příběh, takže čemu je to všechno kolem dobré, když si stejně dobře mohu sednout večer do hospody a uvidím skoro to samé - jen ti lidé kolem mne nebudou tak teatrálně deklamovat (u Egona je to v pořádku, je to stylizovaný záměr a znám pár takových, u všech ostatních už to ale problém je, což je problém spíš herců... ale mají ho tu prakticky všechny postavy pod třicet), a nepřijde tam ta kratičká deus-ex-machina demonstrace a bitka (pitomě nabouraná jímavým hudebním podkresem), jejíž nulové ukotvení v ději přitom jen dál prohlubuje pocit z jeho nereálné vykonstruovanosti. Hany nevypráví o "generaci", ale spíš o random dění na jedné Ulici očima otravného primitiva. 6/10 (16.05.2014)